Praha - Kafka měst. Výtvarník Jiří Slíva má v Židovském muzeu výstavu samých kafkáren

Jiří Slíva a Praha - Kafka měst.
Už jsi měl dnes kafkovici?
Součástí výstavy je i model hlavy, který Slíva kdysi zakoupil, a hebrejle, vyrobené ze špejlí.
Allenovy Vedlejší příznaky přeložil Michael Žantovský.
Padesát odstínů Kafky.
Foto: Jakub Plíhal
Kultura Kultura
2. 3. 2018 7:00
Svou celoživotní obsesi Franzem Kafkou a židovským humorem zrekapituloval výtvarník Jiří Slíva v loňské knize Můj šálek Kafky. Stejně se jmenuje jeho současná výstava v pražské Galerii Roberta Guttmana, náležící Židovskému muzeu. Slíva na ní mimo jiné ukazuje, že Praha je Kafka měst a že existuje (minimálně) padesát odstínů Kafky.

Vtipy a aforismy měl Jiří Slíva rád už jako mladý kluk. Když mu bylo dvaadvacet, odjel o prázdninách do Německa na brigádu, kde si koupil knížku židovských anekdot od spisovatelky Salcie Landmannové a povídky od humoristy Efraima Kishona.

"Brousil jsem si na nich němčinu a zároveň jsem se dostával hlouběji do poetiky židovského humoru," říká sedmdesátiletý výtvarník před vitrínami plnými knížek na různá témata spojená s židovskou kulturou, které ilustroval. Knihy, ale i tematické objekty, grafiky, kvůli nimž je schopný si z internetu nastudovat hebrejštinu, a obrazy jsou součástí jeho nové výstavy Můj šálek Kafky.

Slíva do ní přenesl mimo jiné veškeré nápady, které se mu rodí v hlavě, když si vzpomene na život, texty a poetiku pražského židovského spisovatele Franze Kafky. Jeho tvář ostatně dnes už dokáže nakreslit i o půlnoci.

Řada vystavených prací se týká Kafkovy Proměny, slavné povídky vydané v roce 1915. Absurdní proměnu obchodního cestujícího Řehoře Samsy v brouka si po svém interpretovala řada umělců, Slívova výstava na ní ale nestojí. Poslouží spíš jako ukázka Kafkovy poetiky v praxi, jako ztvárnění toho, co o ní v knížce To byl Kafka řekl spisovatel a básník Johannes Urzidil:

"Zveličení maličkostí, miniaturizace gigantického jevu. Zpomalené záběry rychlých dějů odhalují latentní komično, které je součástí všeho, i toho nejvážnějšího, nejhlubšího, a dokonce nejtragičtějšího. Někdy je bolestný u Kafky předveden tak bizarně, že už nepřipouští lítost."

Nejstarším kafkovským kouskem je na výstavě Cafe Litteraire z 90. let. "Byl jsem v kavárně a napadlo mě, že nakreslím Kafku jako vrchního," konstatuje Slíva u barevné litografie číšníka s Kafkovou tváří a s šálky, z nichž se kouří slova. Některé "nekafkovské" obrazy malované olejovými barvami pak vznikly přímo pro výstavu, třeba zpráva o první židovské pyramidě nebo o synagoze pro tučňáky.

Slívovy kafkovské aforismy
Autor fotografie: Jakub Plíhal

Slívovy kafkovské aforismy

  • Města, kde se nenarodil Franz Kafka, musí překonávat velký počáteční handicap.
  • Některé ženy považovaly Kafku za dobrou korespondenční partii.
  • Edice Kafka pro analafabety skončila naprostým fiaskem.
  • Vyměním 8 kg Fulghuma za 100 gramů Franze Kafky.

Důležitým momentem ve Slívově kariéře ilustrátora židovských témat bylo seznámení se spisovatelkou Ruth Bondyovou, která ve čtyřiadevadesáti letech zemřela loni v listopadu v Tel Avivu. Přes Společnost Franze Kafky mu nabídla spolupráci na knize Mezi námi řečeno o židovských slovech z přelomu 19. a 20. století. Slíva s radostí přijal.

"Měl jsem trochu strach, abych nezašel příliš daleko a některé židovské atributy nezesměšnil. Paní Bondyová mi ale mailem napsala, že se nemám bát, že moje ilustrace jsou přesně to, co chtěla," usmívá se Slíva. Nakonec jí kresbami vybavil čtyři knížky, jež jsou k sehnání i u nás. Výběr z nich pak vyšel v jednom telavivském nakladatelství.

Slíva se s Kafkou dostal i do Afriky. "Přes velvyslance v Egyptě, který se shodou okolností jmenuje Pavel Kafka, jsem měl výstavu v jedné tamní soukromé galerii. Pan Kafka pak v káhirském nakladatelství vyjednal, aby tam vydali Franzovy povídky přeložené do arabštiny s mými kresbami. V jednom roce tak vyšel Kafka v Tel Avivu i v Káhiře a já měl dobrý pocit, že jsem udělal něco pro porozumění arabského a židovského světa," říká Slíva.

 

Právě se děje

Další zprávy