Režisérka Marta Ferencová obsadila tentokrát Jiřího Langmajera trochu proti typu. Jeho Evžen je prudérní učitel hudby, jemuž to se ženou Annou v podání Petry Hřebíčkové neklape nejen sexuálně. Sousedé Tomáš a Laura jsou naopak - soudě dle nočních zvuků - náruživí ažaž.
Vášnivý pár sice pomohl Evženovi a Anně s rekonstrukcí bytu, i tak je ale pro Evžena přílišnou přítěží už jen představa, že by je po půl roce alespoň na oplátku pozvali na večeři. Nyní se to však děje a s ním to ani nikdo neprodiskutoval.
V dobrém i zlém vzniklo coby remake maďarské komedie a je to poznat - v dobrém i zlém, chtělo by se dodat. Podobně jako třeba loňská adaptace maďarské předlohy Lítá v tom chce i novinka na půdorysu vztahové komedie mapovat vážná témata. Oba snímky se mimo jiné pokoušejí hovořit o tom, jak se hrdinové naučí být upřímní sami k sobě. Jenže k tomu vede poměrně útrpný proces.
Když po dramatickém úvodu, jehož cílem bylo zrušit naplánovanou návštěvu, konečně vtrhne do dveří temperamentní pár v podání Martina Hofmanna a Táni Pauhofové, atmosféra už poměrně vře. Anna s Evženem jsou rozhádaní, Evžen se především chystá vmést sousedům do tváře, jak ho neustále ruší, když do toho "buší jak králíci". Jenže Tomáš se o tématu rozhovoří dřív - a kombinace otevřenosti s Hofmannovým rozšafným podáním usadí uměřenější pár do křesel.
Poté už vlastně celý film variuje situace na dané téma. Zatímco jedna dvojice se oddává experimentům včetně skupinového sexu, pro druhou je tabu prakticky cokoli, o čem se tu vede řeč.
Místo aby však stoupalo napětí a rostlo partnerské dusno, snímek se začíná měnit v přehlídku téhož. Evžen snadno vybuchne, pak se ale věci zase vrátí do stejných kolejí.
Vše se odehrává v jediném bytě a zahradě před ním, jedná se o spíše divadelní látku, která však odmítá pustit se do opravdových charakterových studií typu slavných komorních dramat Kdo se bojí Virginie Woolfové či z novějších Bůh masakru. Na to jsou jednotlivé situace až příliš vypočítavé a na sílu, nikdy nevedou postavy k tomu, aby jakkoli změnily své počínání či postoje.
Humor ohledně erotických udělátek a dalších potenciálně šokujících odhalení ze sousedské ložnice se záhy vyčerpá a snímek začne být spíše frustrující. O sexu se tu neustále mluví, a nejenže ho nikdo ani náznakem neprovozuje, ale ty řeči ani nevedou k ničemu jinému než snaze vyvést protagonisty na chvilku z rovnováhy. A kolovrátek pokračuje dál.
Tomáš s Laurou mají z nějakého záhadného důvodu pocit, že právě upjatí sousedé by mohli být dalším zpestřením jejich divokého sexuálního života, ačkoli tomu především Evženovo chování příliš nenasvědčuje. Chvílemi se spíše zdá, že svým velkorysým přehlížením Evženových výpadů, urážek a emočních výbuchů chtějí tohoto až dětinsky si počínajícího souseda trochu "vytrollit", než že by měli upřímný zájem s ním kopulovat.
Přitom pasáž, kdy se Tomáš s Laurou snaží sousedy přizvat do postele, je jediná, ve které aktéři alespoň na chvíli musí čelit svým předsudkům a ve filmu na okamžik vzniká napětí. Bohužel tomu předchází nekonečné chvíle plné dvojsmyslných narážek, skoro jako když se o sexu baví puberťáci.
Tato podivná oscilace mezi nedospělou "řachandou" a snahou ukazovat otevřené sexuální hrátky jako svéráznou formu terapie je poněkud matoucí. Myslí to tvůrci vážně? Nebo jde jen o lehce násilný způsob, jak pohnout dějem z místa?
Laura má být psycholožka, Tomáš hasič, Evžen studovaný hudebník, všichni se ale chovají hlavně jako karikatury svých povolání.
V dobrém i zlém mělo přitom nakročeno k tomu, aby vznikla solidní konverzační komedie. Původní scénář Cesce Gaye se nebojí vzít jen čtyři postavy a zavřít je do jednoho prostoru, což představuje protipól většiny tuzemských lifestylových komedií, které obvykle zabydlí aspoň tucet postav a epizodický děj se zmatečně odehrává na mnoha místech, aby se zamaskovalo, že vlastně o žádný děj nejde.
Tentokrát by byl prostor postavy rozvíjet a závěrečná katarze by mohla působit poměrně přesvědčivě. Jenže bohužel se nedaří postavy pořádně vystavět a vyvést ze zajetí stereotypů. Převládá snaha o košilatý humor. Konec, kdy přijdou na řadu potenciálně působivé emoce, už nachází diváka ve stavu únavy a paralýzy. Je především rád, že to celé nějak končí.
Film
V dobrém i zlém
Režie: Marta Ferencová
Continental Film, česká premiéra 26. prosince.
