reklama
 
 

Nahá epopej. V Obecním domě je část Muchova díla vystavena bez rámů, lze vidět i rub obrazů

21. 7. 2018 16:14
Jedenáct z dvaceti pláten Slovanské epopeje Alfonse Muchy je nově vystaveno v pražském Obecním domě. Plátna jsou napnuta na železných rámech, díky tomu lze vidět také rub obrazů se zápisy, přípravnými kresbami, dokonce účty s daty.

Převržená židle vedle rozzlobeného krále Jiřího z Poděbrad znamená, že vladař odmítá jednat s papežským legátem, jenž uprostřed honosného sálu strnul v němém úžasu.

Na sedmém z dvaceti obrazů cyklu Slovanská epopej zachytil malíř Alfons Mucha okamžik z roku 1462, kdy český král odmítá přijmout rozhodnutí Říma o zrušení kompaktát, tedy privilegií husitů. Obraz má podtitul Zápas o autoritu a patří k nejdramatičtějším vyobrazením Muchovy Slovanské epopeje. Přinejmenším tedy její větší části, která je od tohoto týdne vystavena v pražském Obecním domě.

Secesní památka, jejíž interiér Mucha také zdobil svými freskami, ve svých výstavních sálech hostí jedenáct obrazů epopeje. Zbylých devět nejrozměrnějších pláten zůstalo v pavilonu H na brněnském výstavišti jako součást festivalu Re:publika 1918 - 2018, protože v Obecním domě pro ně nebylo dostatek prostoru.

Celý soubor byl vloni úspěšně vystaven v Japonsku, s návštěvností 660 tisíc lidí šlo o světově třetí největší přehlídku roku 2017. Možná, že právě tento faktor přiměje Prahu splnit svůj závazek: autor jí kolekci před 90 lety daroval pod podmínkou, že pro epopej bude vybudováno muzeum.

Podle slov primátorky Adriany Krnáčové za ANO by cyklus obrazů už za půldruhého roku nebo dva roky mohl najít stálou adresu na holešovickém Výstavišti, v přístavbě tamního Lapidária Národního muzea. "Už máme stavební povolení," říká primátorka.

Kromě souznění secesní architektury s dílem secesního autora má epopej v Obecním domě ještě jednu přednost: Galerie hlavního města Prahy, která dílo spravuje, ji vystavila nahou, bez rámů. Plátna jsou napnuta na železných rámech, jež drží samostojné hliníkové konstrukce. Díky tomu je vidět nejen líc, ale také rub obrazů. "Takovým způsobem už asi epopej nikdy nebude vystavena," míní Tomáš Berger, který se jako vedoucí restaurátorského týmu o Muchovo monumentální dílo stará od roku 2004.

"Můžete si představit, že takto podobně vypadal ateliér Alfonse Muchy na zámku Zbiroh, kde obrazy léta maloval," pokračuje Berger. "Mucha je často přesouval, Zbiroh byl jeho ateliér i skladiště. Z dobových fotografiích vidíme, že má obrazy napnuté na železných rámech, trochu tenčích než ty naše, které pocházejí z padesátých let."

Malíř podle restaurátora nepředpokládal, že veřejnost díla uvidí také z rubu. "Jsou tam různé zápisy, přípravné kresby, dokonce účty s daty," vypočítává restaurátor, podle něhož se tím zvyšuje atraktivita současné výstavy. Až se epopej definitivně ocitne na Výstavišti, obrazy budou opět zarámované.

