Praha – "Nejlepší je, najít si svého včelaře," doporučuje Martin Macháček, který se už řadu let věnuje svým včelám na jihu Moravy.
Bojovat s praktikami obchodních řetězců prodávající pochybný med se dá právě tak, že si lidé najdou důvěryhodného včelaře, který za kvalitu ručí.
Co všechno je potřeba k produkci kvalitního medu? Jak poznáme, že nás chce prodejce napálit a jak to vypadá s cenou českého medu do budoucna? Přečte si rozhovor s českým včelařem Martinem Macháčkem.
Aktuálně.cz: Jak jste se k včelaření dostal a kolik včelstev obhospodařujete?
Martin Macháček: Nepocházím ze včelařské rodiny. První včely jsem viděl u svého kamaráda, u kterého jsem trávil odpoledne na jeho včelnici. Na první pohled jsem si to zamiloval a hned ten rok si pořídil první úl se včelami. To bylo někdy v roce 2007 a letošní rok zazimovávám už 80 úlů produkčních a dalších 60 rezervních včelstev, které mám na několika stanovištích na Tišnovsku.
A.cz: Co je na včelách tak fascinujícího?
Včelaření je úžasné v tom, že vás stále něco překvapuje. Musíte mít znalosti o včelách, sledovat počasí a v neposlední řadě unést i nástavek vážící přes 30 kg. Jste ale v přírodě a máte radost z toho, že po vaší dřině zůstává hmatatelný výsledek. Špičkový med a vitální včelstva.
A.cz: Dá se prodejem medu uživit?
Když jsem začal navyšovat počty včelstev, měl jsem z dnešního pohledu naivní představu, že by se dalo včelařením uživit. Ale legislativa a podmínky pro profesionální včelaření jako hlavní zdroj příjmů u nás nejsou příznivé. Snažíme se to změnit v Asociaci profesionálních včelařů z. s. (neziskový spolek sdružující profesionální včelaře se stovkou včelstev, pozn. red.) Usilujeme o změnu legislativy, aby i v ČR vedle malovčelařů fungovaly profesionální provozy se stovkami včelstev.
A.cz: Označujete se za bio včelaře. V čem se takoví včelaři liší?
Asi před třemi lety jsem uvažoval, že kvůli značce BIO absolvuji celý kolotoč certifikace. Bohužel jsem nenašel stanoviště pro své včely, které by nemělo v doletu do pěti kilometrů žádnou konvenční zemědělskou výrobu. V celé ČR je kolem 50 tisíc včelařů a pouhých 18 z nich BIO včelařů. Z tohoto seznamu už vím minimálně o dvou, kteří o certifikát přišli.
BIO u medu je nesmysl. Včely vždy vytváří kvalitní med, dokonce i med z měst a průmyslových aglomerací je bez závad. Včela funguje jako biologický filtr. Znečištění i těžké kovy zůstávají v těle včely a nedostávají se do medu.
Moje včelaření je o tom, že s nákazami včel je třeba se nějak vypořádat. Kombinuji různé metody, od použití přípravků schválených pro BIO včelaře, od organických kyselin až po konvenční schválená léčiva. Důležité je nezatěžovat zbytečně včely a neléčit preventivně a plošně.
BIO u medu je nesmysl. Včely vždy vytváří kvalitní med.
A.cz: Co všechno přispívá ke kvalitnímu medu? Co pro to děláte vy?
Základem jsou zdravá a vitální včelstva a obměna díla (rámky). Když ho včelař nemění a na včely se jde podívat dvakrát do roka, je zaděláno na problém. Každé tři roky by měl včelař obměnit všechny plásty za nové. Na kvalitu medu má také vliv hygiena při stáčení medu a jeho zpracování. Mnozí včelaři sundají medomet z půdy, kde se na něm proháněly přes zimu myši. Ten pak postaví v garáži vedle třicet let starého pionýra a med stáčí do nádob, které jsou zrovna po ruce.
V mém provozu je vše od medometu po stáčecí nádoby z nerezu, med skladuji v potravinářských barelech bez přístupu vzduchu. Před dvěma lety jsem vybudoval chlazený sklad na plásty a med, kde je po celý rok udržovaná teplota do osmi stupňů. Pokud chce včelař produkovat kvalitní med, investicím do technologií na zpracování medu se nevyhne.
A.cz: Kolik jste schopen za rok vyprodukovat medu? Máte dostatek zákazníků, nebo bojujete s nabídkou supermarketů?
Produkce je každý rok závislá na počasí a stavu včelstev po zimě. V minulých letech jsem měl v průměru do 40 produkčních včelstev při průměrném výnosu cca 30 kilo na včelstvo. Takže roční výnosy bývají něco přes 1 tisíc kilogramů. Na webu mám i e-shop, ale veškerý med prodám ze dvora přímo zákazníkům.
