The Man Booker Prize je nejsledovanější a nejprestižnější literární ocenění v Británii. A také jedno z nejlépe dotovaných: vítěz obdrží 50 000 liber. Ovšem kromě toho se jeho románu dostane několikanásobně většího zájmu čtenářské veřejnosti.
Porota se snaží upozornit především na autory mimo Velkou Británii, takže za posledních deset ročníků se z Bookera radoval jediný ostrovan: v roce 2004 to byl Alan Hollinghurst s Linií krásy. Největším favoritem byl ovšem toho roku jiný Angličan, David Mitchell a jeho pětisetstránkový Atlas mraků.
Mitchell se v této situaci neocitl poprvé, už v roce 2001 neuspěl v samotném finále s románem Number9dream. Největšího uznání dosáhl hned svým debutem Ghostwritten (u nás vyšel pod názvem Hybatelé v roce 2005), jenž v roce 1999 vyhrál The John Llewelyn Rhys Prize určenou pro nejlepší britský román autora do 35 let.
Úspěch jej v roce 2003 katapultoval na seznam nejnadějnějších mladých autorů, který každých deset let sestavuje agentura Granta, kde se ocitl po boku největších literárních es současnosti, Zadie Smithové, Hariho Kunzrua či Adama Thirlwella.
Mitchellovi nakonec Booker unikl o jediný hlas, zato ten nejdůležitější: předseda poroty dal přednost Hollighurstovu románu. To ovšem nic nemění na tom, že Atlas mraků je vskutku monumentální román. Na rozdíl od Hollinghurstovy knihy, jež oslnila strhující provokativní fabulí (hlavní hrdina to má jako homosexuál v thatcherovské Británii složité), vystavěl Mitchell svůj román spíše na formě.
O příběh tu tolik nejde; ostatně, čtenář jich má na výběr hned šest. Sám autor popisuje román perem jednoho ze svých hrdinů jako "sextet pro překrývající se sólisty… každý s vlastním jazykem tóniny, rozsahu a barvy".
Robert Frobisher, skladatel pochybné pověsti, jenž se před věřiteli ukrývá na belgickém venkově a jehož životní dílo dalo Mitchellově románu název, v popisu dále pokračuje: "V první řadě každé sólo přerušuje sólo následující, ve druhé každé přerušené sólo zase postupně pokračuje."
Jednotlivá sóla v knize reprezentuje šest příběhů, každý psaný v jiném žánru a v jiném historickém období. Začínáme v polovině devatenáctého století kdesi v Tichomoří, kde se plavíme společně s americkým notářem Adamem Ewingem. Po několika dnech záznamů jsme najednou s Frobisherem na zámku Zedelghem a čteme jeho dopisy příteli Sixsmithovi.
Ten je o mnoho let později jednou z hlavních postav špionážního románu, v němž jde o tajnou zprávu, jež popisuje nebezpečnou technologii užitou v atomové elektrárně kdesi v Kalifornii a již se snaží zveřejnit novinářka Luisa Reyová.
Posléze přejdeme do současnosti, v níž se postarší nakladatel Timothy Cavendish ukrývá před vyděrači v domově důchodců, odkud bizarně prchá. A nakonec nás čekají dva příběhy ze žánru science-fiction: první je záznamem rozhovoru mezi archivářem a vzbouřenou, "probuzenou" androidkou Sonmi, v druhém se ocitneme v postapokalyptickém světě na Havaji, kde se mladý chlapec snaží zachránit před dotírajícími divochy útěkem na vedlejší ostrov.
Ani jedna z těchto historek není svým způsobem nijak originální, zápletky jsou vysloveně banální. Zpočátku zmatený čtenář si postupně začne všímat nenápadných znamení, napůl vyslovených jmen i mateřského znaménka ve tvaru komety, jež nosí všichni protagonisté, a začne si jednotlivé příběhy spojovat.
Nakonec zjistí, že čtyři příběhy jsou jen součástí jednoho většího celku; šestá část pak tvoří jakýsi dovětek. Prozradit, který z příběhů je oním drahokamem v koruně, by čtenáři zkazilo požitek z četby.
Ten pramení ze samotné struktury Atlasu mraků: otáčením stránek stoupáme po pomyslné pyramidě příběhů, jež na sebe nenavazují pouze zdánlivě; když vystoupá na vrchol, čeká jej sestup dolů, při němž si uvědomí, jak nesmírně rafinovaný byl autorův záměr. Dobrodružství nespočívá v tom, co se v Atlasu mraků stane, ale jak se Mitchellovi podaří jednotlivé příběhy spojit.
Když Frobisher popisuje příteli Sixsmithovi svůj sextet, pokládá si v dopise otázku: "Revoluční dílo, nebo jen opičárna?" Nuže, pokud bychom ji vztáhli na Atlas mraků, pak konstatujme, že ani jedno, ani druhé. Mitchell prostě napsal skvělý čtivý román.
David Mitchell: Atlas mraků. Překlad Jana Housarová. BB/art, Praha 2006, 492 stran, 299 Kč.
