Praha - Jak by vypadal dům pro vysloužilé divadelníky, v němž by jednou žili Pecha nebo Polívka a o čem by si tam povídali? Tenhle obraz rozvíjí režisér Arnošt Goldflam ve své hře Ředitelská lože, kterou ve čtvrtek v pražské premiéře uvádí Divadlo v Řeznické.
Příběh vypráví o přátelství dvou starých zapomenutých hercích, kteří spolu tráví čas ve starobinci, kde vzpomínají na své lásky, úspěchy i prohry.
"Napadlo mě, že kdybych zůstal jednou v životě sám, že bych se třeba uchýlil do domova pro staré divadelníky a tam bychom se s ostatními bavili o bývalých snech, úspěších i prohrách a o marnosti a o všem, co bylo," vzpomíná Goldflam na první inspiraci.
Nejsou to jediní postarší herci v současné divadelní nabídce, v Kolowratu měla před týdnem premiéru hra Jana Vedrala Staří režiséři - We got him. Čtveřice přestárlých umělců je umístěni na vojenské základně a má za úkol navrhnout způsoby, jakým veřejnosti zadržení Sadáma Husajna oznámit a jak ho sprovodit ze světa, aniž by došlo k nežádoucím reakcím. K tomu starci využívají zkušeností z celého dvacátého století.
Právě v Řeznické pak spílá celému světu Jan Kačer jako titulní postav hry Minetti - Portrét umělce jako starého muže.
Goldflamovi hrdinové řeší spíš osobnější problémy. "A pak už nezbývalo, než začít psát hru o dvou starých bardech, co všechno prožili, po čem toužili, co se s nimi dělo doopravdy a jak to všechno dopadlo."
Když hru Goldflam psal, v duchu si prý představoval Bolka Polívka a Jiřího Pechu. Jenže jeho představy se nesplnily. Ředitelskou lóži uvedlo v roce 2004 brněnské HaDivadlo v režii Ondřeje Elbela a role si zahráli Ján Sedal a Miloslav Maršálek.
Není to jediná Goldflamova hra z divadelního prostředí. Na kontě má monodrama Biletářka, hru Beseda s mistrem nebo komedii Dámská šatna.
"Říkal jsem si občas, že musím taky jednou napsat něco jako konverzačku. Jenomže tento typ her nemám moc v oblibě, vlastně ani na divadle. A tak, kdybych už něco takového přece jen napsal, muselo by to být z prostředí, které trošku znám, o lidech, které jsem jakž takž poznal a muselo by to být i trochu smutné. A tak nakonec z toho vyšlo - jak jinak divadlo," říká autor.
Kritika tehdy hru chválila. "Největší váhu večera nese Ján Sedal v úloze sebestředného, vztahovačného a hádavého Edy, jenž vyvolává vzpomínky na své úspěchy na jevišti i u žen, ale ze souvislostí vyplývá, že silně nadsazuje, ba že si vůbec vymýšlí. Ředitelskou lóži počítám k nejsilnějším jevištním zážitkům, jaké v této sezoně česká divadla nabízejí," napsal tehdy Milan Uhde do Divadelních novin.
Na pražské scéně se objeví poprvé a sám autor se ujme režie. Sedála a Maršálka vystřídají Stanislav Zindulka a dlouholetý člen činohry Národního divadla Alois Švehlík. Ke spolupráci z Brna si Arnošt Goldflam přizval výtvarnici Kateřinu Bláhovou.
Další reprízy jsou naplánované na 28. a 30. března.
