Mysleli, že snaha o prodloužení života je ztráta času. Nový fenomén ale Čechy nadchnul

Dlouhověkost už není jen tématem vědeckých studií nebo biohackerských podcastů. Češi ji začínají řešit ve velkém – a je to vidět i na datech z lékáren. Zatímco ještě nedávno dominoval vitamín D nebo hořčík, dnes se pozornost přesouvá k doplňkům a návykům, které slibují více energie, pomalejší stárnutí a lepší zvládání stresu. Fenomén zvaný longevity právě zažívá svůj boom.

Zájem o dlouhověkost se v Česku během posledního půl roku dramaticky zvýšil. Podle dat serveru Lékárna.cz vzrostla poptávka po doplňcích spojených s podporou longevity o 686 procent. Mezi nejvyhledávanější produkty patří například Cordyceps, houba známá tím, že podporuje mitochondrie – tedy buněčné „elektrárny“, které rozhodují o tom, kolik máme energie a jak rychle naše tělo stárne.

Moderní přístup k dlouhověkosti ale nestojí jen na polykání kapslí. Stále větší pozornost se obrací k nervovému systému, konkrétně k bloudivému nervu, takzvanému nervus vagus. Ten propojuje mozek s většinou vnitřních orgánů a hraje klíčovou roli v regulaci stresu, imunity i trávení. „Krátká každodenní aktivace tohoto nervu může výrazně podpořit účinky doplňků stravy i celkové zdraví,“ říká Kamila Horníčková, specialistka na zdraví a přírodní medicínu z webu Lékárna.cz.

Podle odborníků se dlouhověkost po padesátce neodvíjí jen od genetické výbavy. Důležitými ukazateli délky a kvality života jsou síla dolních končetin, množství svalové hmoty, kvalitní spánek a schopnost zvládat stres. Právě zde má bloudivý nerv zásadní význam. Až 80 procent signálů ze střev totiž putuje do mozku právě jeho prostřednictvím. Ovlivňuje naši náladu, imunitní reakce i to, jak efektivně tělo regeneruje. Pokud nefunguje optimálně, může se to projevit únavou, podrážděností nebo dlouhodobým vyčerpáním.

Dobrou zprávou je, že vagus nerv lze „trénovat“. A často jednodušeji, než by se mohlo zdát. Pomáhá například prodloužený výdech při dýchání, krátké vystavení chladu, zpívání se zavřenými ústy nebo vědomé uvolnění těla během dne. Významnou roli hraje i stav střevního mikrobiomu, a tedy i probiotika a kvalitní strava.

Vedle práce s nervovým systémem se do popředí dostávají také léčivé houby. Reishi a Cordyceps patří k nejčastěji zmiňovaným adaptogenům, které podle tradiční medicíny i moderních výzkumů ovlivňují zánětlivé procesy, oxidativní stres, citlivost na inzulin i funkci mitochondrií. Reishi je spojována s podporou imunity, spánku a zvládáním dlouhodobého stresu, Cordyceps zase s tvorbou ATP – hlavního zdroje buněčné energie.

Reishi (Ganoderma lucidum), houba dlouhověkosti:
● snižuje hladinu chronického zánětu,
● podporuje jaterní regeneraci, spánek a imunitní rovnováhu,
● zlepšuje reakci těla na stres jako adaptogen.

Cordyceps:
● podporuje tvorbu ATP (adenosin trifosfát) – hlavního zdroje buněčné energie, bez kterého by tělo nemohlo správně fungovat (čím efektivněji ho tělo dokáže vytvářet, tím více má energie i odolnosti vůči stresu a stárnutí),
● posiluje plíce a okysličení tkání,
● hodí se při únavě, slabém výkonu nebo rekonvalescenci.

„Reishi doporučuji při dlouhodobém stresu, poruchách spánku nebo jako prevenci civilizačních onemocnění. Cordyceps má naopak stimulační účinek, proto je vhodné ho užívat cyklicky, například pět dní a dva dny pauza,“ vysvětluje Horníčková. Upozorňuje také, že dlouhodobé užívání bez přestávek nemusí vyhovovat lidem s úzkostí nebo nespavostí.

Zájem o longevity tak ukazuje posun v tom, jak Češi o svém zdraví přemýšlejí. Nejde už jen o to „nebýt nemocný“, ale o snahu mít víc energie, lepší regeneraci a kvalitnější život i ve vyšším věku.