Už restaurovala tisícovku obrazů. Teď pracuje na malbách Štyrského nebo Brožíka

ČTK ČTK
3. 1. 2022 12:39
Více než tisícovku obrazů od spousty známých umělců už renovovala Petra Šnokhausová z Alšovy jihočeské galerie. V regionu je jednou z mála výtvarnic, která se restaurování věnuje. Nyní například obnovuje obrazy Jindřicha Štyrského nebo Václava Brožíka.

Podle Šnokhausové je proces prakticky ve všech případech podobný. "Obraz se stabilizuje, chemicky čistí, tmelí se defekty, upravují se nerovnosti. Ty tmely se izolují damarovým lakem a následně retušují reverzibilními barvami," popisuje.

Restaurátor by neměl změnit nebo narušit autorův výtvarný záměr. Obraz, který utrpí časem a různými okolnostmi, pak po revitalizaci nabývá kvalitnější podoby. "Restaurování je důležité v tom, že zachovává jednotku originálu. Vzniknou tak některé restaurátorské dodatky, které vylepšují optický vzhled, ale musí to být vše jednoduše zpětně snímatelné," říká.

Na obrazech většinou pracuje dny, v některých případech i týdny nebo déle. Záleží na stavu díla, což často ovlivňují například podmínky, v jakých bylo uloženo. "Za minulého režimu nebývalo výjimkou, že obrazy zůstávaly ve vlhkých depozitářích, a dost tím trpěly," vysvětluje Šnokhausová.

Podle ní délku restaurování může ovlivnit také období, kdy dílo vzniklo. Zvlášť náročná bývá práce s obrazy z 20. století. Ovlivňovala to éra světových válek a horší dostupnost některých materiálů. "Dá se říci, že umělci v této době pracovali s tím, co zrovna měli po ruce, a pomáhali si vším možným. Tím pádem technologie obrazů nejsou tak dobře vybudované a restaurátor musí být hodně obezřetný. Na rozdíl od toho u obrazů ze 17., 18. a částečně i 19. století se reakce na naše postupy a používané materiály dá celkem dobře předvídat," srovnává.

Z výtvarného pohledu je 20. století pověstné také špatnou technologickou výstavbou významných děl z toho důvodu, že umělci silně improvizovali. "Kvůli tomuto fenoménu jsou mnohá díla v polorozpadu," konstatuje restaurátorka.

Neexistuje univerzální postup, jak při obnově postupovat, dodává. Každý restaurátor musí získat zkušenosti a vytvořit si vlastní know-how. "Také pak je nutné dokázat se procítit do daného objektu a autora," dodává.

Třiačtyřicetiletá Petra Šnokhausová je akademická malířka a absolventka pražské Akademie výtvarných umění v oboru restaurování maleb. Tato práce ji lákala už od střední školy uměleckoprůmyslové Sv. Anežky České v Českém Krumlově.

V minulosti se věnovala i obnově nástěnných maleb. Pracovala například na renovaci historických budov v Českém Krumlově a historickém komplexu Červený Dvůr. V poslední době se zaměřuje na restaurování maleb na plátnech a dřevěných deskách. Není výjimečné, že renovuje hodnotná díla i práce druhořadého charakteru, ke každé přistupuje se stejným zájmem a úctou. "Spíš řeším práci samotnou, při které je vždy důležitá obezřetnost," shrnuje.

 

Právě se děje

Další zprávy