Přehlídka je v ostravském Domě umění k vidění do 18. srpna. Koná se u příležitosti 50. narozenin autora, kterého mluvčí galerie označuje za jednoho z nejpozoruhodnějších současných tvůrců. "Obvykle pracuje v rozsáhlých cyklech, známé jsou například jeho projekty Who is The King? z roku 2008, kdy se nechal fotografovat mediálně známými osobnostmi, nebo I Was Here z roku 2019, při kterém posprejoval zeď prestižního Ludwig Museum v Budapešti," připomíná.
Svou nejznámější sochu malého člověka s velkou hlavou nazvanou Pičus, která s lehkostí a vtipem znázorňuje někoho od pohledu zapšklého, naštvaného, vztahuje Viktor Frešo k sobě sama. "Pičus je můj autoportrét, a vždycky byl. Mám prostě rád lidi s velkou kulatou hlavou. Nedělal jsem ho s tím, abych sledoval hluboké významové roviny. On je takový, jako jsem na nějaké úrovni já sám: má ego, je arogantní," popsal před lety Hospodářským novinám.
Ostravská výstava nazvaná Future Memories se však obrací ke kořenům a skládá hold umělcově rodině. Představuje objekty, malby či její manipulované fotografie z posledních tří dekád. Některá díla jsou v Ostravě k vidění poprvé, jiná už autor s obměnami představil na Slovensku nebo v USA.
V Domě umění ukazuje i artefakty svých příbuzných - otce, matky, obou babiček i dědečků, se kterými Frešo dále pracuje a svými tvůrčími zásahy je oživuje. Do Ostravy přivezl třeba paspartovanou kabelku své babičky, která byla známou slovenskou operní pěvkyní, sbírku zapalovačů babičky z druhé větve nebo třeba objekty vytvořené ze dřeva na kytary, jejichž výrobou se za socialismu živil Frešův otec. Jeden z těchto předmětů se jmenuje Pramice vzpomínek a umístěný je na schodišti Domu umění.
"Artefakty příbuzných jsem vždy rozšířil o kus sebe. Kromě toho jsem chtěl vystavit i rodinné fotografie, ale moc jich nemám anebo na nich nejsem. A tak jsem si jednou najal dvojníky mých babiček a dědečků, abych se s nimi vyfotil. Výstava je ale i trochu retrospektivní," řekl Frešo.
Bratislavský rodák vystudoval Akademii výtvarných umění v Praze, diplom získal v roce 2003, později několik let provozoval komerční galerii umění. "Byla velmi úspěšná, v Československu možná jedna z nejúspěšnějších," poznamenal na to konto.
Frešo patřil do čtveřice autorů slavné Entropy výtvarníka Davida Černého, tedy satirické plastiky vytvořené roku 2009 u příležitosti českého předsednictví v Radě Evropské unie. Podle pořadatelů je pro něj typické, že vytváří sofistikované koncepty a projekty. Často je kritický k výtvarné scéně a hravou formou s ní vyjadřuje nespokojenost.
"Jedním z nejzajímavějších prvků jeho tvorby je zdánlivý kontrast obrovského, grandiózního ega a odzbrojující sebeironické pokory. Frešova schopnost odhalit temné stránky své duše a svých chyb a schopnost vypustit je do světa bez ohledu na důsledky posouvá autorovy koncepty k širším možnostem vnímání jeho umění," uvedl kurátor výstavy Vladimír Beskid.
