Picasso, Čapek, Toyen. Národní galerie vystavuje francouzský poklad za 45 miliard

Foto: ČTK
ČTK Kultura ČTK, Kultura
24. 10. 2018 8:59
Národní galerie otevřela výstavy ke stému výročí založení Československa. Největší pozornost poutá expozice věnovaná první republice s díly Clauda Moneta, Vincenta van Gogha či Pabla Picassa v hodnotě 45 miliard korun.

Francouzská sbírka, kterou pro Národní galerii před 95 lety nakoupil československý stát za tehdejších šest milionů korun, má dnes hodnotu přibližně 45 miliard korun. Slavnou kolekci s díly Clauda Moneta, Augusta Renoira, Paula Cézanna, Paula Gauguina, Vincenta van Gogha, Pabla Picassa či Georgese Braqa ukazuje nová stálá expozice nazvaná 1918-1938: První republika, která je od úterního večera k vidění ve Veletržním paláci.

Josef Čapek (1887-1945): Černošský král, 1920, olej, plátno, 110 x 77,5 cm, Národní galerie Praha
Josef Čapek (1887-1945): Černošský král, 1920, olej, plátno, 110 x 77,5 cm, Národní galerie Praha | Foto: Národní galerie Praha

"Expozicí První republika si připomínáme nejen sto let od jejího založení, ale také její velkorysost. V roce 1923 uskutečnila pod záštitou prezidenta Masaryka nákup francouzského umění 19. a 20. století, který dodnes tvoří stěžejní část našich sbírek," zdůrazňuje ředitel Národní galerie Jiří Fajt. Podle něj expozice potvrzuje, jak dalece byli první republika, její vláda i prezident silně kulturně orientovaní. "Expozice ukazuje zejména státní nákup, který je poprvé v historii prezentace francouzské sbírky vystaven v širším kontextu tvorby tehdejšího Československa," upřesňuje Fajt.

"Na základě státního nákupu francouzského umění 19. a 20. století z roku 1923 získala Národní galerie svůj zlatý poklad. Je to kolem 150 prací, které patří ke skvostům naší sbírky," říká ředitel. Díky těmto dílům je Národní galerie na předním místě v muzejní krajině střední a východní Evropy, míní Fajt.

Podle něj Národní galerie nedávno zjišťovala, jaká by dnes mohla být cena francouzské sbírky. "Odborníci ze Sotheby's došli k číslu dvě miliardy dolarů, což je 45 miliard korun. To je dnešní hodnota toho, co se tenkrát nakupovalo za šest milionů korun. I takto se dá zhodnocovat státní sbírka," říká.

"Cílevědomou a odvážnou akviziční strategií se dá naše sbírka zásadním způsobem zhodnotit a na samém začátku nemusí být astronomická částka," míní Fajt.

Nová expozice ukazuje také české moderní umění první poloviny 20. století. Její součástí jsou obrazy českých, slovenských a česko-německých umělců, jako byli Václav Špála, Josef Čapek, Jindřich Štyrský nebo Toyen.

Podle kurátorky Anny Pravdové expozice seznamuje návštěvníky s významnými kulturními centry Prahou, Brnem, Zlínem, Bratislavou, Košicemi a Užhorodem. "Její součástí jsou částečné rekonstrukce zásadních výstav, které se v nich tehdy konaly, například Poesie 1932, výstavy Tvrdošíjných nebo První výstava surrealistické skupiny," vypočítává Pravdová. Expozice se neomezuje na volnou výtvarnou tvorbu, má také mezioborové přesahy - počínaje knižní typografií až po užitý design.

Joan Miró: Kompozice, 1933, olej, plátno, 130 x 162,5 cm
Joan Miró: Kompozice, 1933, olej, plátno, 130 x 162,5 cm | Foto: Národní galerie Praha

Expozici, jež představuje umělecký svět mladého Československa, Národní galerie připravila ke stému výročí založení republiky. Kromě ní včera otevřela čtyři další výstavy.

Ve Veletržním paláci je tak k vidění například úsek nazvaný Pravda vítězí(vá). Jeho název parafrázuje heslo české prezidentské standarty. Tato expozice se zaměřuje na stereotypy spojené s prezentací české historie. Obsahuje kresby, grafiky, letáky, populární tisky či časopisecké ilustrace Mikoláše Alše, Josefa Váchala, Viktora Olivy, Otto Gutfreunda, Vojtěcha Preissiga či Josefa Lady.

Kurátoři konkrétně sledují umění, které se vyjadřovalo k různým typům událostí - ať už to byly bitvy a války, protesty či demonstrace, nebo ceremoniály a oslavy. Časový rozptyl vystavených děl se pohybuje od počátku 17. století do roku 1918.

Amazonka na barikádě na malém rynečku pochází z expozice Pravda vítězí(vá).
Amazonka na barikádě na malém rynečku pochází z expozice Pravda vítězí(vá). | Foto: Národní galerie Praha

Národní galerie dále otevřela takzvaný schaudepot neboli otevřený depozitář, díky němuž mohou návštěvníci opět spatřit Sbírku umění Asie a Afriky. Ta čítá téměř 13 tisíc předmětů, k vidění je jich je 600. Díla jsou umístěna ve skleněných vitrínách, cílem depozitáře je zpřístupnit jich co nejvíc. Vystaveny jsou převážně sochy a předměty od nejstarších děl z archaického období až po 20. století.

