Fotogalerie - Pražská Leica Gallery představuje tvorbu dvaasedmdesátiletého fotografa Jana Ságla, jehož víc než křiklavá očividnost zajímá skryté dění "dole". Ve svých cyklech unikátně zdokumentoval zastrčené obrazy socialistického Československa i nepoznanou barevnost Západu.
Řekne-li se sametová revoluce, většina lidí si vybaví obraz zaplněných ulic nebo osobnosti řečnící z balkonu. Jan Ságl viděl revoluci skrze stůl pokrytý chleby pro protestující a trikoloru namalovanou na sádře. Všímal si skrytých významů, stačilo mu využívat náznaků. Přesto jeho fotografie charakterizuje právě výmluvnost.
Takto "mlčky" zobrazil například zlo komunistického režimu. V cyklu Domovní prohlídka nafotil vlastní nearanžovaný byt s rozestlanými peřinami i toaletou jako částmi osobního domova, o který lze vmžiku přijít. Sám poznal nečekanou "návštěvu" i projevy nesvobody na vlastní kůži.
"V roce 1958 jsem vystavil v cukrárně Humpolci čtyři fotky. Vydržely jen čtyři hodiny… Na fotografiích dnes vlastně není nic zvláštního, komunistům ale vadila jakákoliv jinakost," vzpomíná Ságl.
Souputnictví s tehdejším režimem bylo pro Ságlův přístup k fotografii určující. Od konce 60. let například spolupracoval na výtvarném ztvárnění koncertů Plastic People of the Universe a dokumentoval i provokativní akční tvorbu a land-art své ženy Zorky, sestry Ivana Jirouse. "Více než o díle je tedy moje výstava o postojích," vysvětluje.
Mimo dokumentace života v socialismu se Jan Ságl věnoval i zachycení krajiny, v níž ho zajímají především stopy lidské činnosti. Když pak v 80. letech vycestoval na Západ, doplnil svou biografii o cykly z Francie. Fotografoval třeba expozice v Centre Pompidou, které v Leice symbolicky vystavuje prostřednictvím diapozitivů - z původního záměru vydat ze snímků knihu totiž sešlo.
Přehlídka deseti cyklů z průběhu kariéry dostala název Deset stran jedné mince. Pojmenování značí linii znatelnou v celém Ságlově díle - svobodu a její aspekty.
"Jak dlouhou cestu musel Jan Ságl ujít, dokládá cyklus fotografií pořízených při jedné z jeho dnes už četných cest po Evropě," říká kurátorka Lenka Bučilová. "S naprostou svobodou a lehkostí zachycoval okolí své cesty z Maillolova muzea v Banyuls-sur-Mer jako sebevědomý občan svobodného státu a jako člověk, který už nepotřebuje sobě ani ostatním nic dokazovat."
Jan Ságl: Deset stran jedné mince. Leica Gallery Prague, Školská 28, Praha 1. Kurátorka: Lenka Bučilová. Trvá do 18. ledna 2015.
