Tisíce kojenců zahubilo jedovaté mléko. Hromadné otravy často zavinila ziskuchtivost

Dan Poláček Magazín Dan Poláček, Magazín
před 8 hodinami
Potravinářský průmysl v minulosti zdaleka nepodléhal tak přísným kontrolám a opatřením jako dnes. Výroba potravin se proto čas od času mohla zvrhnout v tragédii s fatálními následky. Někdy byla na vině lidská vypočítavost a snaha ušetřit na výrobě použitím levnějších surovin, jindy zase prostá neznalost, nebo dokonce i úmysl. Tohle jsou hromadné otravy, které si vyžádaly tisíce životů.

Osivo ošetřené fungicidem zabilo stovky lidí (1971)

V roce 1971 postihla Írán výrazná epizoda sucha, kvůli které musela tamní vláda nakoupit osivo ze zahraničí - vysoce výnosnou odrůdu pšenice známou jako "Mexipak" od mexické společnosti Cargill. Aby se zabránilo plísňovému napadení během dlouhé námořní přepravy, osivo bylo ošetřené fungicidem na bázi rtuti.

Jenomže zásilka dorazila do Íránu s výrazným zpožděním, respektive až po plánované době výsevu. Farmáři se tak ocitli v situaci, kdy měli k dispozici velké množství pšenice, kterou nemohli zasít. Na pytlích sice stálo upozornění, aby pšenici nekonzumovali, jenomže nápis byl v angličtině a ve španělštině. A těmto jazykům lidé pochopitelně nerozuměli. Pšenici proto farmáři začali konzumovat přímo nebo z ní vyráběli chléb. K tomu pravděpodobně došlo v říjnu a listopadu 1971, přičemž první pacienti s vážnou otravou se do nemocnice dostali na konci prosince téhož roku.

Oběti trpěly závažnými neurologickými příznaky jako svalovou slabostí, necitlivostí, nestabilní chůzí, parestézií, poruchami řeči, v těžkých případech i osleply, upadly do kómatu či zemřely.

Oficiální statistiky uvádějí 459 úmrtí, ale skutečný počet obětí byl pravděpodobně mnohem vyšší. Podle některých odhadů mohlo zemřít až deset tisíc lidí a sto tisíc dalších mělo trvalé následky.

 

Právě se děje

Další zprávy