"S bývalým manželem jsem se seznámila v době, kdy jsem byla plně soustředěná na práci a na vlastní vzdělání. Neřešila jsem proto povahové rysy partnera. Chtěla jsem mít kariéru, získat doktorát. O rodině jsem tehdy vůbec neuvažovala. Špatně jsem odhadla povahu svého dnes už téměř exmanžela," začíná své vyprávění žena, jejíž identitu redakce zná, ale kvůli probíhajícímu soudu o děti zůstává v anonymitě.
Že něco není v pořádku, poznala už na začátku vztahu. Nechtěla si to však připustit a raději nepříjemné myšlenky vytěsnila. Když na ni poprvé vztáhl ruku a srazil ji na zem, vůbec nechápala, čím si to zasloužila.
"Snažila jsem se to neřešit, spíš jsem to vytěsnila. Byla jsem hodně zaměstnaná a neměla kapacitu se tím zabývat. Závažnost celé situace jsem podcenila," přiznává žena, která má několik titulů a vždy kladla velký důraz na vzdělání.
Ani vysoké školy, rozhled a vědomosti ji ale neochránily před tyranem, který se den ode dne měnil před očima. Už to nebyl ten milý člověk z počátku vztahu - postupně začal partnerku psychicky terorizovat a občas i fyzicky napadat.
Po narození dětí se násilí zhoršilo
Situace se vyhrotila po narození dětí. Ženin manžel začal chorobně žárlit na to, že už není středem pozornosti, a dělal vše pro to, aby ho vnímala na prvním místě.
"Zvlášť po prvním porodu. Začaly urážky, ponižování, neochota podílet se na rodičovství. Všechno bylo na mně. Já jsem prošla po porodu velkou proměnou, byla jsem pohlcená mateřstvím a blízkostí toho malého človíčka. U něj ale žádná změna nenastala. Nedocházelo mu, že na prvním místě je teď naše dítě, a ne on," vypráví dál.
Otec rodiny bral potomky jako konkurenci. Neustále se snažil strhávat pozornost na sebe, byl urputný a agresivní. Manželka už na něj neměla sílu a prostor, a proto docházelo i k fyzickým útokům.
"Jednou, když jsem česala dceru, jsem se ho jen zeptala, jestli neví, kde je hřeben. Odpovědí byla rána pěstí do obličeje. Bral to tak, že tím, že to nevěděl, selhal - a za to mě potrestal. Tyto situace se opakovaly a stupňovaly," popisuje žena. Často se sice dočkala omluv, ale vždy s dodatkem, že ho prý vyprovokovala ona.
Dodnes má v paměti jednu velmi vypjatou situaci, kdy seděla za volantem, v autě byla celá rodina včetně dětí a manžel měl upito. Začal ji urážet a pak i fyzicky napadat - pěstmi do žeber.
"Pak mi řekl, že mě musel zbít, protože jsem si to zasloužila. Tvrdil, že jsem ho vyprovokovala, a proto se mu musím omluvit. Podle něj jsem mohla za jeho nespokojenost, za jeho negativní pocity - vlastně za všechno. Nadával mi sprostě, slyšely to i děti. Útoky se odehrávaly i před nimi. Byla jsem úplně psychicky zlomená," dodává.
O manželku rozbil telefon
Násilí bohužel směřoval i na děti. Někdy je trestal tím, že je nechal stát venku v mrazu jen v tričku, a když se jich matka zastala, odnesla to sama. Celé to vygradovalo během zahraniční dovolené.
"Stačilo, že jsem při řízení řekla nějakou nevinnou větu o autě. On seděl vzadu, vpředu byla sedačka s miminkem. Vzal telefon a udeřil mě jím do hlavy. Rozrazil mi ji tak, že mi tekla krev. To už jsem ho nahlásila na policii," přiznává statečně.
Netušila ale, co ji čeká dál. Sice od manžela nakonec odešla, on si jako rukojmí vzal děti. Začal se s ní soudit o jejich péči. Spor trvá dodnes a expartnerovi se bohužel podařilo získat jednoho ze synů do výhradní péče. Skoro rok ho neviděla a stále uhání úřady, aby s tím něco dělaly. Další dvě děti žijí s matkou a přejí si, aby se jejich sourozenec vrátil domů.
Jste obětí sexuálního či domácího násilí?
Pokud jste zažili znásilnění, sexuální napadení nebo domácí násilí, nejste na to sami. Vaše zkušenost je těžká a bolestná, ale pomoc existuje. Prvním krokem k tomu, abyste se osvobodili od traumatizujícího zážitku, je vyhledat podporu a nebát se o tom mluvit. Sdílení příběhu s odborníky nebo lidmi, kteří vám rozumí, může být cestou k uzdravení.
Organizace Bílý kruh bezpečí nabízí bezpečné prostředí, kde vám naslouchají bez odsuzování. Poskytují prostor pro vyjádření všech emocí - od studu, ponížení a pocitu viny až po hněv, zármutek a hledání nově nabytého pocitu bezpečí. Každý z těchto pocitů je oprávněný a zaslouží si být slyšen.
Pokud potřebujete okamžitou podporu, volejte na nonstop linku 116 006. Na druhém konci jsou lidé, kteří vám rozumějí, stojí na vaší straně a pomohou vám udělat první kroky k ochraně a nové jistotě.
