Nejžádanějším českým umělcem je žena. Koťátková v žebříčku J&T střídá Kovandu

Magdalena Čechlovská Magdalena Čechlovská
4. 4. 2019 16:17
Eva Koťátková je momentálně nejvýznamnější českou osobností současného umění. Byť se to označení zdá ošidné, J&T Banka Art Index nabízí dost podkladů k tomu, abychom jej brali vážně. Koťátková se dostala na první místo žebříčku, který byl zveřejněn spolu s březnovým vydáním Ročenky Art+.
Eva Koťátková na snímku z roku 2013.
Eva Koťátková na snímku z roku 2013. | Foto: René Volfík

Šestřicetiletá konceptuální autorka, která je také laureátkou Ceny Jindřicha Chalupeckého z roku 2007, na prvním místě střídá pětašedesátiletého Jiřího Kovandu, svého někdejšího učitele. Přesněji řečeno: Kovanda byl asistentem v ateliéru Vladimíra Skrepla, kde Koťátková studovala.

Eva Koťátková na snímku z roku 2007.
Eva Koťátková na snímku z roku 2007. | Foto: Filip Singer

V šestileté historii žebříčku J&T Banka Art Index prvních pět let vždy dominoval Kovanda, jehož nenápadné performance z dob totality mu ve svobodných poměrech vynesly mezinárodní pozornost. Zahraniční výstavy jsou nejvyšší kategorií, jež rozhoduje o pořadí v žebříčku. Ten hodnotí přibližně 2000 umělců narozených po roce 1950.

Pro Evu Koťátkovou byl uplynulý rok bohatý právě na zahraniční výstavy. Její dosud největší samostatnou přehlídku uspořádalo milánské muzeum Pirelli HangarBicocca, v jehož čele stojí Vincente Todoli, někdejší ředitel londýnské galerie Tate Modern.

Milánská instituce sídlí v bývalé továrně na lokomotivy a specializuje se na velké přehlídky současných italských i mezinárodních umělců.

Sólovou výstavou se Koťátková minulý rok představila také v belgickém Gentu a společně s Rachel Harrisonovou, o generaci starší Američankou, vystavovala ještě v newyorském Metropolitním muzeu. Vedle toho se zúčastnila sedmi skupinových přehlídek v Praze, Paříži či italském Palermu.

Eva Koťátková je také jediným českým umělcem, který byl za posledních deset let pozván do hlavní kurátorské sekce Benátského bienále. V roce 2013 si ji pro zdejší hlavní přehlídku nazvanou The Encyclopedic Palace vybral kurátor Massimiliano Gioni. Ve stejném roce Koťátková vystavovala v oxfordském Muzeu moderního umění a předtím na bienále v australském Sydney a Moskvě.

Snímek z předloňské výstavy Evy Koťátkové ve vídeňské galerii 21er Haus, která se nachází nedaleko Belvederu.
Snímek z předloňské výstavy Evy Koťátkové ve vídeňské galerii 21er Haus, která se nachází nedaleko Belvederu. | Foto: Johannes Stoll

"Je proto s podivem, že domácí širší veřejnost o jejím úspěchu neví nebo si její jméno s fenomenálním úspěchem ve světovém kontextu současného umění nespojuje," píše galeristka Lucie Drdová v právě vydané Ročence Art+, jež každoročně zveřejňuje i žebříček J&T Banka Art Index.

Drdová pro ročenku připravila profilový článek, ve kterém mapuje cestu Evy Koťátkové do světových galerií.

Ve stejném roce 2007, kdy se Koťátková stala nejmladší laureátkou Ceny Jindřicha Chalupeckého, se zúčastnila také dvou pražských výstav: Forma následuje… risk kurátorů Jany a Jiřího Ševčíkových a přehlídky v pražské Městské knihovně jménem Hrubý domácí produkt. Tam si ji vyhlédli dva významní němečtí galeristé Jochen Meyer a Thomas Riegger, kteří provozují stejnojmennou galerii.

O Koťátkovou se současně začala zajímat i progresivní pražská galerie Hunt Kastner. Ta přihlásila umělčin chystaný projekt do sekce švýcarského veletrhu Art Basel, v jejíž výběrové komisi zasedali Němci Meyer s Rieggerem. A pražská galerie s projektem uspěla, což se mnoho let žádné české značce nepodařilo. Eva Koťátková na Art Basel roku 2010 představila výstavu nazvanou Controlled Memory Loss.

"Zafungovala synergie snah obou galerií spolupracujících s Evou a především nepolevující úsilí umělkyně, které ji během krátké doby posunulo na úroveň mezinárodně sledovaných talentů," píše galeristka Drdová v ročence.

