Brno - Moravská galerie v Brně připravila výstavu, která má ukázat návštěvníkům, jak umělci a vědci zobrazují lidskou mysl, případně mozek, emoce a duševní pochody.
V expozici nazvané Obrazy mysli/Mysl v obrazech díla světoznámých umělců z různých epoch a vedle nich lékařské záznamy z tomografu nebo modely mozku. Zajímavostí výstavy jsou například kresby z britské královské sbírky, jejichž autorem je Leonardo da Vinci a které jsou v Česku vystaveny poprvé.
Brněnští galeristé výstavu připravili spolu s Německým muzeem hygieny v Drážďanech. Exponáty zaplnily zhruba 1000 metrů čtverečních v Uměleckoprůmyslovém muzeu. Galeristé tak zpochybňují tradiční dělítko mezi vědeckými a uměleckými obrazy a hodnotami, chtějí vyvolat dialog mezi vědou a kulturou. Expozice podle nich prokazuje, že vědecké obrazy mohou být svým způsobem krásné, a zároveň že umělecká díla mohou plnohodnotně vypovídat o lidské mysli.
Tři polohy mysli
Výstava je rozdělena do čtyř samostatných celků. První části výstavy, nazvané Univerzum mysli, vévodí díla Leonarda da Vinci. Obrazy a objekty shromážděné v jedné místnosti umožňují sledovat dvě roviny uvažování o vztahu mozku / těla a mysli: první je pohled na anatomickou strukturu mozku zprostředkovanou neuroanatomickými obrazy, jak jej reprezentují renesanční a předmoderní anatomické ilustrace či soudobé grafy neurálních sítí.
Druhou rovinu představuje „geografie" mysli, tj. snaha o konkrétní lokalizaci duše v těle od středověkých schémat až po konec 19. století a rozvoj mikroskopie a nejnověji pokročilé zobrazovací technologie.
Druhá část výstavy Já a mysl sleduje základní trajektorii „hledání duše" v předmoderních a raně moderních portrétech a autoportrétech a její proměnu v moderním umění, kdy došlo k výrazným posunům v chápání a zobrazování vztahu mezi psýché a výrazem a ke zpochybnění tradičních způsobů, jakými tvář odkrývá duši či mysl. Několik skupin autoportrétů a portrétů umožňuje sledovat, jak individuální lidská podoba povstává ze sledu prchavých, přechodných výrazů odkazujících k momentálním stavům mysli a vědomí.
Třetí sekce výstavy se pokouší přiblížit některé krajní Stavy mysli. Mapuje od 19. století rozvíjející se „čtení mysli" z vizuálně pozorovatelných symptomů řeči těla a později z různých druhů zobrazení (od kreseb pacientů po soudobé zobrazování mozku). Umělci pak po staletí zachycovali prchavé i trvalejší stopy hnutí mysli ve výtvarných dílech a jejich diváci intuitivně vyvozovali stavy mysli v nich zachycené. Z praktických důvodů se organizátoři rozhodli soustředit na tři — vizuálně velmi vděčné — polohy mysli: snící mysl, emocionální mysl a mysl narušenou.
Metafory mysli — tedy čtvrtá část výstavy — shromažďuje velmi širokou skupinu děl pokrývající nejen různá vizuální média, ale především celé spektrum piktoriálních a zobrazovacích konvencí, od vysoce abstraktních diagramů a schémat po umělecké představy v podobě figurálních, ikonických i abstraktních alegorií psychiky a mysli.
Podle autora koncepce výstavy, historika umění Ladislava Kesnera, udělaly neurovědy v posledních desetiletích podstatný skok v porozumění lidské mysli. Nové zobrazovací technologie umožňují sledovat procesy a změny v mozku prakticky v reálném čase.
Od da Vinciho po Toyen
Pokrok ale podle Kesnera vede ke zjednodušenému, čistě vědeckému pohledu. "Mysl však není pouze vědecký, ale také kulturní jev, jenž má v humanitních vědách a umění dlouhou tradici a hraje zde významnou roli," uvedl Kesner. Rozvoj vědeckého poznání je podle něj výzvou pro spolupráci nejen mezi různými vědními disciplínami, ale také mezi vědou a uměním.
Příprava výstavy trvala čtyři roky. Díla zapůjčilo zhruba 80 světových muzeí, sběratelů a galerií, mezi nimiž jsou prestižní instituce v Paříži, Rotterdamu, Vídni nebo Madridu. Výstava měla premiéru v Drážďanech, kde si ji prohlédlo kolem 25.000 lidí.
Ke slavným jménům ve výstavním katalogu patří Albrecht Dürer, Lucas Cranach starší, Rembrandt van Rijn, Edvard Munch a Oskar Kokoschka. Současné světové umění reprezentují například Robert Morris a Antony Gormley. Nechybí díla českých umělců, například Jindřicha Štyrského, Toyen, Josefa Váchala a Adrieny Šimotové.
Moravská galerie musela kvůli cenným výpůjčkám zvýšit bezpečnostní opatření v Uměleckoprůmyslovém muzeu a splnit náročné technické požadavky. Všechny místnosti musí mít stálou teplotu a vzdušnou vlhkost, obzvláště vzácná díla včetně da Vinciho kreseb jsou umístěna ve vitrínách se stálým klimatem, omezenou světelnou hladinou a neprůstřelným sklem.
Vědecký svět reprezentují ve výstavních síních exponáty od středověkých medicínských traktátů a iluminovaných rukopisů přes lékařské ilustrace 19. století až po současné pokročilé biomedicínské obrazy a vizualizace. K vědeckým unikátům patří kresebné studie Camilla Golgiho a Santiaga Ramóna y Cajal, což jsou nositelé Nobelovy ceny. Dostali ji v roce 1906 za studium struktury nervového systému.
Uměleckou část tvoří výtvarné projevy různého původu a typu, které skrytě či otevřeně zobrazují fungování lidské mysli. Jde například o renesanční portréty zachycující "hnutí mysli" a ukázky čínské krajinomalby, které jsou jednoznačnými metaforami lidské mysli. Dále kurátoři vystavili umělecká díla modernismu a současného umění, včetně instalací, nových médií a videoartu.
Obrazy mysli / Mysl v obrazech. Moravská galerie, Brno. Výstava potrvá do 18. března 2012.
