Otrava cukrovinkami v Bradfordu (1858)

Arzenem se kdysi otrávili i obyvatelé anglického města Bradford. Vše začalo roku 1858 na tržišti Green Market v centru města, kde měl svůj stánek William Hardaker. Obchodník prodával oblíbené peprmintové pastilky, které však tentokrát obsahovaly smrtící přísadu - oxid arzenitý. Nešlo o účel, nýbrž o způsob, jakým se tehdy cukrovinky vyráběly.

V 19. století byl cukr drahý, a proto výrobci často používali levnější náhražky. Běžně se používala směs zvaná "daft", která obsahovala materiály jako mletý vápenec nebo sádru. Tyto přísady byly sice neškodné, ale značně snižovaly kvalitu výrobků. V osudný den došlo k tragické záměně.

Výrobce cukrovinek James Appleton poslal svého asistenta Williama Goddarda do místní lékárny, aby nakoupil daft. Lékárník byl ale zrovna zaneprázdněný, a tak poslal Goddarda na půdu lékárny, kde byl sud s daftem. Jenomže Goddard si nádoby spletl, a omylem vzal sud obsahující oxid arzenitý, který vypadal podobně jako daft - uvnitř byl bílý prášek bez zápachu.

James Appleton pak tento jedovatý prášek použil k výrobě peprmintových pastilek. Přestože si všiml, že cukrovinky vypadají trochu jinak než obvykle, nepřikládal tomu velký význam. Od výrobce se pastilky dostaly k obchodníkovi Hardakerovi, který kontaminované cukrovinky prodával nic netušícím zákazníkům.

Následky byly fatální. Během několika dní zemřelo až 21 lidí a více než 200 jich vážně onemocnělo. Lékaři jim zprvu diagnostikovali tehdy běžnou choleru. Teprve až s narůstajícím počtem obětí si úřady spojily úmrtí s Hardakerovým stánkem a odhalily skutečnou příčinu.

Protestující veřejnost se následně dočkala zákonů, které zavedly přísnější kontroly nad výrobou a prodejem potravin a léčiv. Tři muži (lékárník, asistent a výrobce cukrovinek) stanuli před soudem, ten je ale nakonec zprostil viny s tím, že šlo o nešťastnou náhodu.