900 metrů vysoká lilie. Architekt budoucí nejvyšší budovy světa Calatrava vystavuje v Praze

Calatrava proslul zejména sošnými mosty, kterých vytvořil po světě celém zhruba 40.
Model budoucí nejvyšší stavby světa, přes 900 metrů vysoké věže Creek Tower v Dubaji.
Vstupní hala do dopravního terminálu Světového obchodního centra v New Yorku.
Jerusalem Light Rail Train Bridge, Izrael.
Santiago Calatrava se ve své architektuře snaží uplatňovat nehmotné prvky, jako je průhlednost, lehkost nebo vibrace světla.
Foto: Santiago Calatrava LLC
Magdalena Čechlovská Magdalena Čechlovská
26. 6. 2018 19:03
Galerie hlavního města Prahy otevřela výstavu slavného španělského architekta Santiaga Calatravy, který svým stavbám dává křídla.

Na začátku své kariéry španělský architekt Santiago Calatrava navrhoval balkony a autobusové zastávky. Nyní, šestašedesátiletý a na vrcholu slávy, projektuje celá nádraží, dopravní terminály a také velkolepé budovy s balkony, jež mají docela jiné parametry.

Jak ukazuje model budoucí nejvyšší stavby světa, přes 900 metrů vysoké věže Creek Tower v Dubaji, autor ji hodlá ozdobit dvěma otáčivými balkony se skleněnou podlahou. Návštěvníkům se tak pod nohama naskytne pohled do osmisetmetrové hloubky.

Model Creek Tower s podrobnou legendou je nyní prvním exponátem pražské výstavy Santiaga Calatravy v domě U Kamenného zvonu. Galerie hlavního města Prahy zde připravila přehlídku slavného architekta, který je dále malířem, sochařem a keramikem.

Výstava podrobně seznamuje s jeho přibližně patnácti velkými architektonickými realizacemi včetně skic a desítek převážně akvarelových obrazů. Vše doplňují sochy a obří keramické vázy.

Calatrava proslul zejména sošnými mosty, kterých po celém světě vytvořil zhruba 40, včetně široké lávky přes benátský Canal Grande. V poslední době se o něm mluví hlavně v souvislosti s megalomanskými stavbami, které mají vyrůst na Blízkém východě. Představuje je též pražská výstava.

Dubajská věž Creek Tower má být postavena do roku 2020, kdy budou Spojené arabské emiráty hostit světovou výstavu Expo. Vyhlídková stavba má výrazně výtvarný charakter, tvarem připomíná lilii - stvol a poupě tvoří páteř stavby, kterou k zemi poutají stovky kotvících kabelů. Ty zase odkazují na žebrování liliových listů.

V horní části, "poupěti", se počítá s několika vyhlídkovými plošinami, včetně hlavního, třicet metrů vysokého sálu s výhledem do všech stran. Dále tu bude nejvýše položená zahrada, plánované obchody či hotel.

Model budoucí nejvyšší stavby světa, přes 900 metrů vysoké věže Creek Tower v Dubaji.
Model budoucí nejvyšší stavby světa, přes 900 metrů vysoké věže Creek Tower v Dubaji. | Foto: Emaar Properties

Creek Tower, jejíž stavba začala loni, je konstrukčně extrémně náročná. Vyžádá si dosud největší množství základového betonu, každý ze 145 pylonů v základech bude měřit 60 metrů. Výtahové šachty mají být dlouhé 800 metrů a vzdálenost, kterou kyvadlové výtahy urazí za rok, prý srovnatelná se vzdáleností zpáteční cesty na Měsíc.

Na kotvicích kabelech, jejichž celková délka je spočítaná na 110 km, bude připevněno 200 tisíc světel, která vytvoří zářící stěnu.

Ještě ambicióznějším projektem je Sharq Crossing v katarském Dauhá. Calatravův návrh zde počítá s výstavbou tří mostů, jež na jedné straně ústí na pobřeží a na druhém konci se zanořují do vod Perského zálivu - respektive mizí v podmořském tunelu.

Počítačová vizualizace, jež zamýšlenou architekturu představuje z pohledu letícího dronu, vypadá jako futuristický film. Návštěvník se několikrát musí "proletět", než pochopí, že most mizející pod hladinou je reálným návrhem pro skutečné místo ve městě Dauhá.

Komplex vzájemně propojených tunelů o celkové délce 10 km by spojil finanční čtvrť West Bay a kulturní čtvrť Katara s mezinárodním letištěm Hamad. Realizace měla být původně započata před třemi lety tak, aby tunely mohly sloužit v roce 2023, kdy se koná Světový pohár FIFA. Katarská vláda ale projekt za 12 miliard dolarů zatím odložila.

V porovnání se Sharq Crossing jsou ostatní Calatravovy návrhy výrazně skromnější, i když stále působí monumentálně a sošně. Oblíbeným prvkem kromě bílé barvy je žebroví a ostny, jimiž architekt potahuje linie střech.

Kromě toho, že často připomínají perutě ptáků, mají i praktickou roli: jsou to většinou nastavitelné slunolamy, jako v případě Muzea umění v americkém Milwaukee, první Calatravovy realizace v USA. Bílou stavbu mohou "perutě" buď celou zakrývat, nebo se rozevřít jako křídla velkého ptáka.

Návrh Sharq Crossing v katarském Dauhá počítá s výstavbou tří mostů. | Video: www.iloveqatar.net

Podobu bílých křídel, tentokrát ale nepohyblivých, má rovněž vstupní hala do dopravního terminálu Světového obchodního centra v New Yorku.

Calatrava důležitý dopravní uzel nově navrhoval poté, co byl komplex nástupišť příměstských vlaků a linek newyorského metra zničen při teroristických útocích z 11. září 2001.

Calatrava dal místu novou dominantu. Okřídlená vstupní budova nazvaná Oculus je vypouklý ovál ze skla a oceli, který propouští denní světlo dovnitř a venku perutěmi zastřešuje okolní chodníky. Kurátorka pražské výstavy Cristina Carillo de Albornozová zdůrazňuje dojem lehkých, beztížných struktur, jenž Španělovy budovy provází.

Santiago Calatrava: Art & Architecture

Dům U Kamenného zvonu, Praha výstava potrvá do 16. září.

"Calatrava se ve své architektuře snaží uplatňovat nehmotné prvky, jako je průhlednost, lehkost nebo vibrace světla, neboť se domnívá, že jsou součástí kompozice stejnou měrou jako tvary a objemy," říká kurátorka a dodává, že Calatrava své návrhy doprovází stovkami skic. Při nich si ujasňuje souvislosti mezi architekturou a filozofií, matematikou, poezií či například stavbou lidského těla.

Na výstavě je představena také výšková budova ze švédského Malmö, která vychází ze starší architektovy plastiky nazvané Otáčející se torzo. Připomíná obratle člověka, který se otáčí v pase.

 

Právě se děje

Další zprávy