Když o nejslavnějším českém sloupu v lednu na vlnách Českého rozhlasu debatovali kardinál Dominik Duka a emeritní předseda Ekumenické rady církví Pavel Černý, zvedl se uprostřed řeči katolický hodnostář uraženě od stolu. Později se smířili, ale zdá se, jako by v Česku roku 2020 odezníval letitý náboženský smír, který dosud nedokázaly rozvrátit ani tahanice o majetek.
Podcast s Petrem Váňou si můžete poslechnout zde:
Bitva o sloup, která střídavě ožívá a utichá už třiadvacet let, získala novou dynamiku koncem ledna. To když pražské zastupitelstvo rozhodlo, že se kopie díla zhotoveného v roce 1650 Janem Jiřím Bendlem smí postavit na místo, odkud 3. listopadu 1918 strhl originál rozvášněný dav vedený populárním pražským opilcem Frantou Sauerem. Bohorodička tehdy musela z nejdůležitějšího rynku čerstvě samostatného Československa pryč, protože prý symbolizovala habsburskou porobu.
Ten příběh je vcelku známý. O dost méně toho ale víme o osudech sochaře, který se před 23 lety rozhodl, že barokní pomník znovu vztyčí. A od svého záměru už neustoupil.
Akademii výtvarných umění dokončil Petr Váňa v příhodný čas, roku 1990. Těžko si představit, že by za vlády komunistů mohl vytvořit například fontánu pro kolej Svatého Jana Nepomuckého v Římě, památník politickým vězňům u lomu na Mořině, oltář pro kostel u Boromejek v Nemocnici Pod Petřínem nebo sochu věnovanou památce Věry Čáslavské.
Přiznal jsem sochaři Petru Váňovi, že jsem proti tomu, aby na Staroměstském náměstí znovu stál mariánský sloup. Jeho mariánský sloup. A zeptal se ho, jestli mě proto vnímá jako nepřítele.
"Ti, kdo jsou proti stavbě sloupu poctivě, drží po celou dobu příběh v čistotě. Lidé, kteří z obnovy v minulosti chtěli něco mít, kdyby třeba přišel nějaký sponzor a dal na to hromadu peněz, by z toho udělali plytký příběh. Kritici myšlenky sloup na Staroměstském náměstí znovu postavit pomáhají v práci udržet jen ty, kdo pracují nezištně," myslí si sochař Váňa.
Jana Jiřího Bendla, autora původního sousoší, považuje Váňa za svého učitele, přestože je dělí téměř čtyři století. "Měl jsem na starosti výrobu čtyř kopií Bendlových soch pro kostel svatého Salvátora v Praze. V tu chvíli mi vůči baroknímu kolegovi přišlo správné pracovat na obnově jeho díla. Když zničíte sochařovi jeho sochu, jako kdybyste škrtl část jeho života," přibližuje svoji motivaci.
Vítejte u podcastu se sochařem Petrem Váňou. K poslechu zde nahoře v článku nebo na platformách SoundCloud, Spreaker, Google Podcasts, Apple Podcasts i Spotify.
