Doktor Walter Freeman cestoval Amerikou se svým „ledovým hrotem“ a během minut navždy měnil lidské životy. Bývala to slavná medicínská metoda oceněná Nobelovou cenou, dnes je považovaná za symbol barbarského přístupu. Lobotomie se využívala k léčbě depresí, úzkostných stavů i jako forma trestu. Honba za zázrakem se změnila v nešťastnou kapitolu moderního lékařství.
Dr. Walter Freeman (1895–1972) s manželkou
Freeman provedl přes 3 000 zákroků. Pro přeživší znamenalo stigma lobotomie celoživotní trauma. Například Howard Dully svůj stav skrýval celé dekády, než se v roce 2005 rozhodl promluvit v rádiu NPR. "Nikdy nebudu vědět, co jsem ztratil během těch deseti minut s Dr. Freemanem a jeho sekáčkem na led," řekl. "Nějakým zázrakem mě to nepřeměnilo v zombie, nezlomilo mi to ducha a ani mě nezabilo, ale hluboce mě to ovlivnilo."
Dnes je lobotomie vnímána jako symbol nebezpečí a rizik nekontrolované lékařské moci.