Petice za Ztohoven hlásí už deset tisíc podpisů

Radek Wohlmuth
10. 3. 2008 11:35
Kdo chce dostat umělce-diverzanty z toho ven
Foto: Aktuálně.cz

Praha - K elektronické petici za omilostnění umělecko-diverzní skupiny Ztohoven se každý den připojuje více než tisíc lidí. Počet signatářů atakoval koncem minulého týdne hranici deseti tisíc.

"Pokládáme to za velký úspěch a všem děkujeme," říká jeden z iniciátorů, odborný asistent studia nových médií Ústavu informačních studií FF UK Josef Šlerka.

Podpisy se budou sbírat ještě celý březen; na konci měsíce organizátoři vytisknou seznam petentů, připojí ho k  žádosti a celou "knížku milosti" předají prezidentu republiky.

"Milost je plně v kompetenci prezidenta a de facto vlastně nezáleží na tom, kolik lidí se k žádosti připojí," upřesňuje Šlerka. "Ale jejich počet, který je už teď úctyhodný, má velkou symbolickou hodnotu."

Foto: Aktuálně.cz
Čtěte také:
Dali cenu za výbuch, teď je vyslýchá policie
Petice chce omilostnit skupinu Ztohoven
Po obvinění dostali Ztohoven za útok i Cenu NG
Stojí mezi procesem a oceněním. Jak Ztohoven?

Zároveň je to prý vzkaz pro Českou televizi: její diváci jí vzkazují, že něco na tom, jak se chová, není v pořádku.

Sedm členů skupiny Ztohoven se při akci Mediální realita nabouralo do vysílání veřejnoprávní televize a odvysílali vizuální mystifikaci, při níž umístili do podkrkonošské krajiny jaderný hřib. Právě na popud ČT za to byli obviněni ze šíření poplašné zprávy a hrozí jim tři roky vězení.

Nejnověji si policie zavolala i některé členy poroty, která jim udělila novou Cenu Národní galerie. 

Foto: Ztohoven

Když by se rozhodl Klaus petici vyjít vstříc, může do věci vstoupit v jakékoli fázi, tedy ještě před rozsudkem. "Je ale jasné," říká Šlerka, "že prožijí minimálně první část soudního řízení, které začne před koncem měsíce."

Kromě trestní odpovědnosti je tu podle něho ještě jedna věc: je to soud o status obrazu. "Tedy o to, jestli je kamera svědkem reality, nebo je manipulativní. A to se v důsledku týká mnoha dalších věcí - médií samozřejmě také a především."

K petici už se připojili třeba skladatel Petr Kofroň, novinář Jiří X. Doležal, překladatelka Dana Hábová, spisovatelka Iva Pekárková, Matěj Ruppert z Monkey Bussines nebo oděvní designérka Liběna Rochová.

Silně zastoupení jsou přirozeně zástupci domácí výtvarné scény. Mezi nimi historici umění Jiří Zemánek, Vlasta Čiháková-Noshiro nebo Ludvík Hlaváček, ředitel Centra pro současné umění Praha, a rektor VŠUP Pavel Liška.

Předání ocenění právnímu zástupci skupiny Ztohoven. Její členové se skryli v anonymitě davu
Předání ocenění právnímu zástupci skupiny Ztohoven. Její členové se skryli v anonymitě davu | Foto: Ludvík Hradilek

Nechybějí umělci a vysokoškolští pedagogové jako Veronika Bromová, která vede ateliér nových médií na AVU.

Jiří David, vedoucí katedry volného umění na VŠUP, dokument signoval, i když má na akci Ztohoven, respektive na její přijetí Ceny NG, poměrně kritický názor.

"Svůj podpis jsem připojil hlavně proto, že mi v principu vadí jakákoliv moc, ať soudní, politická, ekonomická či obecně institucionální, která demonstruje nebo zneužívá - což paradoxně platí i ohledně ceny 333 NG vůči skupině Ztohoven - svou  účelovou sílu na lidech a především umělcích, kteří ji svou kreativitou zneklidňují a znejišťují," řekl Aktuálně.cz

Petici nejvíc podepisují studenti, ale mezi signatáři najdete i pizzaře, duchovního, hrobníka, imigračního poradce, betonáře, profesionální společníky, vojáky z povolání nebo zadáka na popelářském voze.

Vzhledem k  případu jsou tu i pikantní profese: specialista síťových a vysílacích televizních systémů, obsluha jaderné elektrárny, vyšetřovatel, právník a strážný vězeňské služby.

Ti všichni chtějí dostat Ztohoven z toho ven.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

Ve věku 93 let zemřel předseda Klubu dr. Milady Horákové a bývalý politický vězeň František Šedivý

Ve věku 93 let zemřel v úterý večer dlouholetý předseda Klubu dr. Milady Horákové František Šedivý. Za klub to ve středu oznámil Jiří Bulan. Šedivý za války spolupracoval s odbojem, po únoru 1948 strávil 12 let v komunistických věznicích a lágrech. Po listopadu 1989 působil také jako místopředseda Konfederace politických vězňů ČR. O svém životě napsal několik knih.

Šedivý podle Bulana zemřel po dlouhé nemoci. Poslední rozloučení se uskuteční v rodinném kruhu, veřejnost se bude moci se Šedivým rozloučit, jakmile to umožní situace s epidemií koronaviru, napsal.

"Mnoho let svého života se potýkal s totalitou, ale ani dlouholeté věznění v komunistických lágrech ho nezlomilo, stále si uchovával svůj cit pro spravedlnost a obdivuhodný smysl pro humor," uvedl Bulan. Šedivý podle něj byl masarykovec, spisovatel, křesťan, milovník přírody a myslivec, výborný řečník a především laskavý člověk. "Patřil také k těm, díky jejichž úsilí mohla být obnovena činnost České obce sokolské. A významnou měrou se zasloužil i o vznik pražského Gymnázia Milady Horákové v roce 2009," dodal Bulan.

Zdroj: ČTK
Další zprávy