Supermarkety nejsou žádná konkurence. Tam může med koupit jen naprostý břídil a o takového zákazníka nestojím. Supermarkety nabízí směsi medů z EU i mimo. To na med můžou napsat přímo, že je to med ze zeměkoule. V minulosti dostala APV seriózní nabídku dodávat do obchodního řetězce Český med. Nebyli jsme tlačeni od nákupčího řetězce dodat za co nejnižší cenu. Bohužel však nejsme schopni se domluvit mezi včelaři a zajistit dodávky 2 tun týdně po celý rok, jak bylo ze strany řetězce požadováno.
A.cz: Jak je to s počtem včelařů v České republice? Daří se nalákat nové nadšence?
Nedávno se ještě psalo, že průměrný věk včelaře v ČR je někde kolem 60 let. Tento průměr klesá, jelikož začíná včelařit spousta mladých lidí. Určitě na to má vliv i dotační politika, kdy kraje a evropské fondy přispívají na včelařská zařízení. Včelařit tak začínají i ti, kteří o tom neví nic. Představa, že nasypeme začínajícím včelařům peníze a budeme mít víc včelařů a včel, je naivní. Včelař by měl včelařit kvůli vášni pro včely a ne kvůli tomu, že dostane dotace.
A.cz: Jak ale pomáhají dotace již zkušeným včelařům?
Kolem celého systému dotací v ČR se vytvořilo korupční prostředí. Dotační pravidla byla nastavená v minulosti tak, že chovatel jednoho včelstva mohl dostat dotaci až ve výši 150 tisíc na traktor. Když přišly dotace na medomety ve výši až 50 procent, spousty výrobců zvedlo ceny.
Dotace na zařízení jsou stejná pro včelaře, který má jedno včelstvo, i pro toho, co jich má třeba 500. Postavené na hlavu jsou také dotace za spálená včelstva kvůli moru. Představte si včelaře, který má několik let na zahradě včely, o které se nestará. U něj se pak zjistí ohnisko moru včelího plodu. Na státní náklady pak veterinární správa zlikviduje úly a tomuto viníkovi ještě vyplatí odškodné za spálená včelstva. Také je u nás rozšířené udělat si z rodinných příslušníků včelaře a dotace pobírat i na ně. Trochu se to ale začíná díky kontrole Ministerstva zemědělství a úpravě dotačních pravidel otáčet k lepšímu.
A.cz: S jakými problémy v podnikání se nejčastěji setkáváte? Dá se bojovat proti prodejcům nekvalitnímu medu?
V ČR chybí důsledná evidence stanovišť včelstev. Když se najde ohnisko moru včelího plodu, udělá se uzávěra v okolí do pěti kilometrů. V tomto území by měla veterinární správa provést vyšetření všech včelstev. Ale jak to udělat, když spousta včelstev je mimo evidenci? Pak se stává, že i po letech od nálezu prvního ohniska se stále nacházejí další neevidovaná včelstva s nákazou.
Proti prodejcům nekvalitního medu se nedá efektivně bojovat. Třeba v mé obci na parkovišti se prodává lesní, lipový i květový med za 120 korun. Prodejce mě dokonce ukazoval jakýsi pochybný certifikát. Dokud nebudou důsledné kontroly a likvidační sankce pro tyto falšovatele, nic se s tím neudělá.
Stejný problém řeší vinaři s dovozy falšovaných vín. Supermarkety jsou plné náhražek a potravin, které by jim na západě doslova omlátili o hlavu.
A.cz: Jak obyčejný zákazník takového podvodného prodejce pozná?
Vodítkem je trochu cena. Když letos výkupčí nabízejí za med v sudu od 95 do 130 korun, nemůže med na pultě obchodu stát 120 korun. Ze všeho nejlepší ale je, najít si svého včelaře. Výzkumný ústav včelařský každý rok dělá soutěž Český med. Seznam oceněných včelařů naleznete na jeho stránkách. Stačí ale, když se zákazník zastaví přímo u včelaře a zjistí si, jak včelaří a med zpracovává.
Nejlepší je najít si svého včelaře a medům v obchodech se vyhnout.
A.cz: Je kvalita medu každý rok stejná? Jaký byl letošní ročník v kvalitě i kvantitě?
Kvalita a množství medu je závislá na počasí a snůškových podmínkách. Letos byl velmi suchý rok, a když je sucho, není nektar a tím pádem ani med. Letos je tak špatná situace, že někteří včelaři už nyní nemají med. Cena půjde nahoru a asi už tam zůstane i pro příští roky. V Polsku a Slovensku je již kilogram medu několik let kolem 200 korun. Podmínky pro chov včel jsou každým rokem horší. Na co mají včely létat, když v okolí stanovišť jsou pole s kukuřicí pro bioplynku? Navíc chemizace zemědělství a sekání pastvin před květem jim neprospívá.
