Čeho se Čech bojí, před tím uteče. Výstava skupiny Rafani se strefuje do zdejších strachů

Rafani zůstávají političtí, i když se z veřejného prostoru posunuli do galerií.
Snímek z výstavy Rafanů v galerii Nevan Contempo.
Foto: Lukáš Jasanský
Magdalena Čechlovská Magdalena Čechlovská
10. 7. 2018 15:38
Členové umělecké skupiny Rafani se již přihlásili do KSČM, přetřeli Lennonovu zeď v Praze nebo znesvětili půdu Národní galerie. Teď připravili výstavu v galerii Nevan Contempo, která speciálně kvůli nim snížila strop.

Je to jako scéna z drsného westernu, jen v neodbytně české krajině. Na pomezí několika širokých lánů polní cestou přijíždí osobní auto, když mu cestu zastoupí trojice ozbrojenců. Auto zastaví, muži uvnitř mlčí, klopí zraky. Nechtějí provokovat divoce působící chlápky se zbraněmi, kteří luxusní auto výhružně obcházejí. Přehrávač uvnitř vozu rapuje ne zrovna veselou písničku. Atmosféra je dusná, možná se schyluje k násilí. Je to fikce, ale pocit strachu a nejistoty působí povědomě.

Pětiminutové video má název Déjá vu a na výstavě v pražské galerii Nevan Contempo se promítají ještě dvě jeho verze. "Je to jedna situace zahraná třikrát. Každé video bylo točené znovu. Chtěli jsme skutečně navodit déjá vu - psychologický pocit něčeho, co člověk zná, co už zažil. Pokaždé také hraje jiná hudba," říká jeden z filmových pasažérů, David Kořínek ze skupiny Rafani, která je autorem videí. A také souboru pěti soch a jednoho citylightu, na němž spolupracoval fotograf Lukáš Jasanský.

Dohromady to vše tvoří komorní výstavu nazvanou V zemi. Není tak provokativní jako akce Rafanů z jejich počátků, kdy například na rok vstoupili do KSČM, oživovali sudetskou otázku nebo se stylizovali do role českých skinheadů. Stále má ale sílu a své kořeny.

Výstava V zemi vychází z dlouhodobého uměleckého ohledávání české duše. Rafani přicházejí se smutnou definicí: "Mimo naši zemi jsme málo úspěšní a téměř neznámí. Máme hradbou obehnané hrady, pozlacené ruce a střízlivý přístup k životu. Čeho se bojíme, před tím utečeme," píší Rafani v textu k výstavě. A David Kořínek k tomu dodává: "Cítíme se součástí širšího evropského společenství, ale v posledních letech děláme vše pro to, abychom my, jako národ, v něm nebyli braní."

Podle jednoho z Rafanů například Češi podléhají demagogům, kteří "vyrábějí" strašáky, pocit vnějšího ohrožení.

Tíseň je patrná i na pětici soch. Každá znázorňuje tutéž rodinu: rodiče, k nimž se tisknou dvě děti, přičemž to třetí matka drží v náručí. Postavy, odlité z vosku, se ale ohýbají.

Metaforou všech tlaků, sociálních, etických i komerčních, kterým rodiny čelí, je nízký strop v části galerie. Pod ním se sochy deformují, ohýbají, hroutí do sebe. Strop je tak nízký, že i vyšší návštěvníci musí kolem exponátu chodit ohnutí. "Galerista Milukáš Nevan kvůli této výstavě opravdu nechal snížit strop. Je to přesně vypočítané, při instalaci se upravovaly už jen trochu sokly," prozrazuje Kořínek a dodává, že deformace každého sousoší je do velké míry náhodná, daná měkkým materiálem.

Práce se sochou byla pro umělce návratem k tradici. Modernistické zpracování ale narušují popkulturní odkazy. Chlapec má na zádech logo Avengers, malý klouček v náručí matky zase nápis Rafani, jako by šlo o sportovní tým. A dívka nese na zádech batoh s obrázkem z Disneyho filmu Ledové království.

"Je to animovaná pohádka zatížená nesnesitelným množstvím komerce. Ale od nás to není kritika, pracujeme s popkulturou rádi, nebráníme se jí, jsme její součástí," shrnuje díla David Kořínek.

Video nazvané Mostary zachycuje fiktivní zpravodajskou relaci Rafanů. | Video: Rafani

Sám je ve skupině, která vznikla z nadšení několika spolužáků z AVU v roce 2000, deset let, a tak nezažil prvotní nejdivočejší akce Rafanů. Ti například přetřeli legendární Lennonovu zeď v Praze na Kampě policejní brčálově zelenou. Učinili tak tečku za nelegálním svobodomyslným gestem mladých lidí, kteří za socialismu revoltovali kreslením na zeď. Po sametové revoluci se Lennonova zeď stala zprofanovanou atrakcí.

V roce 2002 se Rafani přihlásili do KSČM, aby zjistili, proč jsou komunisté stále populární, i když se nedistancovali od své totalitní minulosti. Rafani vzorně plnili úkoly ze schůzí a mimo to natáčeli rozhovory se straníky. Nasbíraný materiál vystavili na přehlídce zvané Příčina.

Proti autokratickému vedení Národní galerie během desetiletého šéfování Milana Knížáka pak Rafani připravili dvě akce - jednou si z depozitáře instituce vypůjčili obraz sporné umělecké hodnoty a utopili jej v Orlické přehradě. Ještě radikálnějším projevem nechuti ke galerii pak byla akce z roku 2004. Tehdy se Rafani vykáleli v prázdnotou zející expozici poblíž díla tehdejšího ředitele, jenž řadu jmen, například českých umělců s německými kořeny, vystavit nedovolil.

Na jiné výstavě nazvané Otec výtvarníci uctili zabitého skina, který se stal obětí pouliční rvačky. Skinheadská stylizace šla Rafanům snadno i proto, že jsou sami organizovanou jednotkou, která vystupovala v jednotném oděvu. Také mají logo - štěkajícího psa v kruhu. V posledních letech už častěji někdejší uniformu zaměňují za černé tričko a znak zjednodušili na černý kruh. Ten nechybí ani na jedné ze zdí galerie Nevan Contempo.

Během osmnácti let trvání skupiny se její práce výrazně proměnila. Po provokativních počátcích následovalo pětileté období, kdy umělci odmítali své výstavy jakkoli slovem komentovat, jako by se distancovali od praxe dominantního konceptuálního umění.

V poslední době už zase mluví, dokonce rapují - ve spolupráci s hudebníky vytvářejí hudební klipy jako například Teaser, natáčený v kravíně. Vznikají také krátké filmy, v nichž si Rafani přivlastňují praktiky televizního vysílání. Jejich zpravodajství je ale alternativní, mluví se v něm ve verších, ve filmu Mostary dokonce fiktivním slovanským jazykem.

Rafani: V zemi

Nevan Contempo, Praha, výstava potrvá do 2. srpna.

Rafani zůstávají političtí, i když se z veřejného prostoru posunuli do galerií a i když si namísto těch ostře aktuálních vybírají spíš obecnější témata. "Velká slova mají pro nás stále nějaký význam," říká David Kořínek.

I když někteří členové jako Jiří Franta, Marek Meduna či Luděk Rathouský mají vedle Rafanů své "sólové" umělecké kariéry, nezdá se, že by skupina zahálela. Byla například součástí programu festivalu Brutal Assault v Jaroměři, kde její členové nejen vystavovali, ale také hráli.

Na podzim Rafani chystají jednu výstavu pro bratislavskou galerii a druhou pro pražskou NoD. Na jaře příštího roku pak budou mít přehlídku v Museu Kampa. "Tu slovenskou výstavu už máme nachystanou. Odkazuje k budoucnosti středoevropského regionu. Předpovídá, co se v průběhu dvaceti let může stát se Slováky, zda budou jezdit elektromobily a jestli se zvedne jejich HDP," vysvětluje David Kořínek. "Jsou to prognózy a pomluvy o Slovácích. A bude to ve slovenštině," dodává.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 7 minutami

Itálie má oficiálně další mafiánskou organizaci, římský klan Casamonica. Její boss dostal u soudu 30 let vězení

Itálie má oficiálně další mafiánskou organizaci, kterou je římský klan Casamonica. Soud jej tento týden postavil na roveň známějším uskupením jako jsou sicilská Cosa Nostra, neapolská Camorra či původně kalábrijská 'Ndrangheta. Dlouhými tresty vězení potrestal soudce čtyři desítky členů římské mafie, jeden z bossů má strávit za mřížemi 30 let.

"Je to velice důležitý verdikt zejména proto, že ničí iluzi o tom, že v Římě žádná mafie není," řekl agentuře AFP Nando Dalla Chiesa, který o organizovaném zločinu přednáší na milánské univerzitě. "Město nedokázalo přijmout fakt, že v něm operují nejen některé elementy zločineckých skupin Camorra a 'Ndrangheta, ale že má i svou vlastní, domácí mafii," dodal.

