Praha - Ve věku 39 let zemřel v pátek v Praze po dlouhé nemoci výtvarník Ján Mančuška. Umělec, který pocházel ze Slovenska, byl držitelem prestižní Ceny Jindřicha Chalupeckého z roku 2004 a získal si velké uznání v zahraničí.
Tady se se poprvé prosadil při svém studijním pobytu v USA, během kterého mu byla nabídnuta samostatná výstava v prestižní newyorské Andrew Kreps Gallery. V roce 2005 vytvořil ve spolupráci se Stanem Filkem, Markem Pokorným a Borisem Ondreičkou expozici v československém pavilonu na bienále v Benátkách.
Ján Mančuška se narodil v roce 1972 v Bratislavě a vystudoval pražskou AVU. Žil v Praze a Berlíně a na kontě měl řadu samostatných výstav, v posledních letech především v zahraničí - ve Švýcarsku, Británii, Německu, několikrát v USA. Kromě nich se účastnil bezpočtu expozic skupinových.
Na konci 90. let působil Mančuška spolu s Josefem Bolfem, Janem Šerých a Tomášem Vaňkem ve skupině Bezhlavý jezdec. Nejprve se věnoval malbě a kresbě, pak ho začaly více zajímat konkrétní předměty a nejbližší okolí, které konceptuálním způsobem přenášel do galerijního prostoru.
V posledních pěti letech měly jeho práce literární formu i zaměření. Často to byly texty, které se vztahovaly buď přímo k místu, v němž byly předváděny, nebo zkoumaly vztah času a prostoru vyprávění k času a prostorovému zážitku diváka. Zabýval se i reflexí umění a jeho dějin i tím, jak bývá umění dnes recyklováno. Začal se také zabývat filmovým médiem.
Loni měla v pražském Divadle Archa českou premiéru jeho inscenace Hra pozpátku, v níž autor kombinoval divadelní, literární i výtvarné prvky a zároveň zapojoval diváky. Představení bylo už předtím s velkým ohlasem uvedeno v Královském dánském divadle v Kodani.
Úspěšný byl také jeho projekt Neviditelní - hraní v sekvencích, kterým se vedle Prahy představil také v Německu a Švédsku.
V roce 2009 byl Mančuška svou instalací zastoupen v newyorském Muzeu moderního umění (MoMA) na unikátní výstavě poválečné a soudobé kresby ze sbírek nadace Judith Rothschildové. Autor se tak zařadil po bok malíře Františka Kupky a fotografů Františka Drtikola a Antonína Kratochvíla, jejichž díla se dostala do stálé kolekce MoMA.
Loni se odmítl zúčastnit retrospektivy laureátů Chalupeckého ceny kvůli nesouhlasu s koncepcí centra DOX, které vystavilo Entropu Davida Černého. Tu Mančuška nepovažoval za umění.
