Podle kurátorky Milady Frolcové je šestačtyřicetiletý Lubomír Typlt, jinak textař hiphopové kapely www, originálním malířem i hudebníkem. Podle ní se vymyká všemu, co je v Česku k vidění i slyšení.
"Jeho obrazy jsou krajně znepokojivé, malby syrových figur, často s potměšilým výrazem a vždy v sytých a kontrastních barvách, které utvářejí neopakovatelnou atmosféru, diváka vtahují do děje," uvádí Frolcová.
Návštěvníci Galerie Slováckého muzea uvidí autorova velkoformátová, výrazně barevná plátna, jejichž ústředním motivem je lidská figura. Typlt zpravidla nanáší více barevných vrstev na sebe, přičemž tu poslední těsně před zaschnutím strhává. Výsledek tak připomíná grafiku nebo fotografii. "Mám rád velké plátno, protože se tam dá malovat i rukama, můžu tam zanechávat různé stopy, což u malých obrazů nejde," řekl před několika lety pro Aktuálně.cz.
Typlt se malířem toužil stát od dětství. Ve čtrnácti letech se dostal na Hollarovu střední grafickou školu v Praze, posléze ho přijali na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou a nakonec na Vysoké učení technické v Brně. Ve dvaadvaceti letech pak odjel studovat do Německa.
"V době normalizace, kdy se nemohly prodávat obrazy, vznikaly nejlepší věci. Malich, Sýkora, Boštík, Šimotová, Kolíbal, Načeradský. Všichni byli neoficiálními umělci," jmenoval Typlt před několika lety autory, které považuje za vzory.
Druhá nová výstava Galerie Slováckého muzea se jmenuje Přírůstky 2012-2022 a dokumentuje, jak se rozšiřovaly zdejší sbírky. Od 60. let minulého století se tehdy nově založená galerie snažila získávat hlavně regionální tvorbu autorů několika generací, případně těch, kteří regionem prošli a tvořili v něm. Galerie sledovala i tvorbu bývalých žáků Střední uměleckoprůmyslové školy v Uherském Hradišti.
Slovácké muzeum vzniklo roku 1914. Od té doby ve sbírce nashromáždilo 7607 předmětů. Konkrétně od roku 2012 přibylo 225 děl. "V novodobých přírůstcích najdeme artefakty od významných českých a moravských umělců," říká kurátorka Frolcová a zmiňuje díla Antoše Frolky, Františka Hodonského, Tomáše Měšťánka, Josefa Mžyka, Otmara Olivy, Eduarda Ovčáčka nebo Maxe Švabinského.
