Češka vaří nejlepší marmelády na světě. Zakázky musí odmítat

Petra Jansová Petra Jansová
17. 10. 2014 7:00
Blanka Milfaitová zavřela své úspěšné obchody v Paříži i Londýně a jezdí karavanem po celém světě a všude vaří marmelády z lokálních zdrojů. Objednávají si je tisíce lidí.
Blanka Milfaitová
Blanka Milfaitová | Foto: archiv Blanky Milfaitové

Rozhovor - Blanka Milfaitová začala dělat marmelády v roce 2012. Netrvalo to ani dva roky a za svoje produkty získala na mezinárodní soutěži The World's Original Marmalade Awards dvě zlaté medaile. Letos na jaře hned čtyři.

Tyhle úspěchy jí změnily život ze dne na den. Ze všech stran přicházely objednávky a v rodinné manufaktuře v Novohradských horách se pracovalo dvacet hodin denně. Po nějaké době se rozhodla všechny své obchodní kontrakty přerušit a zavřít své obchody v Londýně, Curychu a Paříži.

Blanka Milfaitová
Blanka Milfaitová | Foto: archiv Blanky Milfaitové

S manželem a roční dcerou vyrazili karavanem do světa. "Řekli jsme si, že by bylo super dělat 'marmošky' na místě z toho nejlepšího a nejčerstvějšího ovoce, které napříč Evropou lze natrhat, nasbírat nebo koupit," odůvodnila svoje rozhodnutí.

Aktuálně.cz: Za pár týdnů se vracíte ze svých cest domů. Kde se právě teď nacházíte?

Blanka Milfaitová: Před pár dny Andorra, nyní Řím, ale mířím na otočku do Čech, převzít nějaké podnikatelské ocenění, a pak zase do luftu. Ještě pár tisíc kilometrů mě čeká, ale je to nic se sto tisíci, které máme za sebou.

A.cz: Kolik jste zatím navštívila zemí?

Bude jich čtyřicet, z toho třicet má vlastní kapitolu v knížce, která vyjde na podzim.

A.cz: Která země vám přišla nejnebezpečnější a nejdobrodružnější zároveň?

V podstatě je to všude o respektování okolí a bezpečnosti. Měli jsme ale poměrně nepříjemný konflikt s narkotrafikanty v pohoří Ríf na severu Maroka, na Západní Sahaře mě na tréninku honilo pár nadržených dorostenců, ve Skotsku partner musel "přesvědčovat" nějakého úchyla večer v lese, kde jsme chtěli přespat, že nejsme dobrý cíl, a v Belfastu nás komplet vykradli. Od měděných hrnců přes marmelády a oblečení po počítače, hračky, foto vybavení i toaletní papír. Na parkovišti zoo a pod kamerami. Ale jinak pohoda, na to, že 330 nocí člověk spal v autě.

A.cz: Která země vás naopak okouzlila?

Nejvíce nás vzalo Norsko, dobrodružství jako v Africe, ta neuvěřitelná příroda, úžasné ovoce na marmelády, divočina, rybaření na útesech, táboření kdekoli i v národních parcích, a především minimum lidí. Sen. Víte, že v Norsku jsou jedny z nejlepších evropských plantáží na jahody?

A.cz: To jsem nevěděla. Takže z Norska vezete jahodovou marmeládu?

Bohužel, za polárním kruhem, kde jahody též pěstují, bylo trochu brzo, a než jsem dojela níže, na ty úžasné plantáže, bylo pozdě. A tak jsem se dala do velmi zvláštního ovoce jménem ostružiník moruška, které je v Čechách volně jen na pár schovaných vřesovištích v Krkonoších. Sběr byl náročný, protože keříky mají málo plodů a je třeba bedlivě hledat, ale výsledek stojí za to!

A.cz: V jaké zemi a z jakých surovin byla nejlepší marmeláda?

Já jsem nadšená asi z každé, exotikou voní saharská z berberských minibanánů, jejich kaktusového medu a zlatých rozinek, hodně zajímavá je irská ostružinová s redukcí z pořádného černého stoutu, piva jako řemen. Krásná je třešňová s černým pepřem z řecké Sparty, planiková, opunciová nebo z plodu jménem ostružiník moruška, to jsou velmi zajímavé marmelády. Přiznám se, že ale každé ráno snídám nejraději naši višňovou, malinovou, také tu z lesních jahod nebo meruňkovou s levandulí, která je nepřekonatelná.

A.cz: Marmeláda z piva? To jsem nikdy neslyšela. Kde berete inspiraci pro svoje recepty?

Vymýšlím si je. Sice mám hromady kuchařek, rady od babiček z celé Evropy a anglické recepty staré stovky let, ale já si nejraději ty svoje vymýšlím. Ostružiny a silné černé pivo s ovocným nádechem, to k sobě jde jako "prdel na hrnec". Paráda.

A.cz: Jak vypadá váš běžný cestovatelský den?

Docela běžně, to znají i jiné maminky s ročními miminky. Brzo ráno Krteček (pohádka) a pak to začne, hledání destinací na ovoce, sběry, tahání polní kuchyně po zahradách, sadech, lesích i na hrady, vaření marmošky, etiketování, odpovídání na stovky mailů denně, psaní na můj web a FB profil, starost o rodinu, e-dohled nad šumavskou manufakturou, výuka Elišky ku střelbě prakem a slaňování, tedy zatím jen teorie, psaní knížky, která má v listopadu vyjít, psaní deníku, úklid auta, návštěvy u velvyslanců, rozhovory pro média, natáčení pro televize, prodej marmošky z karavanu, řízení karavanu a pár dalších drobností, které dokážou den nafouknout na čtyřnásobek.

Kuchařské hvězdy Česka

Roman Paulus

Velký seriál online deníku Aktuálně.cz o nejlepších kuchařích České republiky.

A.cz: Vařením "cestovatelských" marmelád si vyděláváte i na svoji cestu. Je o ně zájem?

Kdybych vařila od rána do noci co den a z druhé strany auta to prodávala, stejně by se na ně stála fronta. Nevím, co se děje, ale mám pořád vyprodáno. I v manufaktuře máme permanentně frontu, která čeká na marmelády přes tři měsíce a je v ní několik tisíc lidí. Na expedici se marmošky prodávají víc jak dobře, stačí někde zastavit a počmárané veliké auto přitáhne okamžitě první zvědavce a zájemce. A je jedno, v jaké jsem zemi. Někdy mě zájemci sledují autem, dokud nezastavíme třeba na benzínce nebo křižovatce, jindy si najdou přes internet telefon do auta a zavolají, ať zastavím…

A.cz: Jak vás vlastně napadlo vydat se v obytném autě s manželem a malou dcerou na takovouhle pouť?

Jednou v Provence, kam jezdím na sběr levandule, za námi přišel místní sedlák a nabídl nám bílé broskve. Jen tak. A my si řekli, že by bylo super dělat marmošky na místě, z toho nejlepšího a nejčerstvějšího ovoce, které napříč Evropou lze natrhat, nasbírat nebo koupit. A za dva měsíce jsme odjeli. Zní to jednoduše, ale ty dva měsíce byly velmi náročné na přípravu a samozřejmě výdaje.

A.cz: Trochu mi to připomíná slavné cestování pánů Zikmunda a Hanzelky. Inspirovala jste se jimi?

Jejich příběhy znám, a znám i další, mnoha českých cestovatelů, od těch pěšmo po třeba slavného Ingriše. Ani náhodou se s nimi nemohu srovnávat, spíše jim závidím a obdivuji je. Já primárně necestuji, ale hledám ovoce, ze kterého bych vařila. Nezajímají mě turistické cíle, ale lesy s jahodami, kaktusové háje s opunciemi, berberské minibanány před Saharou či švestky na Moravě. Běžný člověk jí proto, aby žil, to přísloví znáte, viďte, já naopak žiju, abych jedla, a tak mimo marmelády poznávám i lokální kuchyni. V cestopisném recepisu Příběh opravdové vášně máme recepty nejen na marmeládu, ale i na jídla s marmeládou. A dost překvapující.  

A.cz: Primárně vám tedy šlo o vaření.

Smysl je v tom, vzít to nejlepší a správně zralé ovoce přímo na místě, žádný nešetrný sběr, chemické ošetření, příšerný transport a čekání týdny ve skladech, než ovoce "dozraje" bez sluníčka! A tam udělat marmeládu. Jen tak v ní může být i to nádherné sluníčko, čistý vzduch, tuna vitamínů a vůně, kterou z ovoce v Čechách kupovaného nikdy nepoznáte.

A.cz: Myslíte, že to pomůže vašemu podnikání?

Jen to ne, už nyní naprosto nestíháme výrobu a zamítáme veškeré nabídky k rozšíření! To není moje cesta, hromadná výroba v automatizovaném provozu. Kdybych jela promo tour mé manufaktuře, tak bych jinak přeci nezavírala obchody v Čechách i v zahraničí a neodmítala nabídky, které se jiným českým výrobcům ve světě nedávají. Já chtěla jen poznat to ovoce, které se v Čechách koupit nedá, protože se sem dováží nechutný nedozrálý odpad, co by se jinde neprodal. Jela jsem za sluncem, vodou a vzduchem, za tím, co z obyčejného ovoce dělá zázrak, a přála jsem si z něj vyrobit marmelády, ze kterých si lidé sednou na zadek. Jela jsem se učit a poznávat. Za dvacet let bych doma nenašla to, co jsem měla možnost se naučit cestou. Jako dřív, také se chodilo do světa za praxí, na zdokonalení.

