Češka vaří nejlepší marmelády. Ne pro peníze, ale pro radost

Petra Jansová Petra Jansová
Aktualizováno 17. 3. 2015 18:31
Rozhovor s Blankou Milfaitovou o nejlepší marmeládě na světě, dopisu od britské královny i cestování karavanem po Číně a Mongolsku.
Blanka Milfaitová
Blanka Milfaitová | Foto: archiv Blanka Milfaitová

Rozhovor - Blanka Milfaitová získala i letos ocenění za nejlepší marmeládu na světě, jde již o její třetí zlatou medaili v řadě. Přátelé a fanoušci jí proto neřeknou jinak než "marmeládová královna". Není divu, že o její produkty projevila zájem i Alžběta II

Loni touhle dobou se připravovala na svoji první expedici po Evropě a Africe. Kromě vaření marmelád v karavanu se během cestování dostala i k napsání knihy. Ta získala nominaci na cenu Český bestseller roku. Letos plánuje vyrazit do Číny a Mongolska a ráda by ze zážitků z asijského kontinentu sepsala další úspěšný cestopis.

Blanka Milfaitová
Blanka Milfaitová | Foto: archiv Blanka Milfaitová

Aktuálně.cz: Vaše marmeláda prý našla místo na stole britské královské rodiny. Je to pravda?

Blanka Milfaitová: Lze to odtušit od adres odběratelů. (smích)

A.cz: Dostala jste z Buckinghamského paláce nějakou zpětnou vazbu?

Dostala jsem děkovné dopisy. V jejich záhlaví bylo uvedeno, že nesmí být publikované a využité pro mediální komerční prezentaci. Tudíž se o jejich obsahu nemohu bavit.

A.cz: Letos jste získala již třetí ocenění za nejlepší marmeládu na světě, vaše kniha byla zároveň nominovaná na cenu Český bestseller. Co vás více překvapilo?

To se asi takhle nedá říct. Překvapením pro mě byla i ta první zlatá medaile. Tehdy jsem marmelády vařila jen velmi krátce, a takový úspěch jsem nečekala. Na druhou stranu kniha je opravdu něco jiného. Úspěch a tolik pozitivních ohlasů mě nejen příjemně překvapily, navíc mi udělaly ohromnou radost. 

A.cz: Kniha se po měsíci vyprodala, musel se připravovat dotisk. Kolik se jí vlastně prodalo?

Za prvních dvanáct dnů prodeje v prosinci, kniha vyšla v polovině měsíce, měla neuvěřitelných téměř pět tisíc prodaných výtisků a k dnešku má již druhý dotisk. Drží se vysoko v prodejnosti knih na českém trhu a dělá mi to velkou radost.

A.cz: Všimla jsem si, že vám jedna z obdivovatelek děkovala za inspiraci a za to, že jste jí ukázala cestu životem. V ten moment jste mi připadala zaskočená.

Já jen nevím, jak na to reagovat. Jasně že mě to strašně těší, jen moc nevím, jak s tím pracovat. Víte, já dostávám v poslední době hodně podobných mailů, nicméně i tak mě to stále překvapuje. Například já sama jsem nikdy podobný mail nenapsala.

A.cz: V čem tedy své čtenáře inspirujete?

Podle mého jim spíše ukazuju, že se nesmí bát jít za svým cílem a svými sny. Každá překážka se dá přeci překonat, jen se člověk nesmí bát a taky nesmí být líný.

A.cz: Jako překonání lenosti a překážek by lidé mohli vnímat třeba i cestování s ročním dítětem v karavanu opuštěnými regiony Evropy a Afriky, kam jste se vloni vypravila. 

Je to možné. Na druhou stranu tohle naše cestování není zase tak výjimečné. Mnohokrát jsme na těch nejopuštěnějších místech narazili na spousty francouzských rodin s dětmi. "Frantíci" razili názor "co bychom asi tak teď dělali v takové zimě ve Francii".

A.cz: Vyrazit si takhle do světa není úplně běžné. Bála jste se?

Možná jednou. Bylo to u jednoho jezera ve Skotsku. Za stromem stál schovaný chlap a dlouho nás pozoroval. Když o tom tak přemýšlím, asi nešlo o strach, ale spíš o takový zvláštní pocit.

A.cz: A co strach, že něco nedokážete?

To by byl hloupý strach, nicméně mě nenutí cokoli komukoli dokazovat, nemusím nic vyhrávat ani být obdivovaná, nemusím vařit nejlepší marmeládu na světě, nemám trauma z neúspěchu. Chci jen jít vlastní cestou, žít svůj život. Ostatní je milé a příjemné, ale když to zítra nebude, nezblázní se z toho nikde nikdo. Až na pár zákazníků. (smích)

A.cz: Splnila jste si cestováním sny?

Cestování mi dalo a dává možnost učit se nejenom jako člověk, ale i jako profesionál ve svém oboru.

A.cz: Která země se vám nejvíce líbila?

To neumím říct. Každopádně by si podle mě Češi měli uvědomit, že tady mají dobré podmínky pro život a opravdu většinou nemají důvod se mračit.

A.cz: Mračíme se víc než ostatní?

Ano, alespoň já mám takový pocit.

A.cz: Mluvily jsme o pozitivních ohlasech. Setkala jste se ale i s negativními?

Asi by to ani jinak nešlo. Myslím, že citát, který jsem použila ve své knize "bez závisti a nenávistí nelze vynikat", funguje. V okamžiku, kdy něčeho dosáhnete, půlku lidí motivujete, druhou naopak naštvete. Právě tito lidé něčeho dosáhnout nedokázali, nebo mnohem častěji ani nechtěli.

A.cz: Sledujete tuzemskou konkurenci?  

Český trh nepovažuji pro naše produkty za prostor pro konkurenci. My máme vlastní představu o výrobě a hlavně prodeji. Nezajímá nás kdo, kde a co vyrábí a za kolik to prodává. Naše cesta je absolutně odlišná od ostatních výrobců. Oni vaří pro obživu, my pro radost. (smích)

A.cz: Která země je vlastně marmeládovou velmocí?

Asi Skotsko. Ale špičkové mají i Britové, Dánové a Francouzi.

A.cz: Nápad napsat knihu vznikl během cest?

Smlouvou s vydavatelstvím jsem měla podepsanou už předtím. Nyní už řeším nabídky na vydání druhé knihy. Ta by měla být o našem cestování v Asii.

A.cz: Co plánujete v nejbližší době?

Letos jsem oficiálním partnerem české expozice na světové výstavě Expo 2015 a po jejím skončení zahajujeme přípravy na druhou expedici do Mongolska a Číny, ze které právě vyjde druhý díl recepisného cestopisu.

A.cz: Máte ještě nějaký sen, který se vám zatím nepodařilo splnit?

Mám moře snů a postupně je plníme. Nehledám důvody, proč něco nejde, ale jen způsoby, jak to zvládnout. Je to dřina, ale pěkná a s výsledky.

Místo aby šetřili na jídle, měli by lidé uspořit na nových botách nebo lyžích. Nemáme o nic dražší restaurace než Evropa, všude jsou předražené i podprůměrné, tvrdí kulinář Pavel Maurer. | Video: DVTV
 

Právě se děje

Další zprávy