reklama
 
 

Mladí skláři jdou ve stopách Stanislava Libenského. Nejlepší studentské práce vystavuje Dox

22. 9. 2017
Na silnou tuzemskou tradici sklářského výtvarného umění navazuje Stanislav Libenský Award (Cena Stanislava Libenského), která už podeváté odměňuje nejlepší absolventské práce v oboru. To nejzajímavější z mladého světového skla je nyní k vidění v pražské galerii Dox. Výstavu pořádá Pražská galerie českého skla.

Pražská galerie Dox představuje v rámci devátého ročníku soutěže Stanislav Libenský Award nejzajímavější práce mladých výtvarníků, kteří ve své absolvenstské práci použili sklo. Do 20. listopadu jsou tu k vidění různorodé instalace sklářů z devíti zemí.

Soutěž Stanislav Libenský Award zaštituje jméno skláře Stanislava Libenského (1921-2002), jenž se svou ženou Stanislavou Brychtovou (nar. 1924) tvořil partnerský i pracovní tandem.

Plastiky dvojice Libenský - Brychtová dodnes patří k nejslavnějším na světě a její práce, založená na zkoumání technologie taveného skla a jeho barevných proměn, výrazně ovlivnila další sklářské generace.

Společné dílo výstavu každým rokem uvádí. Letos je v Doxu nainstalovaná zmenšenina Siluety města, jíž Libenský s Brychtovou v roce 1988 reagovali na zemětřesení v Arménii. Sklo mění barvu podle úhlu dopadajícího světla.

Se světlem ve své minimalistické instalaci Viditelné a neviditelné pracuje i vítěz Stanislav Libenský Award, absolvent Univerzity Jana Evangelisty Purkyně Martin Opl. Jeho instalaci porota ocenila pro vynikající práci s prostorem a právě i umělým světlem a jeho odrazem.

Druhé místo obsadil Geroge William Bell z Královské dánské akademie v Kodani s prací Vzorky abstrakce. Porotě se líbilo zejména skvělé řemeslné zpracování.

Třetí skončila Patricie Šichmanová z Vysoké školy výtvarných umění v Bratislavě. Její Tekutost připomíná moment, kdy se do sněhu či kostky cukru dostane barevná tekutina. Porota vyzdvihla "myšlenku, kontrast kompozice a techniky a neobvyklý způsob zpracování".

Trend? Neexistuje

Jak podotýká odborný garant výstavy Milan Hlaveš z Uměleckoprůmyslového muzea, vysledovat nějaký obecný trend v mladém sklu není možné: kolik výtvarníků, tolik přístupů. Potvrzuje to ostatně i člen poroty Jeroen Maes, umělecký ředitel sklářského belgického centra GlazenHuis.

"Výběr letošního vítěze byl pro mě obtížný. Porovnávali jsme zde široké spektrum děl zahrnující práci se sklem, od řemesla přes design až po konceptuální práce, což je velmi náročné," řekl.

Výstava nicméně několikanásobným zastoupením potvrzuje nástup čínského sklářského trendu. "Zatímco v Japonsku má sklo dlouhodobou tradici, v Číně ho nyní teprve objevují," říká Milan Hlaveš. "Dnes tam mají v plánu otevřít na vysokých školách 22 sklářských pracovišť. Na čínské scéně se zkrátka ještě budou dít věci."

Mezi finálovými pracemi jsou i letos k vidění ty z pobaltských republik - Estonska či Lotyšska. Ačkoliv sklářská tradice není v těchto zemích výrazně zakořeněná, podle Milana Hlaveše udělali tamní skláři z nouze ctnost a ve světě se prosazují netradičními technikami.

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama
    reklama