Praha - Tři stovky voličů vybraly o víkendu stínovou správní radu Nadace českého výtvarného umění. Volby organizovala iniciativa Mánes umělcům, která je s činností té reálné správní rady nespokojená. Nadace podle ní neadekvátně pečuje o svůj majetek, k němuž patří zejména budova pražského Mánesa, a nepůsobí aktivně ani v dalších oblastech, v nichž by ze zákona měla.
Z celkem 19 kandidátů vybírali své zástupce zejména lidé z oblasti výtvarného umění, které pořadatelé předtím oslovili. Do stínové rady bylo vybráno šest umělců - Tomáš Císařovský, Isabela Grosseová, Pavla Sceranková, Pavel Sterec, Jiří Thýn a Dušan Zahoranský - a tři zástupci kurátorů, teoretiků a organizátorů výtvarných akcí (Marcel Fišer, Rostislav Koryčánek a Johanka Lomová).
Čtěte také
Okupace Mánes. Co znamená radikální gesto?
"Rada se ještě tento týden sejde a bude domlouvat další postup, tedy zejména jednání se správní radou nadace," řekla Johanka Lomová.
Iniciativa Mánes umělcům před měsícem pořádala veřejný protest proti současné správě známé pražské výstavní síně. Volbami chtěla vybrat zástupce výtvarné obce, kteří se budou snažit proměnit fungování nadace tak, aby lépe vyhovovalo potřebám umělecké obce, učinit ji veřejnou a demokratickou.
Iniciativa upozorňuje na způsob vedení nadace, jehož výsledkem je údajně úpadek provozu významné výstavní síně. Nadace českého výtvarného umění k dubnovému protestu uvedla, že jej vítá a že pro ni znamená zajímavou výměnu názorů. To považují zástupci iniciativy za potvrzení toho, že osud bývalé spolkové budovy a významné architektonické památky vedení nadace na srdci příliš neleží.
Při symbolické okupaci Mánesa její organizátoři také uváděli, že osud Mánesa je krajně nejistý, protože kvůli penězům potřebným na již zahájenou rekonstrukci budovy převedla nadace objekt na firmu, kterou sama založila.
Organizátoři protestu se obávají, že budova postavená spolkem Mánes ve 20. letech minulého století může v případě nesplácení úvěru propadnout bankám.
