Švihov - Když hradu Švihov hrozilo nebezpečí, spustil unikátní vodní systém a stal se pro nepřátele téměř nedobytným ostrovem. Ale obranná taktika už zřejmě nefunguje, protože i letos ho o posledním červencovém víkendu bez boje obsadily stovky hudebních nájezdníků.
Na hradním nádvoří se divoce nerozhlíželi po kořisti, ale po české hudební scéně doplněné o atmosféru středověké romantiky, kterou festival České hrady tradičně nabízí. Třetí ze čtyř zastávek putovní přehlídky je právě Švihov u Klatov, kde včera akce začala prvním dnem.
V úvodním večeru zasáhli do děje festivalu sice jen tři umělci, ale lepší entré si akce snad ani vybrat nemohla. Dva hodně nestandardní písničkáři vzali mezi sebe v chytře sestaveném programu éterickou zpěvačku.
Na menším pódiu se vystřídali Jiří Schmitzer, Lenka Dusilová a Xavier Baumaxa. A intermezza mezi jednotlivými produkcemi si vzal na starosti jeden z nejstarších českých punkerů Petr Hošek z Plexis, tentokrát ovšem v roli DJe Muchy.
Každému bylo jasné, že hlavní program přijde na řadu až v sobotu, ale o to uvolněnější večírek si první stovky návštěvníků užily. Nevelký areál hradního nádvoří ještě nepraskal ve švech. U menšího ze dvou švihovských pódií si účastníci akce v klidu posedali na lavičky a deky a vedle středověkých zdí si užívali poslední zbytky zapadajícího slunce.
Poklidnou atmosféru vnímal i DJ Mucho, který si beze spěchu nasadil sluchátka, otevřel pivo a pomalu začal poroučet svým vinylům. Mezi diváky se nenápadně prosmýkl Jiří Schmitzer; o pár minut později už seděl na židli se španělkou a skryt pod zelenou čepici se omlouval za zpoždění. "Minule jsem začínal od devíti, tak jsem byl pořád nějak v klidu..."
Kdo koncerty známého herce zná, je mu jasné, že víc než o tradiční folkařský set jde o zábavný recitál. A že se Schmitzer uprostřed písničky zastaví a začne přemýšlet, jakými akordy nebo slovy by měl pokračovat, k němu prostě patří. "Dneska mi to ale mimořádně nejde. Škoda že to vyšlo zrovna na vás, minule to měli lepší," omlouval se za časté chyby.
Jenže vtipnému Schmitzerovi se muselo odpustit úplně všechno, zvlášť kvůli neodolatelným textům, v nichž zpívá třeba o obru Byňdovi, co nikdy nebyl na plovárně, nebo agresivně s nasazením téměř punkovým deklamuje, "že všechno bude príma, řve na mě z desky Josef Zíma".
A ve Švihově mezitím běžel čas klidně dál. Za hradbami u vodního příkopu klidně seděl rybář, kterému zvyšující se ruch začínajícího festivalu skoro nevadil. "Ale musel jsem se přesunout na druhou stranu, když to začalo dunět. Ta ryba přece jenom není hluchá," usmíval se spokojený, i když v té době ještě neúspěšný lovec.
Na festivalovém pódiu už se schylovalo k další produkci, na niž ladila jazzově složená skupina Lenky Dusilové. Přípravy sice trvaly dlouho, ale většina přihlížejících asi vůbec poprvé v životě slyšela a viděla interpreta, jak zvukaři zpívá své požadavky.
Málokterá z českých zpěvaček může s Dusilovou soupeřit v kvalitě hlasu a přesvědčivosti, a tak ani příliš nevadilo, že namísto hitového bigbítu zněla ze scény spíš dobře secvičená jam session doplněná divokými vokálními kreacemi a lá Iva Bittová.
Ale jestli v někom sympaticky zasněná Dusilová vzbudila poetické nálady, "bard úchylů" a "buránek regionálního charakteru", Xavier Baumaxa je okamžitě a totálně rozložil. Na scénu nakráčel držíce obrovskou sklenicí mojita s devíti brčky a zapálil si.
Nově objevený hudební a básnický excentrik si nelámal hlavu s koncepční show. Žánrový pažravec řazený mezi freak-folkaře chvilku recitoval hlasem Josefa Suchařípy, ohodnotil vzhled některých diváků a na španělku drnkal vybrané folkařské kreace, v nichž se stačil opřít do Daniela Landy (skladba Nazijazz), připomenout Sagvana Tofiho ("To se mu to holky svlíká, když má s sebou Vaculíka") a v Synkopách zručně napodobit Evu Pilarovou.
Jenže ono na úkazu jménem Xavier Baumaxa opravdu něco (hodně) je. Když se sejde bezmezné sebevědomí s šikovností a smyslem pro škleb a karikaturu, publiku nezbývá než zobat ruky. Doslovně, protože Baumaxa se nezdráhal poslat fanouškům joint, který mu na pódium donesl punkový DJ Hošek.
Pak už se jen rozdaly ceny za nejzdařilejší masky, které si odnesli dokonale věrní černoši v havajských košilích. DJ Mucho spustil poslední vinylový set a spolu s rozzářeným měsícem doprovodil návštěvníky ke stanům, aby nabrali síly na druhý, mnohem náročnější den.
