Jáchym Topol převzal Seifertovu cenu, o níž vždy snil

Kultura Kultura
5. 10. 2010 19:30
Porota mu ji udělila za prózu Chladnou zemí
Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Laureátem Ceny Jaroslava Seiferta, prestižního literárního ocenění udělovaného od roku 1986, se pro rok 2010 stal Jáchym Topol. Porota ocenila autorovu zatím poslední prózu Chladnou zemí vydanou nakladatelstvím TORST v roce 2009, ale přihlédla i k autorově předchozí tvorbě.  "O žádné jiné ceně jsem tolik nesnil," řekl novinářům autor ještě před převzetím trofeje.

Cenu, ke které patří 250 tisíc korun,  dostal v úterý na ceremoniálu v rezidenci pražského primátora z rukou Františka Janoucha. "Jáchym básnickou intuicí spojil zločiny nacismu, fašismu a komunismu, udělal z toho takový nepřetržitý přechod od Terezína přes válečné Bělorusko doteď," řekl zakladatel nadace Nadace Charty 77 o oceněné knize.

Někteří čeští kritici nicméně přijali román Chladnou zemí s výhradami, Topol se prý opakuje ve svém stylu i tématu. Naopak zahraniční kritiky byly spíše pozitivní. Kniha vyšla německy, nizozemsky i slovinsky.

Foto: Aktuálně.cz

K Topolovým nejznámějším knihám patří Sestra, Anděl a Kloktat dehet. Topol ale říká, že považuje tuto éru psaní za ukončenou. "Ve všech těch knihách je jedna linka - linka děsu a středoevropské historie. Nechci donekonečna variovat příběh jedné hrůzy."

Na nové knize zatím nepracuje, věnuje se novinářské profesi. "U mě jsou to takové poryvy, buď pracuju jako novinář, nebo jako spisovatel. Až brnknu o nějaké téma a když budu mít k tomu podmínky, tak napíšu knížku," říká. 

Kromě Lidových novin ho aktuálně zaměstnávalo přepracování knihy Chladnou zemí do divadelní podoby. Hra vznikla ve spolupráci s českou dramatičkou žijící v Berlíně Barborou Schnelle a dostala název Hrdina Východu.

O udělení ceny porota pod vedením literárního historika a kritika Jiřího Brabce. V porotě zasedli Michal Bauer, Libuše Heczková, Marie Jirásková, Jiří Peňás, Miloslava Slavíčková a Michael Špirit.

Cena Jaroslava Seiferta (vyhlášená roku 1986 ve Stockholmu, v roce 1990 přenesená do Prahy) se uděluje za vynikající literární dílo zveřejněné v posledních třech letech, výjimečně i za dílo celoživotní. Laureáta vyhlašuje Nadace Charty 77 každoročně 22. září, v předvečer Seifertových narozenin, Topol se stal dvacátým pátým oceněným autorem.

"Osobnost Jáchyma Topola je v české literární tvorbě nepřehlédnutelná. Cením si jej nejen jako spisovatele, ale i pro jeho ediční a publicistickou činnost, před revolucí spjatou s okruhem undergroundu a samizdatu," komentoval výběr poroty hned o oznámení Janouch, jenž v porotě zasedl bez hlasovacího práva .

Jáchym Topol v době uvedené své hry Cesta do Bugulmy.
Jáchym Topol v době uvedené své hry Cesta do Bugulmy. | Foto: Ludvík Hradilek
Čtěte také:
Recenze: Topol napsal angažované zpravodajství
Jáchym Topol: Teď mám období střelnýho prachu
Zábradlí nabídne zmrzlé mrtvoly a špinavé Slovany

Básník, prozaik, dramatik a publicista Jáchym Topol (1962) je z matčiny strany vnuk spisovatele Karla Schulze a syn dramatika a básníka Josefa Topola. Bratr Filip je hudebník, ještě společně založili  skupinu Psí vojáci. V 80. letech Topol publikoval v samizdatových edicích.

Čtenářskou i kritickou pozornost upoutala na začátku 90. básnická sbírka Miluju tě k zbláznění, k jeho dalším prózám patří Výlet k nádražní hale či Noční práce. Zájem o indiánské legendy a mýty dovedl Topola k jejich převyprávění v souboru Trnová dívka.

Dosavadní laureáti Ceny Jaroslava Seiferta: Ludvík Kundera (2009), Václav Havel (2008), František Listopad (2007), Ivan Martin Jirous (2006), Michal Ajvaz a Jiří Suchý (2005), Viktor Fischl a Josef Škvorecký (2004), Miloslav Topinka (2003), Jiří Gruša (2002), Zdeněk Rotrekl (2001), Pavel Šrut (2000), Jiří Kratochvil (1999), Věra Linhartová (1998), Karel Milota (1997), Jiřina Hauková a Zbyněk Hejda (1996), Antonín Brousek a Petr Kabeš (1995), Milan Kundera (1994), Bohumil Hrabal (1993), Josef Hiršal a Ivan Wernisch (1992), Jiří Kolář (1991), Emil Juliš (1990), Karel Šiktanc (1989), Ivan Diviš (1988), Ludvík Vaculík (1987), Dominik Tatarka (1986).

 

Právě se děje

Další zprávy