Snímek z výstavy Evy Koťátkové v pražské Prádelně Bohnice roku 2015.
Snímek z výstavy Evy Koťátkové v pražské Prádelně Bohnice roku 2015. | Foto: Lukáš Bíba

Její autoři sestavují žebříček nejvýznamnějších autorů narozených po roce 1950 a podle sponzora nazvaný J&T Banka Art Index, od roku 2014. "J&T Banka nás oslovila, abychom jim pomohli určit, kteří z umělců jsou nejdůležitější. Odpovídali jsme, že je to nesmysl, že umění není žebříček. Tak dlouho jsme se kroutili a vymlouvali, až jsme vymysleli, jak by to šlo," vzpomíná Jan Skřivánek, šéfredaktor portálu Art+.

Redakce ročenky sestavila komplexní bodový systém. Vychází z referencí, které na scéně současného umění platí už dávno: tvůrci jsou hodnocení za účast na výstavách, mezinárodních přehlídkách, za spolupráci s významnou galerií, vydání katalogu či jinou profesní aktivitu.

"Každá z kategorií je navíc odstupňovaná ještě do pěti bodových úrovní, v kategorii českých výstav je nejvíc hodnocena například samostatná výstava v Galerii Rudolfinum, nejméně jsou výstavy v kavárnách nebo okrajových síních. Nejvyšší hodnocení mají výstavy v zahraničí, jedna v Tate Modern je například důležitější než jiná v Českém centru v Mnichově. Není to brané mechanicky, zjišťujeme relevanci institucí a přehlídek," dodává Skřivánek.

Snímek z loňské výstavy Evy Koťátkové nazvané Stomach of the World v milánském muzeu Pirelli HangarBicocca.
Snímek z loňské výstavy Evy Koťátkové nazvané Stomach of the World v milánském muzeu Pirelli HangarBicocca. | Foto: Agostino Osio

Důležitým kritériem Art Indexu je také skutečnost, že do hodnocení se započítávají jen aktivity posledních deseti let. To zaručuje dynamičnost tabulky, do které by jinak mladí umělci s kratší výstavní historií neměli šanci zasáhnout.

Na třetím místě žebříčku, tedy hned za Jiřím Kovandou, je stejně jako loni Kateřina Šedá. Také ona měla minulý rok bohatý na zahraniční výstavy, mluvilo se především o její účasti na Benátském bienále architektury.

O tom, že umělkyně má co říct i lidem zabývajícím se utvářením budov, měst či životního prostoru, svědčí její dřívější ocenění Architekt roku 2017. Pro Benátky vloni Šedá vytvořila projekt UNES-CO. Zabýval se problematikou Českého Krumlova, v jehož centru turismus již téměř vytlačil obyčejný život místních obyvatel.

Do první desítky nejvýznamnějších českých umělců se letos poprvé dostal Jiří Thýn, velkým úspěchem je umístění konceptuální sochařky Anny Hulačové, která měla loni dvě samostatné výstavy v Paříži. Čtyřiatřicetiletá umělkyně se předloni objevila v první stovce žebříčku. Nyní se posunula z 95. na 44. místo.

Žebříček

 J&T Banka Art Index 2019

1. Eva Koťátková, 1982 (vloni 2.)
2. Jiří Kovanda, 1953 (vloni 1.)
3. Kateřina Šedá, 1977 (vloni 3.)
4. Zbyněk Baladrán, 1973 (vloni 4.)
5. Krištof Kintera, 1973 (vloni 5.)
6. Dominik Lang, 1981 (vloni 6.)
7. Jakub Nepraš, 1981 (vloni 10.)
8. Jiří Thýn, 1977 (vloni 11.)
9. Jiří David, 1956 (vloni 8.)
10. Josef Bolf, 1971 (vloni 9.)

 

Právě se děje

před 55 minutami

Ruský ledoborec se dostal do silné bouře a vypověděly mu motory, vyslal signál SOS

Ruský ledoborec, který se nachází s 33 lidmi na palubě u západních břehů Norska, za bouřlivého počasí vyslal tísňové volání. K plavidlu zamířily dva vlečné čluny a záchranný vrtulník. Ruský úřad pro námořní dopravu nicméně vzápětí uvedl, že signál SOS byl vyslán omylem a že loď není v problémech.

Ledoborci Tor západně od norského města Aalesund vypověděly motory, činnost dvou ze čtyř se ale později podařilo obnovit, takže bezprostřední nebezpečí teď ledoborci nehrozí, napsal norský deník Verdens Gang. Situace je ale stále vážná, protože v oblasti je velmi silná bouře.

Zdroj: ČTK
Další zprávy