Střední a Jižní Amerika jsou místa plná lidnatých měst i odlehlých přírodních divů. Najdeme tu divoké tropické pralesy obývané exotickými zvířaty a pestrobarevnými rostlinami, pobřeží Karibiku je známé bílými písečnými plážemi s průzračným mořem, které láká turisty z celého světa. Jižněji, pod Amazonským deštným pralesem, přezdívaným plíce světa, jsou pouště porostlé kaktusy či nejdelší horský řetězec na světě Andy. Tu najdete vysoké štíty, ledovce i hluboká údolí.
Česku vzdálený kontinent je právem oblíbený turisty. V několika zemích zde dokonce provádí i čeští průvodci. Někteří z nich se, oproti masovému turismu, zaměřují spíše na méně známá místa exotických států.
"Miluji hory a vodu, proto se vždycky velmi těším na pobyt na úpatí některé ze sopek, kde je příležitost smočit se v jedné z mnoha burácejících řek, nejlépe přímo pod vodopádem, či dopřát si luxus horkých termálů," přibližuje svá nejoblíbenější místa ve středoamerické Kostarice průvodkyně cestovní kanceláře Radynacestu.cz Lenka Rašková.
Pravé cestování latinskou Amerikou
Přestože latinskou Ameriku každý rok navštíví miliony turistů, průvodci společnosti Radynacestu.cz si zakládají na objevování méně známých míst. "Pro nás je pravé cestování o autentičnosti a prožitku. Není to o honbě za turistickými atrakcemi, ale o poznávání míst, kde lidé skutečně žijí, kde se potkáte s místními a ochutnáte opravdovou kulturu," vysvětluje majitel cestovní kanceláře Martin Šimek.
Čechům, které zde provádí, doporučuje navštívit oblast vulkánů Tenorio nebo Rincón de la Vieja, které díky své odlehlosti od hlavních turistických tahů nabízí procházky panenským pralesem. "Ten je nejlepší ráno za svítání, kdy se odevšad ozývá neuvěřitelný koncert ptáků a hmyzu a nezaměnitelný řev paviánů," líčí.
Průvodkyně v latinskoamerické zemi žije dlouhodobě. Jako největší rozdíl mezi životem zde a v Evropě vnímá v pojetí času. "Jakmile vysednete z letadla, měli byste zpomalit, přeřadit z pětky na dvojku, zapomenout na to, že jste myš běhající v kolečku. Je naivní si myslet, že tu všechno bude skákat, jak vy pískáte. Jste to vy, kdo jste v zemi hostem, a čím dřív se naladíte na místní rytmus a způsoby, tím lépe," říká a dodává, že se tu nemá cenu stresovat. Člověk se musí zklidnit a nechat věci, ať kolem plynou svým vlastním tempem. "Není to úplně špatná filozofie, trošku klidu si vždycky vozím s sebou domů a je to stejně dobrý suvenýr z cest jako káva, rum či ananasy."
Od Evropy se Latinská Amerika liší i podle další průvodkyně cestovní kanceláře Radynacestu.cz Lenky Tučkové, která se zaměřuje na cesty Guatemalou. "Moc se mi líbí, že jsou tamní lidé milí, přátelští, družní, zvláště malé děti se nebojí cizinců, zvědavě nás 'bílé tváře' okukují. A klidně se s vámi dají do řeči, i když je zde jazyková bariéra," říká.
Vzpomíná, že si místní, ačkoliv žijí v jedné z chudších zemí světa, umí mnohem lépe než my užívat života. "Radují se, baví se mezi sebou, jen tak klábosí, moc nespěchají, milují barvy a hudbu. Prostě jsou možná v některých ohledech víc svobodní než my. To my bychom si už v jejich podmínkách takhle život asi neuměli vychutnat," myslí si Lenka Tučková.
Stejně jako na zbytku kontinentu je tu také od Evropy odlišné podnebí a cestovatelé musí počítat s časovým posunem. To ale není překážkou. "Nepořádáme výpravu na nejvyšší horu světa, takže cestování po Guatemale není nijak fyzicky nebo psychicky náročné, vydat se tam může opravdu každý," vysvětluje průvodkyně.
Její oblíbené místo ve středoamerické zemi jsou pak jedny z nejrozsáhlejších pozůstatků starobylého mayského kamenného města Tikal. To bylo založeno již před osmi tisíci lety a nachází se zde zhruba tři tisíce různých paláců, pyramid, hřišť a dalších staveb.
Místní kulturu si cestovatelé mohou vychutnat i na západě kontinentu, v Peru. "Většina turistů přiletí do Limy a je překvapená, jak hezké a kultivované město to je. Hlavně proto, že bydlíme v turistických a hezkých čtvrtích jako například Miraflores a prohlížíme si historické centrum plné krásné koloniální architektury," říká průvodkyně Petra Dorčáková, která také provádí turisty se zájmem o jiné než masové dovolené, což umožňuje i cestovní kancelář Radynacestu.cz.
První kulturní šok podle Petry Češi zažívají, když se společně vydají na cestu na poloostrov Paracas a po cestě vidí okrajové části Limy, kde lidé žijí v domech z vepřovice - cihel z nepálené hlíny, polorozpadlých chatrčích bez pořádné střechy a bez tekoucí vody. "A pak morče na talíři bývá pro hodně lidí také dost šokující," připomíná obvyklý místní zvyk Dorčáková.
Cesty jí občas komplikují například peruánské stávky, kvůli kterým může být zavřené i slavné město Machu Picchu. "Pro spoustu lidí je Peru vysněnou cestou a Machu Picchu je to hlavní, za čím tam jedou. Postavit se tomu zklamání a být poslem špatných zpráv není vůbec jednoduché," říká průvodkyně.
Jak ale připomíná, mezi její nejoblíbenější památky patří jedno z několika dodnes obývaných inckých měst, pevnost Ollantaytambo. "Už samotné městečko je úžasné, je malé, ale s obrovskou atmosférou. Člověk má pocit, že je tam té historii trochu blíže. Zachovaly se tu typické uličky, vodní kanály, obrovské kamenné zdi. A samotná pevnost je třešnička na dortu."
Dobrodružství podle průvodkyně skýtá i peruánský prales. "Rozhodně mi utkvělo v hlavě, když jsem musela žádat svého souseda v pralese, aby mi z postele odnesl tarantuli a prohledal mi pokoj, jestli tam ještě něco nenajde. Jelikož mám strašný strach z pavouků, byla jsem skoro v pokušení ho požádat, aby se mnou zůstal," vzpomíná.
Tento článek vznikl ve spolupráci s Radynacestu.cz.
