Velkoformátové portrétní fotografie vyobrazují romské osobnosti a přátele spolku Ara Art, kterým však autoři výstavy přiřadili fiktivní funkce, jako jsou třeba policejní prezident nebo předsedkyně představenstva ČEZ. To, že portréty působí věrně, dokazuje i příhoda s jedním z bývalých ministrů obrany, který pak Tišerovi volal.
"Šel kolem fotografie Renaty Patkaňové (ověřovatelka dávek hmotné nouze a lektorka pro pracovníky úřadů práce, pozn. redakce), které jsme přiřadili post ministryně obrany. Exministr se u ní zastavil a říkal si: 'Měl jsem pocit, že znám všechny ministry obrany od 90. let, ale tuhle paní si vůbec nepamatuju,'" vypráví Tišer.
Tato zkušenost podle něj dokazuje, že lidé o etnicitě nebo barvě kůže ostatních ne vždy přemýšlejí, nebo alespoň ne v první řadě. "Ani bývalý ministr tak nepřemýšlel o původu modelky, ale o tom, že ji nezná. Přesně o to jsme usilovali," říká. Futuroma má být pohledem do "asi půl století vzdálené budoucnosti". "Zobrazuje normalitu jinakosti, naději, že co je dnes pro mnoho lidí úsměvné, bude jednoho dne běžné. Unesla by to česká společnost? A poznala by to vůbec?" píše se v anotaci výstavy.
Romové nejsou slepí ani hluší
Možná by se nad takovou změnou nikdo ani nepozastavil, ale pro samotné Romy by to byla ohromná změna k lepšímu, věří Tišer. "U majority by to pomohlo změnit pohled na menšinu, protože když nějakého Roma znáte, už nemůžete říkat 'všichni Romové'. Romské děti by pak zase měly vzory, měly by se ke komu vztahovat," vysvětluje. To, že zástupci romské menšiny chybí takřka ve všech veřejných funkcí, je podle Tišera v komunitě téma už řadu let. "Žijeme tady, nejsme slepí ani hluší a víme, že Romové v systému a v rozhodovacích pozicích nejsou," říká.
Problém vidí také v mediální reprezentaci. Romové jsou v médiích většinově vyobrazováni jako pachatelé trestných činů nebo anonymní lidé ve vyloučených lokalitách. Obraz Romů jako obyčejných lidí chybí. Pokud už si média přizvou nějakého Roma či Romku jako experta, obvykle je to k problematice, která se týká jejich etnika. "To médiím často vyčítám. Říkám jim, ať nevyužívají romské lékaře, politiky či architekty jen pro témata Romů a sociálního vyloučení, mohou mluvit také obecně," upozorňuje.
Ara Art
- Spolek zaměřený na uměleckou tvorbu a pořádání kulturních akcí se sociálním rozměrem a přesahem. Zabývá se mimo jiné problematikou vícečetné diskriminace a romskou LGBTQ+ menšinu.
- Komunikačním nástrojem spolku Ara Art je umění, ať už se jedná o divadlo, pouliční galerii či festival Arafest.
- Výstupem je tak zvaný "artivismus", propojení umění a aktivismu, které původně vzešlo zejména od Afroamerických umělců.
Jako hlavní bariéry, které Romům a Romkám brání silněji se zapojit do veřejného života, přitom vnímá klasickou trojici - segregované školství, sociální vyloučení a nerovný přístup k bydlení. Nejtíživější je podle Tišera situace ve školství, zároveň ale nelze vnímat jeden faktor bez druhého. "Pokud nemáte kde bydlet a žijete v sociálním vyloučení, jste nenajezení a nevyspalí, tak i kdyby škola byla bůhvíjak skvělá, nebudete dosahovat tak dobrých výsledků jako zabezpečené děti. Na výsledcích dítěte ve škole se odráží vše, co prožívá doma, a to, v jakých podmínkách žije," vysvětluje.
Přesto se Tišer snaží být optimistický a věří, že se vize Futuromy jednou naplní. Příslibem je podle něj to, že se stále zvyšuje počet romských absolventů a absolventek vysokých škol. Někteří vzdělaní Romové se bohužel svým etnickým původem tají.
"Nejsou to zdaleka všichni, ale zejména ti, kteří mají světlejší pleť a jejich příjmení není typicky romské, mohou svůj původ skrývat. Jejich obavy jsou bohužel často oprávněné. Mám třeba kamaráda lékaře, který se bál, že ho pacienti budou odmítat pro jeho původ, nějakou dobu jej tedy tajil. Dnes to v nemocnici už asi všichni vědí a vše je naštěstí v pořádku. Nedivím se ale lidem, kteří takto balancují," říká.
Výstava míří do Libereckého kraje
Aby se výstava Futuroma dostala k co nejširšímu publiku, je pouliční a putovní. "První dva roky existence naší galerie Phundrado Vudar (Otevřené dveře) jsme měli klasické výstavní prostory v centru Prahy, začali jsme si ale všímat, že tam chodí stále stejní lidé," vysvětluje Tišer rozhodnutí přesunout práci romských umělců do veřejného prostoru.
"Chceme, aby se s romským uměním setkalo co nejvíce lidí, hlavně těch, kteří by na něj jinak nikdy nepřišli. Pokud si diváci nepřečtou anotaci, často je ani nenapadne, že se jedná o romské umění. Občas nám chodí e-maily s poděkováním za to, že by se jinak o těchto umělcích nedozvěděli a že je teď začínají sledovat nebo nakupovat. Jedná se o profesionální romské umělce, někdy ale samozřejmě dáváme prostor i mladým talentům, avšak s mentorskou podporou profesionálů," říká ředitel Ara Art.
To je i případ výstavy Futuroma, na niž organizace vypsala soutěž pro mladé talenty. Se svým nápadem zvítězil Vincent Holub, který přišel právě s ideou vyfotit romské osobnosti s fiktivní funkcí. Autorem samotných portrétů je známý fotograf Jan Mihaliček. Výstava je putovní, mohli ji potkat obyvatelé Plzně, Prahy nebo Ostravy. V současnosti míří do Libereckého kraje.