Dnes proběhla tisková konference k otevření výstavy Slovanská epopej v Obecním domě. Dílo je veřejnosti představeno v podobě, v níž před ním po několik let stál sám autor – v obnažené konstrukci prefabrikovaných příhrad. Poprvé, jak doufáme, ukazujeme plátna bez rámů. Poprvé je necháváme veřejně přístupná i z rubové strany, kde je formát ve své monumentalitě čistý, bez detailu nebo naopak s poznámkou, výpočtem a případně skicou, kterou si Mucha udělal v průběhu prací. Přijďte se podívat! Foto z tiskové konference: Michal Hančovský Foto z expozice: Tomáš Souček

Zveřejnil(a) Galerie hlavního města Prahy dne NaN. undefined NaN

"Trvalo to dlouho, přiznávám, nicméně názory na to, kde by epopej měla stát, byly různé," říká primátorka Krnáčová, která ještě loni v souladu s názorem skupiny odborníků sestavenou Institutem plánování a rozvoje Prahy jako místo nového muzea propagovala pražský Těšnov.

"Museli jsme přehodnotit ekonomické a urbanistické hledisko. Toto místo bylo druhé nejlepší, ale Těšnov byl nakonec problematičtější," vysvětluje Krnáčová upřednostnění holešovického Lapidária.

Ředitelka Galerie hlavního města Prahy Magdalena Juříková to považuje za správné východisko z nouze a do Holešovic se těší. "Výstaviště prochází zásadní proměnou, už to nebude ten lidový zábavní park, nýbrž kulturní centrum," slibuje ředitelka. Podle ní jsou obavy z nedůstojného prostředí, které trápily rodinu Alfonse Muchovy, zbytečné. "Epopej tu bude vedle rekonstruovaného Maroldova panorama a dalších atrakcí vysoké úrovně a navíc Praha 7 je vnímána jako distrikt umění," myslí si Juříková.

Galerie začíná pracovat na budoucí podobě stálé expozice, trvale se také zabývá výzkumem Muchovy epopeje. "Mucha od začátku počítal s tím, že při každém stahování obrazů, každém posunutí ze sálu do sálu nebo mezi budovami bude nutné obrazy navinout. Proto si pořídil co nejpevnější plátna, na která nanesl tenkou podkladovou bílou barvou a na ní ještě tenčí vrstvu malby. Díky tomu obrazy při častém navinování na válce obstojí," shrnuje restaurátor Berger jeden ze svých výzkumů.

Galerie hlavního města Prahy chystá i několik nových publikací o Muchově díle. Jedna se bude věnovat zednářským symbolům obsaženým v epopeji, další má cílit na mladší generaci. "Jednáme s předními autory komiksů, kteří by se této role mohli ujmout," prozrazuje ředitelka Juříková, která je zároveň i kurátorkou současné výstavy v Obecním domě.

Zrychlené video ukazuje, jak byla plátna Slovanské epopeje instalována v Obecním domě. | Video: Galerie hlavního města Prahy

Alfons Mucha svým opusem zamýšlel oživit myšlenku slovanské blízkosti, sounáležitosti. Autoři přehlídky si jsou vědomi, že se Mucha svým poselstvím minul jak u současníků, tak i následujích generací - netřeba ani připomínat letošní jubilejní výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy, tedy "slovanských armád", do Československa.

Ne všechna témata epopeje jsou oslovující. Například Korunovace srbského cara Štěpána a také velikášský, patetický styl, hroutící se postavy s hlavami v dlaních nebo přímo zabořenými v prachu země velkou odezvu v české povaze nenachází. Přesto má epopej v dějinách zdejšího umění významné místo.

Alfons Mucha: Slovanská epopej

Obecní dům, Praha, výstava potrvá do 13. ledna 2019.

Kurátorka nachází silný motiv, který Muchu pravděpodobně vedl k tak obrovskému, mnohaletému dílu: "Alfons Mucha byl v Paříži považován za exotického umělce, málokdo uměl dešifrovat, odkud pochází. Rozhodl se tedy, že slovanské národy zviditelní pro celou Evropu, pro celý svět. Soustředil se na důležité okamžiky, kdy národy rostly a vynikaly. Zvolil pro to monumentální formu, protože se domníval, že kolem takového díla se nedá projít jen tak, bez povšimnutí."

autor: Magdalena Čechlovská | 21. 7. 2018 16:14

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama