Podle DPA překypoval Wolfgang Rihm nápady i tvůrčí energií. Navzdory mimořádnému úspěchu žil nenáročně. Svými jednou temnými, podruhé silně rytmickými a jindy naopak průzračně křehkými pracemi dovedl oslovit i posluchače, kteří nevyhledávají soudobou hudbu. Vytvořil přes 500 děl včetně oper, smyčcových kvartetů nebo komorních skladeb pro housle a klavír.
Ovládal tradiční i avantgardní postupy. V jeho tvorbě bylo možné najít jak několikavteřinový klavírní valčík, tak i téměř dvouhodinovou hudbu k baletu Tutuguri pro velký orchestr a sbor.
Pracovat nepřestal ani poté, co mu lékaři v roce 2017 diagnostikovali rakovinu. "Mám snad sedět a čekat, až umřu?" ptal se v dokumentárním filmu, který o něm natočila německá televize SWR. V průběhu léčby zkompletoval mimo jiné violoncellový koncert nebo kompozici na objednávku Královského orchestru Concertgebouw v Amsterdamu.
Rihm se v roce 1985 stal profesorem skladby na univerzitě v Karlsruhe, kde později učil mimo jiné Jörga Widmanna nebo Rebeccu Saunders. Začátkem tisíciletí převzal prestižní německou Cenu Ernsta von Siemense za soudobou hudbu, roku 2010 se stal laureátem Zlatého lva na Benátském bienále. Čtyři roky nato přidal ještě Schumannovu cenu za poezii a hudbu.
Vedl akademii festivalu ve švýcarském Lucernu, kde vychovával mladé talenty, a v nadcházející sezoně 2024/2025 měl být rezidenčním skladatelem Berlínských filharmoniků. Jeho kompozice je na programu zahajovacího koncertu sezony, jejž orchestr absolvuje 12. září pod taktovkou šéfdirigenta Kirilla Petrenka.
"Chvílemi byl něčím jako novodobým skladatelem u dvora," přirovnal kritik Manuel Brug v deníku Die Welt.
Rihm začal skládat už jako teenager. Vystudoval kompozici v rodném Karlsruhe, odkud pokračoval do Kolína nad Rýnem. Tam se učil u významného autora Karlheinze Stockhausena, přestože Rihmova raná díla navazující na romantismus či expresionismus ze začátku století byla některými vnímána právě coby vzpoura vůči avantgardistům Stockhausenovi či Pierru Boulezovi.
Také s tímto francouzským komponistou a dirigentem se nicméně Němec spřátelil. "Rihm skládá se záviděníhodnou, nápaditou lehkostí," chválil ho Boulez.
Poprvé na sebe Rihm upozornil v 70. letech minulého století, kdy na Dnech nové hudby v německém Donaueschingenu uvedl skladbu Morphonie. "Kritika ho kdysi onálepkovala jako představitele nové jednoduchosti, neoromantismu či postmoderny. Ani jedno z těchto označení však příliš nesedí," napsal v časopisu His Voice skladatel Miroslav Pudlák.
Podle něj se Rihmova díla ze 70. let vyznačovala mohutnými výrazovými gesty a využívala velkou škálu harmonií i maximální rozsah dynamiky. V následující dekádě už ale vrstvení zvuku vystřídaly úspornost a subtilnější práce s harmonií i barvou. "Rihm se v tomto ohledu hlásí ke vlivu pozdního období Luigiho Nona, se kterým ho pojil přátelský vztah," konstatoval Pudlák.
V poslední dekádě vzbudil Rihm ohlas, když na Salcburském festivalu uvedl světovou premiéru opery Dionýsos nebo novou inscenaci své starší opery Dobytí Mexika z přelomu 80. a 90. let minulého století.
V roce 2017 zkomponoval písňový cyklus Reminiscence pro slavnostní otevření budovy Labské filharmonie v Hamburku. Věnoval jej památce dramatika a významného hamburského rodáka Hanse Hennyho Jahnna.
Čeští posluchači mohli před třemi roky slyšet Rihmovu skladbu Ernster Gesang, v překladu Vážný zpěv. Dílo inspirované pozdními písněmi Johannese Brahmse uvedl Symfonický orchestr Českého rozhlasu pod taktovkou Petra Popelky.
Tentýž rok komorní vokální soubor Cappella Mariana a pražské smyčcové kvarteto fama Q na pražském festivalu Contempuls, brněnské Expozici nové hudby nebo na Ostravských dnech zahrály autorovu kompozici Et lux z roku 2009, přes hodinu trvající meditaci na slova latinského requiem.
Rihmova Vigilie zazněla na Velikonočním festivalu duchovní hudby v Brně, zatímco hobojista Vilém Veverka v Hradci Králové s tamní filharmonií nastudoval Rihmův Koncert pro hoboj a orchestr.
V roce 2011 byl Rihm hostem bienále Ostravské dny, kde jeho skladbu přednesl uznávaný Jack Quartet. Jiná jeho díla jako Styx a Léthé pro violoncello a orchestr měl na programu královéhradecký festival Hudební fórum.
Video: Rozhlasový orchestr hraje Wolfganga Rihma
