Paříž - Ve Francii je Jérôme Ferrari zjevením letošního literárního dění. Společně s Joël Dickerem a Patrickem Devillem byl nominován na většinu z hlavních francouzských literárních cen, jmenovitě na Cenu Francouzské akademie (získal ji Joël Dicker 25. října), Cenu Femina (zvítězil 5. listopadu Patrick Deville) a na nejprestižnější Goncourtovu cenu, kterou 7. listopadu při tradičním vyhlašování v restauraci Drouant získal, když ve druhém kole obdržel pět hlasů (Patrick Deville čtyři). Společně s cenou dostal tradiční symbolickou odměnou ve výši 10 eur.
V nejlepším ze všech možných světů
Oceněnou knihou se stal román Le Sermon sur la chute de Rome (Kázání o pádu Říma) vydaný nakladatelstvím Actes Sud. Název románu odkazuje na kázání sv. Augustina k obyvatelům Říma po jeho vyplenění Vizigóty 24. srpna 410, jeho děj ale nemá nic společného ani s raným středověkem, ani s italskou metropolí - příběh se odehrává na Korsice, kde si dva mladí přátelé, hlavní hrdinové, kteří opustí studia filozofie, otevřou malý bar.
Čekají pohodový život na slunném ostrově v „nejlepším ze všech možných světů" (jak říká jejich oblíbený filozof Leibniz) realita je ale jiná - krvavá a krutá. Korsika je místem, kde jsou vraždy, násilí a drogy na denním pořádku. Mafie ničí kdysi klidný turistický ráj stejně jako před staletími Vizigóti zničili Hadriánův Andělský hrad. A ničí i život našich hrdinů, kteří postupně slevují ze svých životních zásad a ideálů.
Ferrari? Korsičan a filozof
Jérôme Ferrari si nevybral Korsiku za téma své knihy náhodou. Narodil se v roce 1968 v Paříži korsickým rodičům, na ostrov ve Středozemním moři se pak vrátil po studiích, aby vyučoval v přístavu Ajaccio. Několik let strávil pracovně v Alžíru, v současné době vyučuje filozofii na francouzském lyceu v Abú Dhabí.
Kázání o pádu Říma je Ferrariho šestou knihou, komerčně jistě nejúspěšnější, zatím se prodalo na čtyřicet tisíc výtisků, dalších sto dvacet tisíc výtisků se chystá nakladatel dotisknout v nejbližších dnech. Vítěz Goncourtovy ceny sice získává pouze zanedbatelnou finanční prémii, vše mu vynahradí zájem čtenářů a médií, pro které je Goncourt Prix vždy signálem k nákupu.
Vedle Goncourtovy ceny byla udělena také Renaudotova cena, kterou za knihu Notre-Dame du Nil vydanou nakladatelstvím Gallimard získala rwandská rodačka Scholastique Mukasonga. Výsledek lze považovat za velmi překvapivý, přinejmenším z toho důvodu, že vítězná autorka nebyla ve finálové čtyřce.
Gouncourtova cena se uděluje od roku 1903 a nese jméno dvou spisovatelů konce 19. století, bratrů Edmonda a Julese Goncourtových. Renaudotova cena vznikla v roce 1926 a získala jméno po lékaři Théophrastu Renaudotovi ze 17. století, jenž je pokládán za otce francouzské žurnalistiky.
Loni cenu získal Alexis Jenni, v roce 2010 Michel Houellebecq.
