Židovská duše je nezlomná. Díky humoru, píše Jacobson

Jakub Novák
30. 5. 2012 17:50
Jacobson za svůj "nejžidovštější" román získal v roce 2010 prestižní Man Bookerovu cenu
Foto: Aktuálně.cz

Recenze - Víra, rasa, příslušnost rodičů k "vyvolenému" národu či samotné dodržování tradic? V čem se skrývá podstata židovství? Zřejmě jen velmi těžko lze v současnosti najít konkrétní společný znak, jenž by byl univerzálně použitelný na židy z různých částí světa.

Jednu z možných odpovědí na tyto otázky se skrývá v knize Finklerovská otázka britského židovského autora Howarda Jacobsona. V roce 2010 si za ni odnesl prestižní Man Bookerovu cenu a českému čtenáři se dostává do rukou v překladu Magdalény Potočňákové.

Foto: Aktuálně.cz

Od počátku je tu patrný místy až "nepatřičný" klid a vyrovnanost - nepatřičný kvůli celkovému ladění knihy, ve které sám sobě ztracený a hledající se Angličan, lačnící po každé, byť sebemenší tragédii a smutku světa, ukájí tuto svou touhu v přítomnosti dvou židovských přátel - vdovců.

Ke vzpomínkám na zemřelé partnerky se připojuje zármutek spojený s těžkostmi, kterými si židé v historii prošli a který si jako pomyslný cejch nesou stále s sebou.

Během četby se tak zřejmě nebudete smíchy popadat za břicho - z knihy však vyzařuje jakési živočišné teplo a její dobrosrdečnost vám spolu s humorem, který je právě židům tak vlastní, udrží po většinu četby na tváři alespoň lehký úsměv.

A právě v tom je asi největší síla Finklerovské otázky - pocit podobný tomu, jaký zažijete v teple a bezpečí domova zatímco venku zuří bouře - a v konečném důsledku je jedno, zda jde o nepřízeň počasí, nebo projev nesnášenlivosti.

Český emigrant a pseudofilozof

Kniha vypráví příběh čtyřicátníka Juliana Treslova a jeho dvou úspěšných židovských přátel - bývalého emigranta z Československa a později známého hollywoodského novináře Libora Ševčíka a filosofa Samuela Finklera, který svou kariéru založil na vydávání pseudofilozofických - a velmi úspěšných - příruček pro veřejnost.

Zatímco Treslove má za sebou dvě - příznačně tragicky neúspěšná - manželství, z nichž si odnesl dva syny, oba jeho přátelé jsou vdovci, jejichž zármutek - spolu se smutkem celého jejich národa - představuje pro Treslova až zvráceně neodolatelné lákadlo.

Foto: Profimedia

Treslove ve své existenční zbytečnosti vlastně tak dlouho balancuje na hraně, až ho jednoho dne domnělý antisemitský útok na jeho osobu strhne k neodolatelné touze stát se židem.

Tato snaha je oběma přáteli přijímána poměrně rezervovaně; v případě Samuela Finklera ještě navíc o to více, že se usilovně snaží své židovství potlačit. Paradoxně, ale s přitom dobře promyšleným úmyslem, často používá autor jeho jméno jako metaforu pro židy - je tedy jasné, co spojení Finklerovská otázka představuje.

Zlom v Treslovových snahách představuje setkání s Ševčíkovou praneteří Hephzibah, které postupně začíná docházet, o co mu vlastně - i  přes všechnu lásku, kterou k ní cítí - jde.

Čtěte také
Recenze: Minulost je stejně záludná jako budoucnost
Julian Barnes konečně vyhrál snobské bingo
Prestižní Bookerovu cenu má sága o nefunkční rodině

"Co když prostě touží ztotožnit se s někým, komu bylo dáno do vínku víc beznaděje, než on dokáže vymáčknout z vlastního genofondu? Chce snad sakra mít všechno židovské neštěstí jen pro sebe?

Nebyl by samozřejmě první. Celý svět by se dal rozdělit na dva tábory: na ty, co chtějí jako židé žít, a na ty, co by je nejradši chtěli zabít. Ve zlých dobách převažují ti druzí.

To je ale nehoráznost. Opravdoví židi si svoje utrpení museli protrpět na vlastní kůži. A teď si přijde nějaký Julian Treslove, který si myslí, že si z něj může jen tak užďobávat, aby mu bylo těžko, kdykoli se mu zachce."

Co tedy umožnilo židům proplout staletími a přežít, nepřízni osudu navzdory? Co spojuje židy po celém světě, co je dělá tím, čím jsou? Je to humor, schopnost udělat si legraci ze sebe, stejně jako z okolí.

Jacobson vás o tom přesvědčí.

Howard Jacobson: Finklerovská otázka. Přeložila Magdaléna Potočňáková. 352 stran. Vydala Euromedia Group, k.s. - Odeon, Praha 2012

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Nové knihy ve vašem knihkupectví.

 

Právě se děje

před 10 minutami

Státní kasa už pociťuje dopady koronaviru. Schodek ke konci března stoupl na 44,7 miliardy Kč

Schodek státního rozpočtu ke konci března stoupl na 44,7 miliardy korun z únorových 27,4 miliardy korun. Loni ke konci března byl schodek 9,2 miliardy korun. Informovalo o tom ministerstvo financí.

Letošní březnový výsledek je nejhorší od roku 2010, tehdy skončil ke konci března rozpočet ve schodku 45,9 miliardy korun. Sněmovna minulý týden kvůli dopadům šíření koronaviru zvýšila letošní schodek rozpočtu ze 40 na 200 miliard korun.

Příjmy rozpočtu ke konci března meziročně stouply o 13 miliard na 377,3 miliardy korun. Daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení stouply meziročně o 14,2 miliardy na 320,2 miliardy korun. Výdaje rozpočtu meziročně stouply o 48,5 miliardy na 422 miliard korun. Některá dosud přijatá opatření na omezení dopadů šíření koronaviru podle ministerstva financí již ovlivnila březnové příjmy rozpočtu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy