Londýn/Praha - Britský dramatik a nositel Nobelovy ceny za literaturu Harold Pinter zemřel na Štědrý večer ve věku 78 let.
Pravděpodobnou příčinou úmrtí jednoho z největších britských poválečných autorů byla podle BBC rakovina jater.
Pinter, který debutoval v roce 1957, je autorem více než 30 divadelních her, jež někdy bývají připodobňovány k tvorbě Samuela Becketta či Franze Kafky. Řada jich také byla s úspěchem inscenována tuzemskými divadly, která jeho hry do svých repertoárů zařazují už od 60.let.
Možná i proto v dlouhém seznamu poct a vyznamenání, jimiž byl v průběhu své bohaté kariéry ověnčen, nechybí cena, kterou mu v roce 2005 udělila pražská Společnost Franze Kafky.
Pinter psal ale také rozhlasové a filmové hry či scénáře - jedním z jeho posledních autorských počinů byl scénář k filmu Slídil (Sleuth) z roku 2007, který režíroval Kenneth Branagh a který se letos na jaře objevil i v českých kinech.
Čtěte recenzi: Proč se pídit po originále, když remake stačí?
„Komedie hrozby"
Zřejmě nejvíce jej však proslavily pro něj typické „komedie hrozby" (comedies of menace), kde se na jasně vymezeném ohraničeném prostoru odehrávají vyhrocená dramata na poli mezilidských vztahů. Specifické byly i jeho výrazové prostředky.
„V jeho hrách se to hemžilo dlouhými pasážemi, kdy se vůbec nemluvilo a kde postavy častokrát nikam nesměřovaly - zrovna jako v reálném životě. Právě on do divadelního prostředí vnesl realismus," domnívá se divadelní kritik listu Sunday Telegraph Tim Walker.
„Byl v britském divadle jedinečnou postavou. Dominoval zdejší scéně už od 50.let," shrnul jeho význam Alan Yentob, ředitel BBC pro uměleckou tvorbu.
Politické názory
Pinter ale také proslul svými vyhraněnými politickými názory levicového střihu. Před třemi lety například ze své nobelovské řeči učinil jeden velký výpad na adresu George Bushe a Tonyho Blaira, které podrobil (již poněkolikáté) zdrcující kritice za válku v Iráku.
Čtěte více: Bush je terorista, vzkazuje Harold Pinter
Vojenská a zahraniční politika Spojených států byla ostatně častým terčem jeho verbálních útoků přinejmenším od puče generála Pinocheta v Chile v roce 1973.
Se stejnou vervou kritizoval například i první válku v Perském zálivu v roce 1991, bombardování Jugoslávie vzdušnými silami NATO v roce 1999 či Američany vedenou invazi do Afghánistánu v roce 2001.
V roce 2005 oznámil, že končí s psaním divadelních her, aby se mohl soustředit na svou politickou činnost. V té si sice často se svým okolím nerozuměl, ani jeho zarytí političtí odpůrci se ale neodvažovali zpochybňovat jeho přínos světovému divadlu.
