Plastiky, kolorované objekty i asambláže ze dřeva od výtvarníka Milana Beránka by nejspíš skončily v kontejneru. Na poslední chvíli je krátce před stěhováním Milana Beránka z jeho třípokojového bytu zachránil galerista Tomáš Hejtmánek.
Spolu s umělcovými básněmi, dobovými fotografiemi a nově natočeným filmovým dokumentem se tak jeho dílo vůbec poprvé představí veřejnosti.
"Milan Beránek vytvořil mnoho děl často ironických vůči vládě jedné strany, takže by byla velká škoda, aby on i jeho práce upadli v zapomnění," říká Hejtmánek.
Výstava je nainstalovaná v ateliéru a v přízemí domu. Jedna z místností připomíná i část umělcova bytu: zařízena je podobně jako pokoj v paneláku, kde Milan Beránek žil.
Beránek často pracoval se sochařskou plastelínou. Zachycoval biblická témata nebo citové stavy - strach a nejistotu, zápasy či splynutí nebo zkoumal geometrických vztahy.
Zajímavou částí Beránkova díla jsou i objekty sestavené převážně z nalezených věcí. Od šedesátých let soustavně vyhledával předměty, jimž dával nový smysl. Název díla pak většinou vtipně podtrhoval zvolený námět. Nově vytvořené objekty zpočátku koloroval jen černě, postupně uplatňoval i další barvy, především červenou a žlutou.
Část umělcovy tvorby tvořily také básně včetně těch experimentálních, jimž se věnoval celý život.
Uměním proti nudě
Milan Beránek se narodil 30. března 1936 v Dražůvkách na Moravě, tatínek byl v roce 1943 popravený, matka jen náhodně unikla bombardování Hodonína. Studoval na Vyšší průmyslové škole v Břeclavi.
Ke své první výtvarné práci se dostal během nudné vojenské služby. Vytvářel objekty z plastické hmoty, určené k pečetění vojenských skladů. Sklady musel jako vojín bedlivě hlídat, třebaže v nich nebylo nic k odcizení.
Zájem o umění ho přivedl do Prahy. Spolu s dalšími umělci založili v roce 1966 skupinu Nezávislí. Byl rovněž členem výtvarné skupiny Tvar Praha, která měla výstavní prostory v budově OD Kotva či na Karlštejně. Obživu mu však zajišťovalo i nadále jeho technické vzdělání, pracoval jako revizní technik u Technického opravárenského závodu potravin Praha.
Později se spřátelil s Václavem Havlem a dalšími výraznými osobnostmi z okruhu tehdejších disidentů. Účastnil se setkání na Hrádečku a stal se signatářem Charty 77. V jeho bytě načas sídlilo také samizdatové nakladatelství (nynější Libri prohibiti). Beránkovo dílo čítá asi 700 sochařských objektů.
