Nyní osmdesátiletý Rubik původně kostku vyvinul, aby zlepšil prostorovou představivost svých studentů architektury. Když se kostka v roce 1978 dostala na maďarský trh, způsobila senzaci. Hračka ale musela nejprve překonat železnou oponu, než se stala celosvětově úspěšnou. Rubik, který se narodil 13. července 1944, se pak počátkem 80. let proslavil, když jeho šestibarevná kostka našla fanoušky po celém světě.
Se 43 triliony možných tahů je řešení hlavolamu ale jen jedno. Za posledních 50 let byly o Rubikově kostce publikovány tisíce výzkumných prací. Světový rekord v rychlosti skládání kostky je 3,13 sekundy a vytvořil ho Američan Max Park v roce 2023.
Složit Rubikovu kostku přitom není nic těžkého, při troše trpělivosti to může zvládnout třeba i pětileté dítě. "Abyste byli schopní složit kostku, musíte být do jisté míry obdařeni vědeckým způsobem myšlení," řekl její autor. Jemu samému trvalo měsíc, než kostku vyřešil poprvé. "Rychlost mě nikdy nezajímala," řekl rakouským médiím Rubik. Rozhodně však chápe, že se mladí lidé ženou za rekordy ve skládání kostky.
Pro návštěvníky, které skládání Rubikovy kostky baví a zajímá, je připravena soutěž v takzvaném speedcubingu, rychloskládání kostky na čas. Vídeňské muzeum užitného umění (MAK) ve spolupráci s vídeňským maďarským kulturním institutem Collegium Hungaricum vystavuje na jeden týden vynálezcovy konstrukce, které poskytnou vhled do procesu, jakým Rubikova kostka vznikala. Jedná se o předměty z Rubikovy soukromé sbírky a osobního archivu. Výstava k Rubikově kostce je v Muzeu užitého umění ve Vídni k vidění do 3. listopadu.
Letos si motiv Rubikovy kostky zvolilo i Rubikovo rodné Maďarsko pro logo svého předsednictví v Radě Evropské unie.
