Praha - Méně známá nebo dosud nepředstavená díla českého fotografa Františka Drtikola vystavuje Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze. Pohled do černobílého archivu nabízí expozice u příležitosti 130. výročí autorova narození. Zveřejněné snímky ve své době nebyly určené pro veřejnost a pocházejí z první poloviny 30. let 20. století, kdy Drtikol svou fotografickou tvorbu sám ukončil.
Celosvětově známý fotograf proslul zejména svými unikátními ženskými akty ve stylu art deco. S nimi získal na výstavě v Paříži významné ocenění už v roce 1925, o jeho tvorbu je ale zájem dodnes.
„Radikálností svých myšlenek i realizací František Drtikol předběhl svou dobu," zdůrazňuje kurátor výstavy Jan Mlčoch. „Když fotografickou práci završoval, v českém umění se teprve začaly rozvíjet imaginativní tendence, zájem o lidskou sexualitu, sen a jiné oblasti nevědomí."
Když se Drtikol v roce 1942 rozhodl věnovat sbírku svých děl Uměleckoprůmyslovému muzeu, požádal, aby si pro práce přijeli malým nákladním vozem. Počet fotografií, koláží, maleb, drobných plastik, dekorativních předmětů a dalších děl totiž převýšil pět tisíc. Z prací nyní Mlčoch vybral šedesátku snímků, pracovních studií a variací, které byly dosud na veřejnosti opomíjeny. Díla vzniklá ve 30. letech minulého století se od známější tvorby 20. let významně liší.
Po roce 1929 Drtikol stále pracoval zejména s ženskými akty, zjednodušil ale pilíře své dosavadní tvorby. Princip oklestil na dva nejdůležitější prvky - tělo a motiv světla.
Následujících šest let rozvíjel komponované fotografie tvořené neživými namalovanými modely a později vyřezával vlastní sochy. Ženy nebo jen torza jejich těl nechal rozehrávat svou jedinečnou stínohru. Sám si také poznamenal: „Stín má úplně samostatný život, zvláště při plnění plochy; dává život, zdůrazňuje, je právě tak důležitý jako věc sama."
Současná expozice nazvaná Z fotografického archivu se dotýká také autorovy tvorby dekorativních předmětů, kterou si spolu s pořádáním fotografických kurzů Drtikol vydělával v době hospodářské krize.
Ta ho dohnala v roce 1935 až k prodeji vlastního ateliéru. Vzápětí fotografii opustil úplně, důvodem ale byly jiné než ekonomické důvody.
Drtikol se intenzivně zajímal o východní nauky, na jejichž studium po ukončení fotografické činnosti soustředil veškerý svůj zájem. Tyto nauky, zejména buddhismus, reflektuje i aktuální výstava, kterou doprovází série přednášek dotýkajících se právě významné role Františka Drtikola v historii českého buddhismu.
Autorovo vnitřní napětí při hledání vlastní duchovní cesty se promítá v celé jeho tvorbě. „Uvědomme si, že se Drtikol narodil v Příbrami, které mu vtisklo základní schéma - Svatá Hora jako duchovní zření nahoru a zároveň hornická tradice města, " připomíná kurátor Jan Mlčoch.
Výstava potrvá do 24. listopadu a je věnována autorovi první Drtikolovy monografie, Josefu Richardu Markovi.
František Drtikol: Z fotografického archivu. 5. září - 24. listopadu 2013. Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze
