Do rekonstrukce se jim po předchozích zkušenostech nechtělo. Zvažovali proto i možnost, že kamennou stodolu z první republiky nechají zbourat. Když si ale nemovitost prohlédli zevnitř, rozhodli se pro citlivější řešení. "Napadlo je, že ve stodole postaví nový dům. Její kamenné torzo tak zůstalo, konstrukci jsme stabilizovali a dovnitř vložili prefabrikovanou dřevostavbu," vysvětluje architekt Michal Karnet, který na celý proces dohlížel.
Dům uvnitř stodoly se podle něj podřídil původnímu zdivu a klenutým otvorům, zároveň ale zůstal konstrukčně oddělený. "Hranice mezi interiérem a exteriérem se rozplynuly. Nové prorostlo historií a dnes je těžké určit, kde začíná vnitřek a končí vnějšek. Cesta ven vede jen skrze atmosféru minulosti a stopy, které zde zanechaly předchozí generace," vysvětluje autor návrhu a dodává, že objekt z roku 1912 by bylo škoda vymazat z kolektivního vědomí minulosti:
"Pamatuje doby, kdy se seno skladovalo pod ručně opracovanými trámy krovu a sedláci projížděli s vozy pod klenutými kamennými průjezdy. Během let svých služeb sice stodola získala řadu nánosů omítek, přístaveb a dřevěných prvků, šlo ji ale očistit a využít pro nové řešení."
Hrubá stavba už za deset dní
Stodolu nechal architekt očistit na cihlovo-kamenné torzo, k němuž přistupoval s podobnou mírou citlivosti jako památkáři. "Kamenné zdi bez základů jsme pak stabilizovali betonem a místy i oplechováním, které je zakonzervovalo a zabezpečilo vůči degradaci," popisuje nástroje k tomu, aby se stará stavba nezřítila. Architekt také nechal odstranit střechu a po letech otevřel původní větrací průduchy:
"Vnitřní kolmou ztužující zeď jsme museli vzhledem k jejímu technickému stavu v severní části nahradit ocelovou konstrukcí klenoucí se nad průjezdem. Novou základovou desku jsme umístili do stavby s takovým odstupem, aby neohrozila kamenné zdi. V ten moment byl dům připraven na svou novou etapu."
Výzvou pro architekty bylo řešení krovů, stropních konstrukcí a přesahů střechy, které navrhli přes vrch kamenných zdí pro jejich ochranu. "Díky spolupráci s inženýry dodavatele se vše podařilo vyřešit bez nutnosti jakýchkoliv úprav původního konceptu a hrubá stavba byla nakonec hotová za pouhých deset dnů," vysvětlují. Stodola rozděluje pozemek na dvě poloviny, a tak vytváří dvě zahrady různého charakteru, ať už z hlediska míry soukromí, nebo doby, kdy na ně svítí slunce. Každá polovina nabízí různý způsob využití - jedna je relaxační, druhá užitková.
Jako zásadní téma se při rekonstrukci ukázala práce se světlem. Aby jej do interiéru pronikalo co nejvíce, je část střechy prosklená. "Ranní paprsky pronikají okny orientovanými na východ i do dětských pokojů a ložnice v patře, kde se nachází i dvě koupelny a pracovna propojená s pokojem pro hosty a malou posilovnou. Dům má velkoformátová okna, skrze která proniká do obývacího prostoru světlo sváděné po odsazené kamenné zdi," dodávají autoři proměny.
Podívejte se na ni v galerii.