A.cz: Jaký je podle vás ten nejlepší med. Z čeho by měl být a jak přesně vypadat?
Nejlepší med co jsem měl, byl z lesní maliny smíchaný s lípou. Je to stejné jako s vínem. Někdo má rád červené, někdo bílé. Nejlepší med je ale hustý s obsahem vody do 18 procent, bez nečistot a po pár týdnech vám začne tuhnout, respektive krystalizovat.
A.cz: Může obyčejný zákazník poznat v obchodě kvalitu? Na co si máme dávat největší pozor?
Zákazník by se měl vyhnout směsím medů ze zemí EU a mimo. Někteří prodejci mohou zákazníkovi doložit rozbor medu z akreditované laboratoře. Bohužel zkušební laboratoře v ČR nepoznají medy falšované invertními sirupy. Nejlepší je najít si svého včelaře a medům v obchodech se vyhnout.
A.cz: Jsou známé případy, kdy byla včelstva ukradena nebo dokonce otrávena. Jak často se to stává? A ví se, kdo za tím je?
V předchozích letech, když byla včelstva otrávena, nalezl včelař v úle spousty mrtvých včel. Tím měl důkazní materiál, který poté používal při sporu o náhradu škody. Bohužel dnes jsou postřiky v zemědělství na takové úrovni, že včely už z kvetoucího porostu zpět do úlů nedoletí a hynou na poli nebo při návratu do úlů.
Problémem je, že mnohdy samotný schválený přípravek na ošetření rostlin dle údajů výrobce není třeba včelám škodlivý. Zemědělci ale mnohokrát dělají směsi s více jak jedním postřikem, což už smrtící je.
Krádež včelstev mě zatím nepostihla. Je spousta možných ochran, ale hledat řešení budu, až se mi něco takového stane. I když asi nejlepší řešení je tvořit si rezervní včelstva, která nahradí ta ukradená. Nejhorší ovšem je, že krádeže včel se určitě dopouští také včelař.
Ing. Martin Macháček
- narozen v roce 1975 v Pardubicích
- absolvent VUT Brno, titul MBA získal na univerzitě v Nothinghamu
- vystudoval SOU včelařského v Nasavrkách a sám také přednáší
- včelaření se věnuje od roku 2007 a je členem výkonné rady Asociace profesionálních včelařů z. s.
- stál u zrodu benfitů jako centrálního nákupu obalového skla a cukru pro členy APV
A.cz: Jak velkým problémem jsou nemoci, které způsobí vyhynutí celého včelstva?
Velkým problémem nejsou nemoci, s těmi je možné vhodnými metodikami a léčivy bojovat. Ale obrovským problémem je včelař nezvládající ošetřování svých včelstev. Jeho zanedbané včelstva tak mohou šířit nákazu do okolí a způsobovat problémy zodpovědným včelařům.
Samozřejmě, když vidíte ve zpravodajství, jak včelaři se slzami v očích sledují své hořící úly, není to příjemný pohled. Ale pak je důležité se podívat, jaké úly mu pálí. Ve většině případů jsou to úly tzv. zadováky staré několik desítek let. Takové úly se spálí a včelař za ně dostane finanční náhradu, i když třeba už nebude kupovat nové úly. Měli bychom to udělat jako na Slovensku. Tam má nárok na proplacení spálených úlů pouze ten včelař, který si pořídí nové.
Budování produkčního včelstva je práce na dva roky. Včelař by se měl co nejdříve naučit chovat matky a tvořit si rezervní včelstva. Zvlášť v dnešní době je to aktuální, když je velký problém koupit nová včelstva z důvodu obrovské poptávky v celé Evropě.
A.cz: Jakou má včelaření v České republice budoucnost?
Pokles počtu včelařů se zastavuje a včelařit začíná spousta mladých lidí. Na druhou stranu ČR je značně převčelenou zemí, kde už v některých lokalitách vznikají spory mezi včelaři o umístění včelstev. Kdo chtěl letos začít včelařit, nebyl schopen koupit úl ani včelstva kvůli obrovské poptávce. Největší výrobce úlů tvrdí, že poptávka a nárůst zájmu o včelaření narůstá v cyklech po pěti až sedmi letech a nyní jsme právě na vrcholu.
Včelaření v České republice budoucnost rozhodně má, ale produkovat špičkový med a mít silná včelstva bude rok od roku těžší. Na druhou stranu je pro včelaře pozitivní, že cena medu v celé Evropě roste. Ke konci roku se u nás určitě přiblíží cena medu ke 200 korunám za kilogram a není důvod, proč by měla v příštích letech klesat.
