


Měla to být oslava jako každá jiná. Jenže místo toho Blerta Sejdija a Veronika Šimková na vlastní kůži zažily, jak snadné je stát se obětí takzvaného drink spikingu – podání drog do pití bez vědomí oběti. Průzkum ukazuje, že se s ním v Praze setkal každý třetí mladý člověk. Zakladatelky projektu Blurred nyní vyvíjejí unikátní test, který rozpozná nebezpečí i v džusu nebo koktejlu.

„Zlehčuje se to. Oběť si často ani neuvědomí, že jí někdo do drinku něco přidal,“ říká Blerta. S drink spikingem se Blerta Sejdija setkala už v sedmnácti letech. Na narozeninové oslavě kamarádky nepila alkohol a hned všimla muže, který se choval podezřele. „Vytipoval si mě už na začátku večírku,“ říká dnes. Vnucoval se, že skupině koupí pití. I přes opakované odmítnutí zamířil k baru - a Blerta si všimla, jak do jednoho z drinků něco přisypává. „A pak mi ten drink podal,“ popisuje.
V šoku nevěděla, jak reagovat. „Napadlo mě jen hrát, že o ničem nevím. Řekla jsem mu, že si s kamarádkami odskočíme a hned se vrátíme. Samozřejmě jsme se do podniku už nikdy nevrátily.“ Dodává, že dnes lituje, že incident nenahlásila. „Tehdy jsem ale nebyla dost informovaná a nevěděla, co dělat.“
Veronika Šimková se s drink spikingem poprvé setkala skrze své přátele.
„Stalo se to kamarádkám na soukromé party. Přišly k někomu domů a ten člověk před jejich příchodem nasypal drogy do všech alkoholických i nealkoholických nápojů,“ říká. Jedné z dívek se pak udělalo zle, bušilo jí srdce, přepadla ji úzkost. Jen zázrakem večer neskončil hůř.
Drink spiking označuje přidávání alkoholu nebo drog do nápoje jiné osoby bez jejího vědomí či souhlasu za účelem způsobení bezvědomí, krádeže, sexuálního napadení či dalšího zneužití.
Nejčastěji se k němu užívá GHB, rohypnol, ketamin nebo benzodiazepiny. Tyto látky způsobují dezorientaci, výpadky paměti, malátnost či ztrátu vědomí. Oběť si často nic nepamatuje a nemá kontrolu nad tím, co se s ní děje.
A právě takové příběhy dovedly Veroniku a Blertu k tomu, aby založily Blurred – projekt, který má obětem dát hlas i pomoc. „Když o tom mluvíme, skoro každý zná někoho, komu se to stalo. Všichni to tuší, ale nemluví se o tom. I proto se to tak málo hlásí,“ říká Šimková.
Dopady přitom trvají dlouhé měsíce, někdy roky. Ztráta důvěry, strach chodit ven, úzkosti. „Jedna oběť dokonce začala mít úzkosti, které ji omezovaly i v práci,“ dodává Šimková.
Podle Veroniky může být ohrožený opravdu každý. „Lidé to často bagatelizují. Myslí si, že se to týká jen klubů. Ale k drink spikingu může dojít i u někoho doma – klidně od člověka, kterému věříte.“
Právě proto dvojice spustila i pilotní studii. Z více než tisícovky mladých Pražanů se s drink spikingem setkala téměř třetina. „Je to obrovské číslo. Nejčastěji šlo o mladé ženy mezi 19 a 24 lety. Druhou nejčastější skupinou byli lidé mezi 16 a 18 lety. To je alarmující,“ vysvětluje Šimková.
Nejčastější místo? Bary a kluby (73 procent), ale výrazná část případů se odehrává i na soukromých akcích. Motivace pachatelů je různá - od sexuálního útoku přes krádež až po „špatné vtipy“. V kombinaci s alkoholem nebo zdravotními problémy ale může jít o život.
„Než člověku dojde, že nešlo o opilost, ale o spiking, často sám sobě nevěří. Říká si: asi jsem to přehnala,“ říká Šimková. Mnozí ani nevědí, kam se obrátit.
Proto vznikla platforma Blurred. Web nabízí krizové kontakty, právní i psychologickou podporu i AI asistenta, který poradí, co dělat krok za krokem. Do budoucna má přibýt také mobilní aplikace a certifikace podniků, z níž by mohla vzniknout mapa bezpečných míst.
S Vysokou školou chemicko-technologickou v Praze pracují na testu, který by spolehlivě odhalil drogy i v barevných drincích. „Ty současné často selhávají a dávají falešný pocit bezpečí,“ říká Sejdija. Navíc obvykle potřebují mnohem vyšší koncentraci látky, než jaká se reálně používá.
Nyní je test ve fázi laboratorního vývoje, příští rok by se mohl začít testovat v reálných podmínkách.
Platformu Blurred založila organizace Beat Sexism. Obětem drink spikingu se snaží poskytnout místo, kde najdou podporu, informace i praktickou pomoc. „Oběti často provází pocit studu. A nejistota a zmatenost, kam se obrátit pro pomoc,“ popisuje Šimková. Zde najdou kontakty na krizovou pomoc, nouzové linky, toxikologická centra a psychologickou i právní podporu.
Zdroj: Autorský text, rozhovor s Blertou Sejdija a Veronikou Šimkovou






Postup prezidenta Donalda Trumpa ve Spojených státech je reakcí na to, že se v některých politických oblastech zašlo až příliš daleko. V panelové debatě na Mnichovské bezpečnostní konferenci to v sobotu večer řekl český ministr zahraničí Petr Macinka. Hlasitý nesouhlas s jeho názorem vyjádřila bývalá ministryně zahraničí USA Hillary Clintonová.



Americká technologická společnost Uber letos rozšíří svou rozvážkovou službu do sedmi dalších evropských zemí včetně Česka, napsal deník Financial Times (FT). Expanzi deníku potvrdila globální šéfka pro doručování v Uberu Susan Andersonová, Česko však přímo nezmínila.



Nebuďme skromní a uspořádejme v Česku olympiádu, nabádá při pohledu na aktuální klání pod pěti kruhy první ministr pro sport Boris Šťastný (Motoristé). Největší svátek sportu by se u nás mohl konat už v roce 2038 nebo 2040. „Myslím, že bychom neměli být skromní. Zvládli bychom to,“ říká Šťastný v rozhovoru pro Aktuálně.cz.



S lídrem maďarské opozice Péterem Magyarem, který v dubnových volbách vyzve svého rivala Viktora Orbána, se v Mnichově na okraj bezpečnostní konference sešli předsedové vlád Německa, Polska, Chorvatska i Rakouska. Na schůzky ho doprovázela Anita Orbánová, kterou si Magyar vybral za případnou ministryní zahraničí a jejíž příjmení vyvolalo menší rozruch. Sám Orbán do Mnichova nepřijel.



Čtvrtá sezona právnického seriálu Advokát, jejíž deset epizod je k vidění na Netflixu, se pokouší o riskantní obrat. Hlavního hrdinu usazuje tam, kam dosud posílal své klienty – na lavici obžalovaných. I přes občasné zakolísání v tempu přináší trefnou úvahu o vysoké ceně za dobrou obhajobu.