Proces se členy mafie Casamonica trval dva roky a obžalovaní mají podle rozsudku kvůli obchodování s drogami, vydírání a držení zbraní strávit ve vězení celkem 400 let. Boss Domenico Casamonica dostal trest 30 let odnětí svobody, rozsudek ale není pravomocný.

První členové rodiny Casamonica, kteří patří k romské menšině, se do Říma přistěhovali v první polovině 20. století a policie je dlouho sledovala zejména kvůli lichvářským půjčkám. Klan na sebe upozornil v roce 2015, kdy se v Římě konal pompézní pohřeb jeho bosse Vittoria Casamoniky. Rakev tehdy ulicemi vezl kočár tažený koňmi, z helikoptéry se na něj sypaly okvětní lístky růží a truchlícím hrála hudba z filmu Kmotr. Policie i vedení města pak musely čelit kritice, že konání okázalé akce nedokázaly zabránit.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 24 minutami

Při útoku v Somálsku zemřelo nejméně osm lidí, je mezi nimi premiérova poradkyně pro ženská práva

Nejméně osm lidí v sobotu zemřelo při sebevražedném útoku nedaleko prezidentského paláce v somálské metropoli Mogadišo, informovaly tiskové agentury s odvoláním na policii. Další jsou zraněni. K zodpovědnosti za explozi se přihlásilo radikální islamistické hnutí Šabáb, které je napojeno na teroristickou síť Al-Káida. Automobil napěchovaný výbušninami najel do osobních a nákladních vozů u kontrolního stanoviště, odkud vede cesta ke vstupu do prezidentského paláce, popsala agentura AP.

Přes toto kontrolní stanoviště jezdí prezident a premiér při cestách na letiště nebo z něj, podotkla AP. Mluvčí hnutí Šabáb později uvedl, že sebevražedný útočník cílil na konvoj aut, jenž mířil do paláce. Svědek agentuře Reuters popsal, že viděl sedm zničených automobilů a tři rikši. Celá křižovatka byla podle něj potřísněna krví.

Vládní mluvčí Mohamed Ibrahim Moalimuu oznámil, že mezi oběťmi je poradkyně premiéra pro záležitosti žen a lidských práv Hibaq Abukarová. "Byla jedním z pilířů premiérovy kanceláře v otázkách týkajících se žen," sdělil na Facebooku. Podle Reuters není jasné, zda Abukarová byla v době výbuchu v konvoji, nebo se ocitla poblíž exploze.

Podle policejního mluvčího Abdifataha Adama Hassana dalších devět lidí utrpělo zranění. Počet obětí by však mohl být vyšší, jelikož některé mrtvé a zraněné odnesli jejich příbuzní, uvedl Hassan. "Za výbuchem stojí Šabáb. Zabili osm lidí, včetně vojáka, matky a dvou dětí. Šabáb masakruje civilisty," dodal Hassan.

Radikální hnutí Šabáb, jenž chce svrhnout vládu a prosadit v Somálsku svůj přísný výklad islámského práva, provádí podobné útoky často.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Tálibán pověsil na náměstí v západoafghánském městě Herát mrtvé tělo na jeřáb

Signalizuje to návrat některých metod, k nimž se islamistické hnutí uchylovalo v minulosti, poznamenala agentura. Muž, jenž provozuje na náměstí lékárnu, agentuře popsal, že na místo byla přinesena čtyři těla, z nichž tři skončila vystavená na dalších náměstích ve městě. Tálibové podle něj lidem sdělili, že čtveřice se podílela na únosu a policie je zabila. Tálibán se zatím oficiálně nevyjádřil.

Núruddín Turábí - jeden ze zakladatelů radikálního islamistického hnutí a hlavní zastánce přísného výkladu islámského práva v době, kdy Tálibán vládl v Afghánistánu poprvé, řekl tento týden agentuře AP, že uskupení hodlá opět provádět popravy a utínat ruce. Podle jeho slov se to ale možná nebude dít veřejně jako v minulosti.

Od chvíle, kdy Tálibán v polovině srpna převzal kontrolu na asijskou zemi, mnozí Afghánci i svět s obavami sledují, zda tálibové obnoví tvrdou vládu z druhé poloviny 90. let, kdy hnutí Afghánistán spravovalo poprvé. Vůdci radikálního uskupení zůstávají zakořeněni v hluboce konzervativním a tvrdém světonázoru, ačkoliv přijímají technologické změny jako jsou mobilní telefony, poznamenala AP.

Představitelé Tálibánu dříve prohlásili, že nebudou opakovat fundamentalistickou politiku předchozí vlády svého hnutí.

Další zprávy