Aktuálně.cz: Vaše firma si na americkém trhu vede momentálně víc než dobře. Jaké ale byly začátky?
Lubo Smid: Cesta na americký trh byla dlouhá a náročná. Americké firmy a start-upy považují za relevantní reference pouze ty získané na místním trhu, což jsme samozřejmě neměli. Dlouho tak trvalo hledání někoho, kdo nám dá šanci. Jakmile jsme ale udělali první úspěšnou aplikaci ke spokojenosti klienta, začalo se to šířit a postupem času začaly firmy chodit za námi samy.
A.cz: O vlastní firmě, a navíc podnikání v jednom z největších center počítačového a technologického průmyslu, jste snil vždycky, nebo to vše vzniklo dílem náhody?
O americkém trhu jsme uvažovali již dříve, ale hlavním impulsem byl CzechAccelerator, který nám cestu zprostředkoval a významně nám pomohl poznat místní trh a také důležité osobnosti tamního byznysu. Náhoda to tak nebyla. Jsme přesvědčeni, že bychom USA zkusili i tak, ale třeba by to nebylo tak rychlé.
A.cz: Kdy přesně jste začal uvažovat o Silicon Valley?
Do Silicon Valley vedla dlouhá a komplikovaná cesta, kterou jsme započali v roce 2012, kdy jsme získali možnost vycestovat díky podpoře CzechAcceleratoru. Tehdy jsme se ještě jmenovali uLikeIT a od roku 2004 jsme se věnovali zakázkovému vývoji mobilních aplikací pro české klienty. Do USA jsme tehdy šli s vizí prosadit se s vlastní mobilní aplikací, což se nám ale nedařilo. Byli jsme tak nuceni se začít poohlížet po lokálním zakázkovém byznysu, který jsme do té doby dělali pro české firmy.
A.cz: Bylo pro českou firmu těžké se prosadit v americké konkurenci?
Prorazit do amerických firem bylo komplikované, místní korporace ani start-upy nezajímaly reference z Evropy, počítaly se jenom zkušenosti získané v USA. Po skončení půlročního programu CzechAccelerator jsme se rozhodli v Silicon Valley zůstat a pokračovat v hledání úspěchu. Bariéry se prolomily asi po roce, kdy jsme získali první zakázku od amerického start-upu, který působil v jednom z nejprestižnějších akcelerátorů Y Combinator. S prvním americkým klientem se nám otevřely dveře do dalších start-upů nejenom ve Y Combinatoru, ale také například v dalším prestižním akcelerátoru 500 Startups.
A.cz: Jak dlouho trvalo, než jste získali první zakázku?
V Silicon Valley jsme se prosadili tak asi po jeden a půl roce, kdy jsme si již mysleli, že šance nejsou, a pomalu nám docházely finance. Od té doby, tedy od přelomu let 2013 a 2014, se nám daří budovat postavení prestižního vývojářského studia. Dnes máme v USA drtivou většinu svých klientů, ale počáteční cesta byla trnitá.
Lubo Smid
- Studoval na Univerzitě Hradec Králové, na vysokých školách v anglickém Coventry a americkém Norwich.
- Před založením vývojářské společnosti STRV pracoval jako webový vývojář.
- Dnes má v STRV na starosti koordinaci růstových aktivit.
- Mezi jeho záliby kromě nových technologií patří crossfit a běh.
- Řídí se heslem „living on the edge" (žít na hraně)
A.cz: Jaké zakázky si nejvíce ceníte?
Těžko říct. Všichni klienti mají svoje. Začínali jsme s food delivery službou SpoonRocket, kterým jsme byli sympatičtí, protože jsme v té době spouštěli Ordr v Praze a jejich byznys byl podobný. Tohoto klienta jsme si cenili proto, že neměl uvažování, které by napadlo české firmy, nebrali nás jako konkurenta, který jejich řešení chce „kopírovat“ v České republice, ale naopak jako partnera, který chápe náročnost jejich byznysu.
Dalšími zajímavými projekty je například investiční platforma do nemovitostí Rich Uncles, newyorská služba StereoCast, která zprostředkovává živé záznamy z koncertů, nebo například videotéka FeeIn pro americkou mediální skupinu Hallmark. Těch zajímavých projektů je hodně. Baví nás také pracovat na vlastních projektech, jako je například zmíněný rozvoz jídla po Praze Ordr.cz nebo již celosvětová gay seznamka Surge.
A.cz: Jaké rozdíly jsou mezi českými a americkými podnikateli?
V segmentu mobilních aplikací je rozdíl zásadní. Možná se u nás již situace změnila, pro českou firmu jsme naposledy pracovali před několika lety. Tehdy ovšem český podnikatel chtěl vyvinout levnou mobilní aplikaci a po vypuštění do světa se o ni již nestarat. Americký trh nás ale naučil, že místní podnikatelé vypuštěním aplikace nekončí, ale nadále pracují na jejím zlepšování a především se zaměřují na její distribuci a marketing. V druhé řadě američtí podnikatelé si nepotrpí na zdlouhavé tendry, ale rozhodují se napřímo na základě referencí a doporučení.
A.cz: Mají Češi ve vašem oboru ve Spojených státech dobré jméno?
Věříme, že ano. Naši klienti rádi jezdí do Prahy podívat se na naše vývojářské centrum v Praze a Brně. V USA máme my Češi pověst poctivých pracantů. To, že Češi mají dobré jméno, ukazuje také fakt, že mnoho Čechů pracuje ve významných mezinárodních firmách.
Pár takových lidí jsme přivezli na naše akce Silicon Valley Insights, kde inspirujeme designéry a softwarové inženýry příběhy těchto lidí a předáváme jim znalosti o tom, jak US trh funguje. V loňském roce jsme tak z USA přivezli například Otto Fabriho, tehdejšího designéra Tesla Motors, Tomáše Krchu, který zastává vysokou manažerskou pozici v Adobe, nebo Honzu Špidlena, který pracuje ve vývoji Dropboxu.
A.cz: Kromě týmu ve Spojených státech spolupracujete i s vývojáři v Česku. Jak těžké je zkoordinovat rozdílná časová pásma? A jak vypadá váš běžný pracovní den?
Den většinou začínám nebo končím v posilovně na Crossfitu. Všechno, co je mezi tím, během všedních dní vyplní práce, schůzky, cestování a tu a tam i nějaká zábava. I když já se vlastně bavím i při práci, což je super.
A.cz: V Kalifornii plánujete zůstat?
V Kalifornii jsme už v zásadě přesídlení. Nastálo tam je náš CEO David Semerád, který celý byznys řídí. Já jsem v Kalifornii strávil za poslední tři roky většinu času, ale jak jsme začali rapidně růst, vrátil jsem se do České republiky, abych koordinoval růst firmy, zařídil rozšíření kanceláří atd. V Kalifornii ale již trvale jsme.
A.cz: Jaký je život v Americe v porovnání s životem Čechů?
Oboje má určitě své výhody i nevýhody. Myslím, že Praha je úplně super místo na život. Dá se tu za rozumné peníze žít opravdu hezky. Na druhou stranu v USA, hlavně tedy v Silicon Valley, i když je člověk velmi dobře zaplacený, tak občas musí hodně koukat, aby to všechno finančně zvládl. Amerika mě také naučila si věcí více užívat, když teď už vím, co všechno je možné. Hlavně co se týče dobrého jídla a zážitků.
