Praha – Míra sebedestrukce české mládeže je alarmující. Kouřit cigarety vyzkoušeli tři ze čtyř šestnáctiletých Čechů, mezi mládeží je zhruba čtvrtina denních kuřáků.
"Celoživotních abstinentů" jsou mezi teenagery pouhá dvě procenta, zatímco za pravidelné konzumenty alkoholu lze označit 60 procent mladých. Přes 40 procent šestnáctiletých již mělo zkušenost s marihuanou.
Tým odborníků z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy pod vedením docentky Dagmar Dzúrové a doktora Ladislava Csémyho z Národního ústavu duševního zdraví se rozhodl na problematiku podívat podrobněji a výsledky své práce shrnul v publikaci Zdravotně rizikové chování mládeže v Česku.
Závěry nejsou příliš povzbudivé.
"Naše společnost je nebezpečně tolerantní ke konzumaci alkoholu i kouření cigaret. Alkoholem na zdraví se běžně připíjí v rodinách i s dětmi," konstatuje spoluautorka publikace Dagmar Dzúrová.
Největší riziko? Matka kuřačka či alkoholička
Velký vliv na chování dětí a dospívajících má samozřejmě rodina. "Nejvýznamnějším rizikovým faktorem je chování matky. Jestliže je například matka denní kuřačka, tak je mnohonásobně větší pravděpodobnost rizikového chování u jejího dítěte," upozorňuje Dzúrová. Ukazuje se, že za chování rodičů ovlivňuje výše dosaženého vzdělání. Například matky se základním vzděláním jsou ze 42 procent denní kuřačky, mezi vysokoškolačkami jich je pouze osm procent.
K drogám a alkoholu může dospívající přivést i nuda a kamarádi – zjednodušeně řečeno, když se dítě "fláká", velice pravděpodobně si začne krátit čas pitím nebo cigaretami.
Že s českou společností není něco v pořádku, ukazují data, která srovnávají užívání návykových látek v jednotlivých evropských zemích. Nejčastěji kouří cigarety studenti z Lotyšska (78 procent), hned za nimi se umístili Češi. Naopak nejméně se kouří na Islandu, v Norsku a Černé Hoře.
V konzumaci alkoholu patří čeští teenageři spolu s Dány k evropské špičce, alkohol tu pijí tři čtvrtiny studentů, většina z nich ho navíc považuje za snadno dostupný.
České normy chování: opilý politik
Situaci navíc zhoršuje chování předních politiků, jejichž alkoholické eskapády jsou v médiích zlehčovány. "Potřebujeme dobré vzory a dobré příklady. Velmi mě mrzí, že političtí představitelé, ti, kteří jsou často v médiích, nejsou vždy následováníhodnými příklady. Bohužel mi přijde, že mnohdy jim na tom ani nezáleží. Mládež v tom vyrůstá, v televizi vidí, že jsou běžné v pracovní době cigareta a sklenička,“ tvrdí Dzúrová.
Z výzkumu rovněž vyplývá, že česká mládež podceňuje rizikovost svého chování. Zejména u kouření cigaret se problémy neobjeví hned. Studenti si zadělávají na vážné problémy v budoucnosti.
Věk dožití je ostatně o pět let nižší než u nejvyspělejších evropských států. Požití alkoholu mívá často u mladistvých okamžité následky – u hochů je to například vandalství, u dívek pak nechtěné otěhotnění.
Autoři nové studie nabízejí řadu dlouhodobějších řešení, jak zvrátit vývoj, jenž dělá z českých dětí přední kuřáky, konzumenty alkoholu a uživatele marihuany.
Navrhují, aby se snížila dostupnost alkoholických a tabákových výrobků, radikálně se změnilo chování dospělých, zkvalitnělo se prostředí, v němž jedinec žije a dávalo možnost kvalitního trávení volného času. Důležité jsou i dobré sociální vztahy a stabilní rodinné zázemí.
"Některá fakta o stavu české populace jsou pro budoucnost a prosperitu tohoto státu již nyní natolik alarmující, že je nutné žádat o větší zodpovědnost ty, v jejichž kompetenci bylo a je situaci změnit," souhlasí se závěry studie Alena Šteflová, ředitelka Kanceláře Světové zdravotnické organizace (WHO) v České republice.