Ty starší představují filozofii či náboženství taoismu, buddhismu, konfucianismu a hinduismu, druhý okruh zdůrazňuje charakteristické rysy asijského užitého umění a díla seskupuje podle materiálů jako kamenina, porcelán, laky či kovy, případně podle dekoru a technik typu email cloisonné.

"V otevřeném depozitáři v současné době nejsou vystaveny artefakty z citlivých materiálů, především skulptury ze dřeva, malba a grafika. Ty budou až do doby zpřístupnění nové stálé expozice k vidění výběrově na krátkodobých výstavách a některé z nich projdou restaurátorským a badatelským průzkumem," upozorňují pořadatelé.

Amitájus, západní Tibet, 17. století.
Amitájus, západní Tibet, 17. století. | Foto: Národní galerie Praha

Kromě toho jsou v přízemí Veletržního paláce opět k vidění díla současných českých i světových autorů. Laureát Ceny Jindřicha Chalupeckého Roman Štětina spolu s chorvatským umělcem Damirem Očkem připravili již devátou kapitolu volného cyklu Moving Image Departement, dle kurátorů se zaměřují na "chování jazyka, jeho vzorce jednání a schopnost vyvolat akci". Umělec Štětina před třemi lety natočil dlouhometrážní film Návod k použití Jiřího Koláře, který dokumentuje průběh natáčení básnického cyklu básníka a umělce Jiřího Koláře. Snímek zachycuje to, jak Kolářovu básnickou sbírku Návod k upotřebení z roku 1969 v průběhu dvou dnů interpretuje dlouholetý režisér pořadů Českého rozhlasu Miroslav Buriánek.

Cyklus Poetry Passage zase představuje takzvaně samočinně generované video islandského umělce Egilla Sæbjörnssona, které vzniklo pro schodiště Veletržního paláce. "Sæbjörnssonovo kontemplativní dílo se stává zamyšlením nad odlišnostmi a opakováním, jež řídí rutinní běh našeho života," uvádějí kurátoři.

Cyklus Introducing pak představuje projekt mladé české umělkyně Valentýny Janů. Autorka narozená roku 1994 vystudovala fotografii na pražské FAMU, od loňského roku pokračuje na AVU v ateliéru intermediální tvorby. "Osciluje mezi fyzickými předměty a textovými narativy, ale klíčovým pojmem pro ni zůstává sama situace. Mezioborovému slovníku dominuje performativní akt. Slova se mění ve skulptury a z textu se stávají kompozice v rámci formální, mluvené či psané, asambláže," uvádí Národní galerie.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Boeing kvůli počasí opět odložil zkušební let letounu 777X

Americká strojírenská společnost Boeing v pátek stejně jako ve čtvrtek odložila zkušební let svého širokotrupého letounu 777X kvůli špatnému počasí. Oznámila to firma. Dodala, že se o let znovu pokusí v sobotu v 19:00 SEČ.

Zkušební let stroje 777X se měl původně uskutečnit již loni v létě, Boeing ho ale odložil a zdůvodnil to problémy s křídly, softwarem a dodávkami motorů firmy General Electric.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 2 hodinami

Kvůli silným bouřím a záplavám na Madagaskaru zemřelo 21 lidí

Silné bouře, které postihly severozápad Madagaskaru, si od neděle vyžádaly 21 mrtvých. Dalších 20 lidí se pohřešuje, uvedly dnes madagaskarské úřady. Prudký déšť, který na ostrově způsobil záplavy a sesuvy půdy, zasáhl téměř 90 000 lidí. Část země má narušenou infrastrukturu a hrozí nedostatek jídla, píše AFP.

Rozvodněná řeka například v městečku Mitsinjo smetla 24 lidí, z nich čtyři byli nalezeni mrtví, zbývajících 18 se pohřešuje. Ve 120 kilometrů vzdálené vesnici Tsaramandroso přišli o život rovněž čtyři lidé. Dalších devět lidí zemřelo ve městě Maevatanana, většina z nich v těžební oblasti.

Deště také poničily části dvou hlavních silnic, které spojují severozápad země se zbytkem ostrova, a odřízly tak několik vesnic. Voda na jednom místě odnesla zhruba 700 metrů dlouhý úsek silnice.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Představitelé EU i britský premiér Johnson podepsali brexitovou dohodu

Představitelé Evropské unie a Spojeného království dnes splnili jeden z posledních formálních požadavků před odchodem Británie z EU: Brusel i Londýn podepsali brexitovou "rozvodovou" dohodu, která by po ratifikaci Evropským parlamentem měla za týden ukončit spojení Spojeného království s unijní "sedmadvacítkou", informovala agentura AFP.

Dohodu nejprve za EU podepsala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady Charles Michel. Následně byl dokument odeslán do Londýna, kde jej podpisem stvrdil britský premiér Boris Johnson.

Europarlament bude o ratifikaci dohody hlasovat 29. ledna. Opustit EU by Británie měla po 47 letech členství o půlnoci 31. ledna.

Zdroj: ČTK
Další zprávy