Především v posledních letech si k opravě nebo stavbě víkendových domů Češi častěji najímají architekty a díky tomu vznikají v přírodě nebo na vesnicích originální autorská díla s otiskem moderní doby. Jejich rozmanitost se v knize rozhodli zmapovat editoři nakladatelství Archizoom Books. Vydali proto publikaci, která popisuje nejen vývoj chataření v Česku, ale nabízí i atraktivní snímky různých forem současného chataření. Kniha Chaty je vizuální nirvána, ale i sonda do duše českého národa.
"Naše cesty za bránu každodennosti se proměnily, podobně jako naše životní úroveň. Českých chatařů a chalupářů neubylo, jen jezdíme na chalupu jinak," vysvětluje podnět k sepsání knihy šéf projektu Radek Váňa a dodává, že zatímco v minulosti Češi na svých majetcích neustále pracovali, dnes jsou díky architektům svobodnější a věnují se hlavně relaxaci a odpočinku.
Symbol svobody
Na asi 350 stranách redaktoři společně s odborníky mapují fenomén českého chalupaření pomocí esejí, dlouhých rozhovorů a výběru architektonicky zajímavých chat. Nabízí ale i historický a sociologický exkurz do běžného života majitelů v 70. letech minulého století, a to prostřednictvím svědectví českého fotografa Pavla Štechy, které doprovází citáty spisovatelů Františka Nepila, Jiřího Žáčka nebo hudebníků Františka Nedvěda, Ivana Mládka i skupiny Buty.
Chataření bylo nejprve záležitostí trampů, kteří si stavěli dřevěné útulny v divoké přírodě poblíž toků řek a železnic. V době první republiky se možnost pobytu na čerstvém vzduchu zalíbila i bohatším vrstvám, a tak nedaleko měst začala vznikat letní sídla. O opravdovém boomu víkendových úniků se dá ale mluvit až v 60. a 70. letech minulého století, kdy nesvoboda v zemi Čechy přiměla k odjezdu do svého světa "za plotem". Seberealizovali se v zútulňování stavby i zahrady a navraceli se zpět k přírodě.
"Chalupy se staly symbolem svobody, kde si lidé mohli odpočinout a načerpat nové síly. Každý ze zmíněných motivů mohl být pro jednotlivce klíčový a dohromady vytvářely fenomén, který se stal součástí českého životního stylu," píše v knize historička Petra Schindler-Wisten z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd České republiky.
Kromě sondy do minulosti kniha nabízí i text viceprezidentky České geografické společnosti a profesorky Dany Fialové. Ta fenomén mapuje i v porevolučním období, a to pomocí rozhovorů s architekty, ale také třeba s nohejbalistou, skautem nebo řezníkem. "Na chatě se opékají buřty, a tak v knize nemohl chybět exkurz do historie špekáčků. Nebo do historie nohejbalu, což je jeden z mála sportů, který jsme my Češi dali světu," dodává Váňa. Ten společně se svým týmem propojil minulost se současností tím, že do knihy zařadil fotografie čtyřiceti víkendových útulen všech možných forem - od tiny housů až po druhé bydlení.
Podívejte se na některé z nich v galerii.
