Francouzská sbírka, kterou pro Národní galerii před 95 lety nakoupil československý stát za tehdejších šest milionů korun, má dnes hodnotu přibližně 45 miliard korun. Slavnou kolekci s díly Clauda Moneta, Augusta Renoira, Paula Cézanna, Paula Gauguina, Vincenta van Gogha, Pabla Picassa či Georgese Braqa ukazuje nová stálá expozice nazvaná 1918-1938: První republika, která je od úterního večera k vidění ve Veletržním paláci.
"Expozicí První republika si připomínáme nejen sto let od jejího založení, ale také její velkorysost. V roce 1923 uskutečnila pod záštitou prezidenta Masaryka nákup francouzského umění 19. a 20. století, který dodnes tvoří stěžejní část našich sbírek," zdůrazňuje ředitel Národní galerie Jiří Fajt. Podle něj expozice potvrzuje, jak dalece byli první republika, její vláda i prezident silně kulturně orientovaní. "Expozice ukazuje zejména státní nákup, který je poprvé v historii prezentace francouzské sbírky vystaven v širším kontextu tvorby tehdejšího Československa," upřesňuje Fajt.
"Na základě státního nákupu francouzského umění 19. a 20. století z roku 1923 získala Národní galerie svůj zlatý poklad. Je to kolem 150 prací, které patří ke skvostům naší sbírky," říká ředitel. Díky těmto dílům je Národní galerie na předním místě v muzejní krajině střední a východní Evropy, míní Fajt.
Podle něj Národní galerie nedávno zjišťovala, jaká by dnes mohla být cena francouzské sbírky. "Odborníci ze Sotheby's došli k číslu dvě miliardy dolarů, což je 45 miliard korun. To je dnešní hodnota toho, co se tenkrát nakupovalo za šest milionů korun. I takto se dá zhodnocovat státní sbírka," říká.
"Cílevědomou a odvážnou akviziční strategií se dá naše sbírka zásadním způsobem zhodnotit a na samém začátku nemusí být astronomická částka," míní Fajt.
Nová expozice ukazuje také české moderní umění první poloviny 20. století. Její součástí jsou obrazy českých, slovenských a česko-německých umělců, jako byli Václav Špála, Josef Čapek, Jindřich Štyrský nebo Toyen.
Podle kurátorky Anny Pravdové expozice seznamuje návštěvníky s významnými kulturními centry Prahou, Brnem, Zlínem, Bratislavou, Košicemi a Užhorodem. "Její součástí jsou částečné rekonstrukce zásadních výstav, které se v nich tehdy konaly, například Poesie 1932, výstavy Tvrdošíjných nebo První výstava surrealistické skupiny," vypočítává Pravdová. Expozice se neomezuje na volnou výtvarnou tvorbu, má také mezioborové přesahy - počínaje knižní typografií až po užitý design.
Expozici, jež představuje umělecký svět mladého Československa, Národní galerie připravila ke stému výročí založení republiky. Kromě ní včera otevřela čtyři další výstavy.
Ve Veletržním paláci je tak k vidění například úsek nazvaný Pravda vítězí(vá). Jeho název parafrázuje heslo české prezidentské standarty. Tato expozice se zaměřuje na stereotypy spojené s prezentací české historie. Obsahuje kresby, grafiky, letáky, populární tisky či časopisecké ilustrace Mikoláše Alše, Josefa Váchala, Viktora Olivy, Otto Gutfreunda, Vojtěcha Preissiga či Josefa Lady.
Kurátoři konkrétně sledují umění, které se vyjadřovalo k různým typům událostí - ať už to byly bitvy a války, protesty či demonstrace, nebo ceremoniály a oslavy. Časový rozptyl vystavených děl se pohybuje od počátku 17. století do roku 1918.
Národní galerie dále otevřela takzvaný schaudepot neboli otevřený depozitář, díky němuž mohou návštěvníci opět spatřit Sbírku umění Asie a Afriky. Ta čítá téměř 13 tisíc předmětů, k vidění je jich je 600. Díla jsou umístěna ve skleněných vitrínách, cílem depozitáře je zpřístupnit jich co nejvíc. Vystaveny jsou převážně sochy a předměty od nejstarších děl z archaického období až po 20. století.
Ty starší představují filozofii či náboženství taoismu, buddhismu, konfucianismu a hinduismu, druhý okruh zdůrazňuje charakteristické rysy asijského užitého umění a díla seskupuje podle materiálů jako kamenina, porcelán, laky či kovy, případně podle dekoru a technik typu email cloisonné.
"V otevřeném depozitáři v současné době nejsou vystaveny artefakty z citlivých materiálů, především skulptury ze dřeva, malba a grafika. Ty budou až do doby zpřístupnění nové stálé expozice k vidění výběrově na krátkodobých výstavách a některé z nich projdou restaurátorským a badatelským průzkumem," upozorňují pořadatelé.
Kromě toho jsou v přízemí Veletržního paláce opět k vidění díla současných českých i světových autorů. Laureát Ceny Jindřicha Chalupeckého Roman Štětina spolu s chorvatským umělcem Damirem Očkem připravili již devátou kapitolu volného cyklu Moving Image Departement, dle kurátorů se zaměřují na "chování jazyka, jeho vzorce jednání a schopnost vyvolat akci". Umělec Štětina před třemi lety natočil dlouhometrážní film Návod k použití Jiřího Koláře, který dokumentuje průběh natáčení básnického cyklu básníka a umělce Jiřího Koláře. Snímek zachycuje to, jak Kolářovu básnickou sbírku Návod k upotřebení z roku 1969 v průběhu dvou dnů interpretuje dlouholetý režisér pořadů Českého rozhlasu Miroslav Buriánek.
Cyklus Poetry Passage zase představuje takzvaně samočinně generované video islandského umělce Egilla Sæbjörnssona, které vzniklo pro schodiště Veletržního paláce. "Sæbjörnssonovo kontemplativní dílo se stává zamyšlením nad odlišnostmi a opakováním, jež řídí rutinní běh našeho života," uvádějí kurátoři.
Cyklus Introducing pak představuje projekt mladé české umělkyně Valentýny Janů. Autorka narozená roku 1994 vystudovala fotografii na pražské FAMU, od loňského roku pokračuje na AVU v ateliéru intermediální tvorby. "Osciluje mezi fyzickými předměty a textovými narativy, ale klíčovým pojmem pro ni zůstává sama situace. Mezioborovému slovníku dominuje performativní akt. Slova se mění ve skulptury a z textu se stávají kompozice v rámci formální, mluvené či psané, asambláže," uvádí Národní galerie.
Opening '18 — Veletržní palác ― Nová část sbírkové expozice 1918–1938: První republika | Václav Špála, Josef Čapek, Toyen, Paul Gauguin, Claude Monet, Henri Matisse, Pablo Picasso, Vincent van Gogh | www.ngprague.cz
Zveřejnil(a) Národní galerie Praha dne NaN. undefined NaN