A.cz: Proč jste ale zavírala fungující obchody v zahraničí?

Nebaví mě honit objemy, handrkovat se s obchody, rozčilovat s jejich personálem, netečným, mnohdy neschopným, a dávat jim všem za to super produkt a peníze! Zavřela jsem přes noc vše, denně jich několik odmítnu a jsem šťastnější. Nejlepší kvalita na světě se u žádného výrobce neprodává na objemy, nejde zaručit nejlepší světovou kvalitu ruční výroby úmorným honem za obraty, za stále bohatším portfoliem obchodů, za uspokojením každého hned a všude. Prodáváme u nás na Šumavě, v jednom téměř rodinném krámku v Praze, a basta. Posíláme i poštou, neradi, ale posíláme do celého světa. Vyloženě.    

A.cz: A kdo se teď stará o vaši výrobu doma?

Manufakturu vede moje Baruška. Bankovní inženýrka z Prahy, která mi přišla pomáhat na Pohoří a zůstala. Je děsně šikovná, neskutečně pracovitá a dnes už vlastně patří do naší malé rodiny.

Základ na nejlepší marmeládu na světě
Základ na nejlepší marmeládu na světě | Foto: archiv Blanka Milfaitová

A.cz: Jak jste se vlastně k marmeládám dostala?

Ty jsem vařila už dříve, bavilo mě je zkoušet, experimentovat, ale opravdu jsem se do nich pustila, až když mně přítel přivezl bednu krásných broskví s krabicí skleniček Weck. Udělala jsem broskvovou s mátou z mé zahrádky a dala na pult naší Slunečné kavárny, za pár hodin byly fuč, a tak jsem uvařila další. 

A.cz: Získala jste pro svoje produkty "nálepku" nejlepší marmeláda na světě. Jaký to byl pocit?

Když jsem vyhrála titul Nejlepší výrobce marmelády na světě a Nejlepší marmeláda na světě, nevěřila jsem tomu. Až když jsem si v Anglii přebírala ocenění a pak viděla v Londýně v nejluxusnějším gourmet paláci Fortun & Mason "můj" regál, došlo mi, co se stalo, co to jedna malá holka ze šumavské samoty provedla. Pak jsem přidala dvě zlaté hvězdy z další soutěže, takových potravinářských Oscarů (Great Taste Awards), a letos světový úspěch znásobila deseti medailemi. Jaký je to pocit? Když vám kus půjčím, pořád bude maximální! 

Máte rádi Aktuálně.cz?

Křišťálová lupa - hlasování pro A.cz

Hlasujte pro nás v internetové anketě Křišťálová Lupa 2015 v kategorii Zpravodajství. Za každý Váš hlas děkujeme!

HLASOVAT MŮŽETE ZDE >>

A.cz: Setkala jste se v souvislosti s tím s někým zajímavým nebo slavným, třeba členem britské královské rodiny?

Potkávám zajímavé lidi z politiky i kultury, s některými si i píšu a u výjimečných etiketa nedovoluje ani uvádět jména v médiích či v reklamě, aby se nejednalo o komerční zneužití. To mám dáno dokonce písemně. Ale jedno vám prozradím. Když jsem měla mít přijetí u královského dvora v Maroku, kde jsem měsíc vařila, byla jsem nervózní jako pes. Bohužel. Nějak mně nedocvaklo, že královský protokol žádá náročný dress code. Když mě s mým cestovatelským outfitem viděli "na vrátnici", a poté protokolář, jelo se domů.

A.cz: A jaké máte plány do budoucna?

S každým dnem jich je více. Protože jsme oficiální partner české národní expozice na Světové výstavě Expo 2015, mám na mnoho měsíců v příštím roce vystaráno. Také mě čeká druhý díl mé expedice, dál Afrikou a dál Asií a výuka prcka v lezení po stromech, rozšíření jahodové plantáže, kterou realizuji spolu s obcí Chlumany v Předšumaví, a založení plantáží rybízu a angreštu na mé minifarmě v Pohoří na Šumavě. K tomu druhá knížka, start výroby nové produktové řady a… je toho hodně.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

V Brazílii spadl obytný dům. Nejméně dva lidé jsou mrtví a deset je nezvěstných

Sedmipodlažní obytný dům se dnes náhle zřítil ve městě Fortaleza na severovýchodě Brazílie. Hasiči a záchranáři z trosek zatím vyprostili dva mrtvé a osm zraněných, kteří byli převezeni do nemocnice. Tragická bilance ale může být vážnější, protože pod rozvalinami jsou ještě minimálně další dva živí lidé a deset osob se pohřešuje, informovala brazilská média. Podle svědků několik osob stihlo z budovy vyběhnout a mezi zraněnými je i pár lidí, kteří šli kolem. Příčiny kolapsu domu dosud nejsou jasné.

Zdroj: ČTK
Další zprávy