Nová výstava v přízemí a prvním patře pražského Musea Kampa připomíná již nežijícího malíře, sochaře a grafika Františka Kyncla. Ten kdysi odešel do Německa, kde se stal významným představitelem takzvaných konstruktivistických tendencí ve výtvarném umění.
Přehlídka, jež potrvá do 13. ledna příštího roku, se jmenuje Bod, čára, prostor. Právě tato tři slova charakterizují podobu Kynclových děl. Autor od 70. let vytvářel ze špejlí, bambusových tyčinek či malých dřívek trojrozměrné objekty. Řídily se jak geometrickými formami, jako jsou trojúhelník, čtverec a kruh, tak i organicky rostly do stran.
Takto vznikly jeho masivní dvoumetrové konstrukce, které náročně svářel či slepoval, i křehké objekty připomínající mříže, sítě, někdy až pavučiny. Většinou lámaly i reflektovaly světlo, jež se tak stávalo součástí děl.
Kyncl sám označení konstruktivismus neměl v oblibě. "Nevím pořádně, co to je. Je to kus rovného drátu? Je to lupen stromu? Stačí k definici našeho vesmíru bod, přímka a ovál? Pakliže ano, pak je to jen jeho nepatrná část, protože je tu šepot, křik, pláč, hudba, láska, nádech a výdech, život a smrt; to všechno patří do oné konstrukce - alespoň já to tak vnímám," řekl například v rozhovoru pro MF Dnes.
Svá díla sám raději označoval za "monostruktury" či "prostorové struktury" a chápal je coby obraz společnosti. "Když se množí a rozrůstají, je to pro mě něco jako obraz společnosti a toho, jak se lidé k sobě chovají," říkal autor, jehož plastiky ve tvaru písmene ypsilon roku 2008 reprezentovaly Českou republiku na výstavě Nová citlivost v Pekingu.
František Kyncl se narodil roku 1934 v Pardubicích. Kunsthistorici jej řadí mezi nejvýznamnější české konstruktivisty druhé poloviny 20. století. Po vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa odcestoval do Rakouska, doma byl v nepřítomnosti odsouzen za opuštění republiky. Rozhodl se proto už nevracet a usadil se v Düsseldorfu, kde vystudoval akademii umění.
Už na škole se stal součástí düsseldorfské umělecké scény, která v té době patřila k nejradikálnějším v poválečné Evropě. Seznámil se s umělci Güntherem Ueckerem, Norbertem Krickem či Josephem Beuysem. Vystavoval ve významných institucích a byl také důležitou osobností českého exilu.
Někdejšího člena českého Klubu konkretistů Kyncla proslavily především geometrické objekty. Ovlivnil ho konstruktivismus, směr vzniklý počátkem 20. století v Rusku, kde měl významné postavení až do 30. let. Kromě společenských významů byl charakteristický tím, že umělce vybízel k vytváření nového typu děl a užívání jiných materiálů - kovu, drátů, skla, umělé hmoty i fotografie. Kladl důraz na účelnost, jednoduchost a konstrukci. Mimo Rusko a Sovětský svaz se konstruktivismu později věnovali třeba právě umělci v Německu.
Konkrétně Františka Kyncla zvlášť inspirovala tamní umělecká skupina Zero, jež vznikla koncem 50. let v Düsseldorfu. Po jejím vzoru začal český rodák sestavovat trojrozměrné objekty. Začátkem 80. let Kyncl krátce vyučoval na düsseldorfské akademii, v Německu také založil a vydával časopis Schwarz auf Weiss (Černé na bílém), zaměřený na nezávislou českou a exilovou tvorbu. Koncem dekády se začal věnovat převážně kresbě. Opouštěl geometrické formy, přidal na expresi a též začal užívat figurativní prvky.
Kynclova tvorba podle kurátorky nynější výstavy Noemi Smolikové zrcadlí "spor mezi racionalismem a intuicí, mezi řádem a náhodou, jednoduše mezi moderním racionálním myšlením a postmoderními pochybnostmi", což bylo typické pro druhou polovinu 20. století.
František Kyncl zemřel roku 2011. V Praze byla jeho díla naposledy k vidění před čtyřmi roky na výstavě v Topičově salonu, před šesti lety přehlídka jeho děl zahájila provoz městské galerie v Pardubicích v historickém prostoru bývalé sýpky na Příhrádku. Výtvarníkova vdova Elsi Kynclová tehdy zdůraznila, že její muž měl k rodným Pardubicím celý život vztah. "Pořád na ně myslel, často vzpomínal na svůj první domov," uvedla.
První větší výstava Kynclových prací se uskutečnila roku 1992 v düsseldorfském muzeu, odkud později v redukované formě zamířila do Brna a Pardubic. Dvě menší výstavy Kynclovi připravila pražská Galerie Ztichlá klika, velkou retrospektivu pak roku 2006 Galerie výtvarného umění v Mostě.
"Kyncl je solitér, který vždy šel svou cestou. Nebyl ochoten slevit ze svých uměleckých principů ani se začlenit do nějaké skupiny," poznamenal tehdy ředitel mostecké galerie Petr Svoboda. "V tvorbě šel daleko za klasický konstruktivismus a geometrickou abstrakci, zajímá ho vnitřní organický růst hmot a tajemství života, o němž ví, že se ho může jen letmo dotknout," dodal.
Fotogalerie ze slavnostního zahájení výstavy Františka Kyncla s názvem Bod, čára, prostor. Máme velkou radost, že vernisáž mohla proběhnout za účasti kurátorky Noemi Smolik a rovněž umělcovy manželky Elsi Kyncl. Podívejte se na snímky z pátečního večera a nechte se zlákat k návštěvě výstavy.
Zveřejnil(a) Museum Kampa dne 20. October 2018
