'%20cx='16'%20cy='16'%20r='16'/%3e%3ccircle%20fill='url(%23b)'%20cx='16'%20cy='16'%20r='9'/%3e%3ccircle%20fill='url(%23c)'%20cx='16'%20cy='16'%20r='5'/%3e%3c/g%3e%3c/svg%3e "Jasno")
11 ˚C
Rok 2024 byl pro projekt Vltavské filharmonie, kterou pro Prahu navrhlo dánské studio Bjarke Ingels Group (BIG), zásadní. Architektům se podařilo odevzdat podrobnou projektovou dokumentaci, která je důležitým krokem k tomu, aby mohli žádat o stavební povolení. "Jsme teď v situaci, kdy ze strany investora hlavního města Prahy máme svolení, že můžeme jít do další fáze projektu. Tou je dokumentace pro sloučené řízení, jež by měla vrcholit povolením stavby," vysvětluje šéf českého projekčního týmu Martin Krupauer z kanceláře Vltavské filharmonie.
Dokumentaci dánský tým rozpracoval podrobněji, než je v této fázi běžné. Projektový tým Vltavské filharmonie tím chtěl předejít výtkám ze strany úřadů a pozdějším změnám v projektu. "Na takto propracovanou dokumentaci, jakou nyní máme, se na Západě běžně vydává stavební povolení. V naší zemi, bohužel, ne. Čeká nás proto ještě jedna, podrobnější fáze rozpracování," vysvětluje Krupauer výhled na následující dva roky. Stavba, která by měla začít v roce 2027 a trvat dalších pět let, omezí veřejnou i automobilovou dopravu. Vltavská je komplikovaný dopravní uzel. Projekční tým už ale ví například i takové detaily, kde budou stát jeřáby i kdy nebude jezdit metro: "Je to vymyšlené tak, že když nebude jezdit metro, pojedou tramvaje a naopak. Dopravu si nemůžeme dovolit zastavit ani na vteřinu," vysvětluje.
Detailnější rozpracování projektu dalo filharmonii a jejímu okolí jasnější obrysy. Architekti vyslyšeli námitky veřejnosti a na prostranství před budovu i na střechu doplnili zeleň. Upravili také prostor u Argentinské ulice, která na filharmonii naváže skrz Negrelliho viadukt. Dovnitř filharmonie pak přidali mezaniny, eskalátory a prostory potřebné pro technologie. "Oproti soutěžnímu návrhu je teď objem stavby o třináct procent větší. Jsme na nějakých 477 tisících metrech krychlových. Díky tomu, že jsme byli efektivní, jsme však dovnitř dokázali dostat i více využitelných ploch. Metry čtvereční nabyly skoro o čtvrtinu," popisuje architekt, který má projekt na starosti.
Hudebníci projektu nevěřili
Jak Krupauer vysvětluje, v architektonické soutěži si týmy o velikosti a náročnosti potřebné techniky udělaly hrubý odhad na základě odborných zkušeností. V podrobné architektonické studii už ji ale dánští architekti museli do detailu navrhnout, spočítat a zakreslit: "Architekty ze studia BIG překvapilo, jak náročné a podrobné jsou v Česku požadavky na normové a technické řešení staveb. V tomhle jsme pro ně papežštější než papež."
Větší objem stavby znamená i rostoucí náklady. Výši stavebních nákladů
budovy v této fázi architekti odhadli na 11,65 miliard korun. "Ten dům je teď zhruba o 22 procent dražší, než jsme odhadovali před dvěma a půl lety. Z jedenácti procent za to může inflace, zbytek je daný nárůstem objemu stavby a jejím zpřesněním," vysvětluje Krupauer s tím, že o něco dražší budou ze stejných důvodů i úpravy venkovních ploch okolo metra, kolejí a dopravy. Praha by za ně měla zaplatit 4,8 miliardy korun. Suma sumárum, kompletní proměna lokality vyjde přibližně na 17 miliard korun. Hlavním investorem by měla být Praha, v jednání je i spoluúčast státu a vznik nadačního fondu s veřejnou sbírkou, do níž kromě velkých mecenášů mohou přispět i obyčejní lidé.
Podle šéfa projektového týmu Vltavské filharmonie by cenu v následujících letech měly ovlivnit už jen tři faktory: "Jedním jsou klientské změny - když si například během stavby investor vzpomene, že to má mít o patro méně - dále chyby a inflace. Není to tak, že zvládneme patnáct let držet stejnou cenu, ale snažíme se o co nejprofesionálnější a nejtransparentnější přístup v každé fázi vývoje projektu."
Už je na čase
Nové sídlo pro Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK, Českou filharmonii a hudební sekci městské knihovny připravuje projektový tým Vltavské filharmonie v této lokalitě intenzivně pět let. V době, kdy začaly první konkrétní debaty a začala se připravovat veřejná architektonická soutěž se obecně stavbě nové koncertní síně moc nevěřilo. Většina byla přesvědčená, že pokud se stavba někdy zrealizuje, oni už u toho nebudou. Atmosféra v odborných kruzích se ale podle něj postupně mění: "Jak zpočátku většina nevěřila, že by se v Praze mohlo něco takového postavit, tak teď tomu fandí a především pracují na tom, abychom projekt společně dovedli do zdárného konce," říká.
Větší víru v realizaci daly budoucím hlavním uživatelům profesionální přístup projektového týmu, podrobná architektonická studie i dnes už pečlivě připravený harmonogram první sezóny. Dnes už vědí i takové detaily, jak budou vypadat jejich šatny, a znají i program jednotlivých sálů. "Máme rozplánovaný celý první provozní rok. Víme, kdo a kdy bude v jakém sálu zkoušet i vystupovat. Tím jsme si potvrdili, že se všichni, včetně hostujících orchestrů, pohodlně vejdou a nevzniknou žádné třenice," vysvětluje Krupauer.
Za uplynulých pět let se podle něj proměnilo i veřejné mínění. Podporu vyjadřují filharmonii i obyčejní lidé. "Cítím, že lidé mají dost takového toho nihilismu, že z toho zase nic nebude. Musím to zaklepat, ale mám pocit, že jsme se trefili do nějaké doby, kdy lidé začínají být změnám otevřenější. Jako by říkali: 'pojďte už něco dělat'," myslí si zakladatel studia A8000 a dodává, že filharmonii fandí dokonce i bezdomovci, kteří přespávají na nábřeží u Vltavské.
"Během veřejné participace a komentovaných vycházek jsme za nimi zašli s omluvou, že jsou asi jediní, kterých se proměna tohoto místa negativně dotkne. A oni mi reagovali, ať z toho nejsme smutní, že filharmonii chtějí. Byli velmi optimističtí a tvrdili, že už je na čase, aby se v Praze něco takového postavilo," vypráví Krupauer.
Rok 2024 byl pro práci na filharmonii zásadní i v tom, že se svým řešením více přiblížila národnímu hudebnímu centru. "Snažili jsme se, aby to nebyl jen jeden výjimečný sál se šampaňským a večerními šaty pro úzkou skupinu posluchačů. Z původních třech sálů jsme se dostali na pět. Máme kreativní hub s hudebními studii a ateliéry, školní sál, který dokáže pojmout 220 diváků. Zkušebna orchestru se dá využít také jako další komorní sál. Spočítali jsme, že pokud započteme i exteriéry, kde hudebníci mohou vystupovat na jednotlivých cípech pochozích teras, může si v jednu chvíli Vltavskou filharmonii užívat až šest a půl tisíce lidí, kteří se nějakým způsobem baví, aniž by se vzájemně rušili," uzavírá Martin Krupauer.
