Praha – Desátý únor je sice Den bezpečného internetu, nicméně o "bezpečném internetu" se dnes nedá příliš hovořit. V kyberprostoru je čím dál tím méně bezpečno a lidé to trestuhodně podceňují. Těží z toho pak tzv. kyberšmejdi.
Většina dostupných čísel je alarmujících. V roce 2009 se na internetu realizovaly obchody za zhruba 10 miliard korun, o čtyři roky později to bylo kolem 60 miliard a vloni zde lidé provedli obchody za cca 80 miliard korun.
Od pirátství ke kyberšikaně
Nakupování po síti je jednodušší, stačí pár kliknutí myší. Jenže tato lehkost snadno vede k lehkovážnosti. Zjednodušení nákupů láká podnikavce, kteří zneužívají malé ostražitosti lidí.
"Od roku 2011 do roku 2014 se počet internetových trestných činů zvýšil téměř trojnásobně. Proto na přelomu roků 2015 a 2016 bude posílena spolupráce Policie České republiky s Národním bezpečnostním úřadem v boji s touto kriminalitou," uvádí ministr vnitra Milan Chovanec.
Jestliže dříve šlo především o porušování autorských práv a pirátské kopie, v současnosti se v kyberprostoru přiostřilo a vyšetřují se především hospodářské trestné činy, kyberšikana, šíření nenávistných ideologií či dětské pornografie.
Nová ohrožená skupina na internetu: Důvěřivý senior
Dlouhá léta se jako nejohroženější skupina uváděly děti, jakožto nezkušení a naivní uživatelé internetu.
"Děti jsou velmi snadnými terči. To, co dají v dětství na internet, je může pronásledovat celý život. Co se jednou dá na web, to už se z něj nesmaže," říká ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová-Tominová.
Zároveň však dodává, že v poslední době se tu objevila druhá, v kyberprostoru velmi ohrožená skupina, a tou jsou senioři.
"Ti často bývají v tomto ohledu opomíjeni, jenže již každý druhý senior je dnes na internetu aktivní," upozorňuje.
Šmejdi nečíhají na předváděčkách, ale na síti
Právě na tuto skupinu se zaměřili tzv. kyberšmejdi. Již nemusejí svážet důchodce autobusy do kulturních sálů a tam je nátlakově přesvědčovat, že si mají koupit předražené a nekvalitní zboží. Stačí rozeslat pár šikovně napsaných emailů.
"Kyberšmejdi spoléhají na to, že i když senioři s internetem pracují, tak jsou zde velmi málo ostražití. Kvůli tomu se pak často dostávají do dluhové pasti. Vidíme to na srážkách z důchodů nebo na exekučních srážkách, kterých je 2,5krát více, než tomu bylo v roce 2006," říká ministryně práce a sociálních věcí.
Její resort nyní chystá prostřednictvím krajských úřadů osvětu, jak se bezpečně chovat v kyberprostoru. Zaměří se na domovy důchodců. "Protože když si je projdete, tak vidíte, že trávení času na internetu je tam čím dál tím častější," říká Marksová-Tominová.
Klasickým emailem je informace, že je potřeba okamžitě uhradit finanční závazky, jinak v brzké době hrozí exekuce majetku. "Email vypadá velice věrohodně, oficiálně. Senior se v první fázi vyleká, a než si uvědomí nebo dohledá, že ani bankovní domy ani exekutoři takto se svými klienty nekomunikují, už může být pozdě a na kontě kyberšmejdů již může přistát nějaká finanční částka," popisuje šéf Národního centra bezpečnějšího internetu Jiří Palyza.
Situaci nepomáhá ani benevolence ze strany rodičů. "Třetinu rodičů vůbec nezajímá, jak děti tráví na internetu svůj volný čas, nestarají se o to, jaké aktivity zde provozují, s jakými aplikacemi pracují či s jakými lidmi se v kyberprostoru stýkají," upozorňuje ředitel centra Jiří Palyza.
Podle něj je zacílení rodičů velmi obtížné. "Realizujeme semináře na školách, ale účast rodičů je mizivá. Neřeší to, počítač používají jako chůvičku. Tady ho máš, hraj si a dej mi pokoj."
Možnost vysokého rizika si vůbec neuvědomují. "Funguje tu ten efekt, že když dítě sedí vedle nich a brouzdá po internetu, připadá jim, že je v bezpečí a nic se mu nemůže stát. Dítě přitom zrovna může konverzovat s cizím podezřelým pánem, což by v reálném životě asi stěží tolerovali," říká Palyza.
Podle něj je rovněž problémem, že děti jsou často technologicky dál než rodiče a ve světě informačních technologiích se pohybují daleko lépe. Takže rodiče mnohdy ani nedokážou odhalit potenciální nebezpečí kyberprostoru, v němž se jejich potomci pohybují. A když je na hrozby upozorní, děti je berou na lehkou váhu, protože si říkají, že rodiče v této oblasti vůbec "nevědí, která bije".
Prevencí proti kyberšmejdům
Jelikož kyberšmejdi nečekají a jejich finty jsou čím dál tím propracovanější, je potřeba jednat. Samotné kyberšmejdy má na starosti policie, která by se brzy měla dočkat speciálního týmu orientovaného na tuto trestnou činnost. Národní centrum bezpečnějšího internetu si pak vzalo na starost "protistranu" - běžné uživatele internetu a možné oběti kyberšmejdů. Zde je nejúčinějším lékem prevence.
Zaměřilo se na širokou škálu internetových uživatelů - od předškoláků až po seniory. Vyvinulo hravé aplikace a pracovní sešity pro školky a první stupeň základních škol, kde děti například zaškrtávají, komu mohou půjčit klíče od domu či prozradit heslo do počítače nebo na email. Existují i propracovanější materiály pro teenagery a rovněž e-learning pro seniory, při jehož vývoji centrum spolupracuje například s hnutím Život 90.
V České republice rovněž zavádí mezinárodní projekt "Stop. Think. Connect", tedy "Zastav. Přemýšlej. Připoj se." Jde o preventivní výzvu, aby se uživatelé nechovali v oblasti internetu zbrkle.
"My Češi ta rizika moc nevnímáme, dokud se nás konkrétně netýkají. Mávneme nad tím rukou, myslíme si, že nám k bezpečí na internetu stačí antivir," říká Jiří Palyza. Jak upozorňuje, kyberšmejdi jsou vždy o několik kroků napřed. "Dnes si dokonce lze na internetu zakoupit kyberútok a získat požadovaná data. Útočníci navíc po sobě umějí velmi dobře zametat stopy," dodává.
