Ukradli je britští kolonialisté. Němci vrátí Nigérii cenné Beninské bronzy

ČTK Kultura ČTK, AP, Kultura
2. 7. 2022 10:20
Německo vrátí Nigérii umělecká díla, která koncem 19. století uloupila britská koloniální expedice z tehdejšího tamního království. Jde o několik set sošek, reliéfů a dalších bronzových artefaktů. Britové se jich zmocnili, když plenili královský palác, píše agentura AP.
Na ilustračním snímku je beninský bronz ze sbírek Britského muzea.
Na ilustračním snímku je beninský bronz ze sbírek Britského muzea. | Foto: ČTK/Werner Forman Archive

Návrat děl podle německé vládní zmocněnkyně pro kulturu Claudie Rothové představuje novou fázi přístupu Německa ke své koloniální minulosti.

Dohodu podepsali ministři zahraničí a kultury obou zemí. Smlouva počítá s postupným převedením vlastnictví artefaktů na Nigérii stejně jako s tím, že německá muzea budou smět vzácné sošky a reliéfy nadále vystavovat.

"Německo začíná otevírat oči nad svou koloniální minulostí," říká Rothová, podle které si vláda uvědomuje hrůzy koloniální nadvlády. "Bylo chybou odvézt beninské bronzy a bylo chybou je mít 120 let v muzeích," doplnila německá ministryně zahraničních věcí Annalena Baerbocková.

Nigerijští představitelé uvítali navrácení i budoucí spolupráci s německými muzei. "Německo se zasadilo o to, aby napravilo své chyby," konstatoval ministr kultury afrického státu Lai Mohammed.

Dohoda by se měla týkat zhruba 1100 předmětů, které vlastní muzea v Hamburku, Kolíně nad Rýnem, Stuttgartu, Lipsku a Drážďanech. Jde často o díla z bronzu, ale také ze dřeva či slonoviny. Jednu z největších sbírek, čítajících okolo 440 předmětů, má Etnologické muzeum v Berlíně.

Uměleckých děl známých pod souhrnným názvem Beninské bronzy se Britové zmocnili v roce 1897, když na jihu dnešní Nigérie vydrancovali královský palác v Beninu, metropoli tehdejšího království. Velkou část jich pak rozprodali. Díla se proto nacházejí také v dalších významných institucích, například v Britském muzeu.

Poklady z paláce v Beninu vyrabovala britská trestná výprava. Než palác vypálila, odvezla z něj bronzové desky, sochy, slonovinu či basreliéfy. "Cílem výpravy bylo dobýt hlavní město Benin, zajmout vládce a prosadit v této zemi britské koloniální ekonomické a obchodní zájmy," popsali autoři výstavy Království Benin: Bronzy zkropené krví, kterou před několika lety uspořádalo Moravské zemské muzeum.

Benin proslul výrobou předmětů z bronzu, zejména desek a pamětních hlav. Ty první vznikaly v 16. až 18. století a nejčastěji vyobrazovaly vládce, hodnostáře, válečníky nebo kněze. Nacházely se na dřevěných sloupech dvora paláce.

Pamětní hlavy umisťované na oltáře zemřelých předků pak sloužily jako nosná základna řezbou zdobeného sloního klu. "Pamětní hlava symbolizovala sídlo myšlení, soudnost, moudrost, vůli, tvořivé schopnosti i záruku úspěchu a zdraví," vylíčila v publikaci k výstavě Moravského zemského muzea kunsthistorička Barbora Půtová, která učí na Ústavu etnologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Přestože dnes jsou známé jako Beninské bronzy, co do složení kovů se jedná o slitiny mědi, olova, zinku nebo cínu.

Beninské bronzy nyní Nigérii vrací také Metropolitní muzeum umění v New Yorku nebo Francie, návrat jednoho předmětu oznámila skotská Aberdeenská univerzita. Všechny by se měly stát ozdobou vznikajícího Muzea západního afrického umění, které v Benin City, hlavním městě státu Edo na jihu Nigérie, navrhl slavný ghansko-britský architekt David Adjaye. Dokončeno má být v roce 2025.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 41 minutami

Zemřel vědec, vynálezce a odbojář Mojmír Petráň, bylo mu 99 let

Ve věku 99 let zemřel v sobotu 13. srpna vědec Mojmír Petráň. Na facebooku o tom dnes informovala Učená společnost ČR, jejímž členem Petráň byl. Petráň společně se svým kolegou Milanem Hadravským v 60. letech sestrojili a patentovali konfokální mikroskop s dvojitým řádkováním. Vynález znamenal převrat v mikroskopických technikách a přispěl k bouřlivému rozvoji molekulární buněčné biologie. Vědec Petráň byl i protinacistickým odbojářem.

Svůj přelomový vynález Petráň a Hadravský, kteří v 60. letech působili na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Plzni, patentovali v roce 1967 ve Spojených státech. Publikovali ho v roce 1968 ještě před okupací Československa. Po srpnové okupaci Petráň upadl v nemilost, neboť v době Pražského jara sympatizoval s reformními politiky. Svůj mikroskop pak musel vyrábět "podomácku" pod záštitou JZD Komorno u Plzně. Kvůli tomu vzniklo jen několik kusů přístroje.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Při izraelském náletu u Tartúsu zahynuli podle Damašku tři syrští vojáci

Při dnešním izraelském náletu na oblast u syrského pobřežního města Tartús přišli o život tři syrští vojáci a další tři byli zraněni. Oznámila to syrská armáda. Televizní stanice Al-Arabíja předtím uvedla, že izraelská vojenská letadla zaútočila na Tartús a před vypálením střel letěla nad libanonským pobřežím. Izraelská armáda své operace v Sýrii nechává bez komentáře. Útočí hlavně na cíle spojené se spojenci syrské vlády, což je Írán a libanonský Hizballáh. Agentura Reuters napsala, že se k Tartúsu blíží loď, která veze z Ukrajiny obilí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy