"Chceme návštěvníkům a příznivcům Kupkova díla vyjít maximálně vstříc, a proto od středy do neděle budou mít možnost navštívit výstavu každý den již od 8 hodin ráno do 22 hodin do večera," říká Jiří Fajt, generální ředitel Národní galerie.
Ta již koncem minulého týdne oznámila, že výstavu vidělo 80 tisíc návštěvníků. Přehlídka měla premiéru vloni na jaře v pařížském Grand Palais, kam přišlo 230 tisíc lidí. Deník Le Monde ji tehdy označil za výstavu desetiletí. Pražská verze představuje malířovo celoživotní dílo v porovnání s Paříží v nezmenšeném rozsahu. A odsud se díla následně přesunou do finské národní galerie Ateneum Art Museum.
Projekt po téměř třiceti letech v české metropoli představuje tvorbu Františka Kupky v celé šíři, od raných prací z konce 19. století až po slavné abstrakce z 50. let minulého století. U zrodu výstavy stála Národní galerie společně s pařížským Centre Pompidou, které se společně pyšní nejbohatšími sbírkami Kupkova díla.
"Byla to jedinečná příležitost pracovat na výstavě světového umělce se zápůjčkami z celého světa," řekla pro Aktuálně.cz začátkem tohoto měsíce kurátorka Anna Pravdová a vzpomínala, jaké bylo vidět v originále všechna díla, která často znala pouze z knih.
V interview také vysvětlila, proč bylo na výstavu ve Valdštejnské jízdárně zapůjčeno méně děl z pražského Musea Kampa, jehož sbírka Kupkových obrazů je přitom proslulá.
"Chtěli jsme si půjčit víc, ale podmínkou pro jejich vystavení na všech třech místech - v Paříži, Praze a Helsinkách - bylo pořízení mirogardů, speciálních ochranných skel. Ta jsou velmi drahá. Například obraz Tržiště má 2,5 metru na šířku. Krásná věc, ale to bychom se nedoplatili. Druhým důvodem je, že jsme v Praze chtěli vystavit přednostně obrazy zapůjčené z Ameriky, které se už stejně vezly do Paříže," uvedla Pravdová.
"Když jsme tedy měli na výběr představit obraz ze sbírky Musea Kampa, do kterého se může české publikum kdykoliv vypravit, nebo vynikající dílo z Guggenheimova muzea, dali jsme přednost tomu zámořskému," dodala.
Více než 300 Kupkových obrazů a kreseb kurátoři shromáždili z desítek evropských i zámořských sbírek, k největším zapůjčitelům patří vedle pražské Národní galerie ještě Centre Pompidou a Guggenheimovo muzeum v New Yorku.
Výstava ve Valdštejnském paláci využívá labyrintu panelů, stěn a průchodů, který návštěvníky zve k procházce po "krajině" Kupkových děl. I když začíná klasicky u počátků malířovy tvorby, důsledně chronologicku prohlídku znemožňuje. Místo toho nabízí průhledy a skoky do jiných, odlišných etap výtvarníkova působení.
