Praha - Ve věku 44 let zemřela spisovatelka Hana Andronikova. Poslední knihu Nebe nemá dno vydala v roce 2010 a líčí v ní svůj boj s rakovinou, který v úterních ranních hodinách nakonec prohrála.
Andronikova se na tuzemské literární scéně skvěle uvedla románovou prvotinou Zvuk slunečních hodin, za kterou v roce 2001 získala Literární cenu Knižního klubu. Debut se částečně odehrává v baťovském Zlíně, odkud sama autorka pocházela; o rok později za něj získala i Magnesii Literu v kategorii Objev roku.
Román vypráví příběh Tomáše Kepplera, stavaře pracujícího za první republiky pro firmu Baťa, jeho ženy Rachel a syna Daniela. Děj se postupně ze Zlína přesouvá do Indie a pak zpět do Evropy zasažené druhou světovou válkou.
Recenzenti ocenili, že debutantka tu suverénně použila všechny formální vymoženosti moderního vyprávění, jako je střídání vypravěčů, časové skoky, deníkové pasáže, novinové výstřižky i dopisy. Zároveň skvěle vykreslila i dobový kontext a reálie.
Jejím druhým dílem byl cyklus osmi povídek Srdce na udici, který vyšel pod hlavičkou nyní již neexistujícího nakladatelství Petrov.
Uznání získala i za svůj poslední román Nebe nemá dno - v literární soutěži Magnesia litera 2011 kniha získala Cenu čtenářů a byla porotou nominována mezi čtyři nejlepší knihy roku. V intimní, autobiograficky laděné zpovědi, se hrdinka vyrovnává se dvěma zásadními zlomy v životě - se smrtí otce a s vlastní chorobou.
Opět se tu střídají literární styly a cestuje se přes půl zeměkoule - za šamany i do pouště. V knize Andronikova zpracovala osobní zážitky a zkušenosti z cesty do amazonského pralesa, v němž prožila několik měsíců.
Hrdinkou je autorčino alter ego, jemuž se impulzem k hledání a cestě za svobodou stavá diagnóza rakoviny. "Smrtí prosycený román končí šibalským pomrkáváním a radostí z nepřeberných možností života," stojí v jedné z recenzí.
Autorsky se podílela také na divadelních hrách Tanec přes plot (2008) a Pakosti a drabanti (2010), které uvedlo pražské Divadlo Archa.
Andronikova se narodila v roce 1967 ve Zlíně. Vystudovala češtinu a angličtinu na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. Poté pracovala jako personální manažerka v několika soukromých firmách. Literární tvorbě se začala naplno věnovat v roce 1999.
