Podle návrhu, který podepsalo 17 lidí ze školy, se rektorka opakovaně pokoušela obejít senát, bagatelizovala problémy a spolupráce s ní byla neudržitelná. Vyplývá to ze zápisu z jednání senátu a návrhu na odvolání. Škola dokumenty zveřejnila na webu.
Už v pondělí rezignovali všichni čtyři prorektoři Akademie výtvarných umění. Jako důvod uvedli, že jejich představy o řízení a komunikaci se příliš rozcházejí s přístupem Topolčanské. Jedenapadesátiletá česká architektka slovenského původu školu vedla od roku 2022, kdy ve funkci vystřídala Tomáše Vaňka. Skončit měla v roce 2026.
Podle zápisu se však senát již tuto středu začal zabývat návrhem na její odvolání. Topolčanská informovala senát o tom, že v pondělí rezignovali tři prorektorky a jeden prorektor. Následně podle zápisu prohlásila, že po úvaze k dnešnímu dni odstupuje. Senát se pak usnesl, že proces odvolávání rektorky proto ukončí.
Dle vysokoškolského zákona rektora na návrh akademického senátu odvolává prezident. Návrh na odvolání rektorky senát obdržel v úterý. Podepsalo ho 17 lidí, mezi nimiž jsou studenti i pedagogové. Zdůvodnili to narušením důvěry a nemožností spolupracovat při řízení školy. Podle nich se vedení instituce opakovaně snažilo obcházet senát a rozhodovalo v rozporu s volebními sliby. Zmiňují například zrušení ateliéru přípravného studia bez schválení senátem, personální a provozní krizi na studijním oddělení či změnu zápisů do ateliérů bez projednání se studenty a pedagogy.
"Domníváme se, že rektorka systematicky odmítá otevřeně a upřímně pojmenovat zjevně existující problémy, přičemž dochází k jejich bagatelizaci a zastírání reálného stavu věcí. Tento přístup vytváří atmosféru nedůvěry v procesy řízení," napsali předkladatelé. Podle nich je další spolupráce s rektorkou neudržitelná.
Kvůli odlišnému přístupu ke komunikaci a řízení rezignovali také prorektoři Jana Bernartová, Vít Havránek, Anetta Mona Chișa a Šárka Krtková. Ti odmítají, že by jejich odchod souvisel s nedávnou peticí, která také kritizovala Topolčanskou a žádala její konec. "Jednoznačně deklarujeme, že naše rozhodnutí nemá s peticí sebemenší souvislost. Na kvalitu a výsledky naší školy jsme hrdí," uvedli končící prorektoři.
Petice Topolčanské vytýkala nezvládnutí funkce a nedostatek erudice i zkušeností v oboru. Signatáři současně žádali restrukturalizaci školy a také změny v Národní galerii nebo Ceně Jindřicha Chalupeckého. Pod dokumentem byli podepsáni například bývalý rektor akademie Milan Knížák, sochaři Jaroslav Róna a David Černý, režisér Jan Svěrák, architekt Josef Pleskot, výtvarník Michal Rittstein nebo spisovatel Jáchym Topol.
Text zveřejnila Barbora Šlapetová, manželka bývalého pedagoga akademie Lukáše Rittsteina. Toho loni Topolčanská odvolala za pokus o údajný podvod a neetické chování, jak řekla v České televizi. Na webu petici podepsalo dalších více než 2300 lidí.
Prorektorky a prorektor školy v červnu reagovali s tím, že petice směšuje věcné body s osobními útoky a dezinformacemi. Podle nich se pohled aktuálních studentů školy na svět výrazně liší od generace dnešních padesátníků či šedesátníků podepsaných pod apelem. "Střet starého s novým je v uměleckém světě přirozeným, periodicky se opakujícím úkazem. Specifikem současné situace je pouze fakt, že zde se dříve narození bouří proti mladým, obvykle tomu bývá naopak," uvedla čtveřice prorektorů. Právě ta nyní rezignovala.
Podle rektorátu všechny běžné činnosti akademie zůstávají plně funkční a pokračují bez přerušení. "Studujícím a zaměstnaným se bude i nadále dostávat plné podpory potřebné k efektivnímu výkonu jejich práce a studia. Všichni členové a všechny členky vedení, včetně těch, kteří podali rezignace, dále plní své povinnosti až do konce výpovědní lhůty dne 31. prosince 2024, v případě nutnosti i déle," sdělila Markéta Strnadová, vedoucí kanceláře rektorátu.
Ve funkci kvestora akademie zůstává Evžen Mrázek. Akademický senát připravuje další kroky, které pro takové situace předvídá vysokoškolský zákon i vnitřní předpisy školy.
Končící rektorka školy Maria Topolčanská dříve pracovala v akademickém výzkumu nebo na vzdělávacích a výstavních projektech. Zkoumala "politický rozměr architektonické praxe" či teorii bydlení v současných městech. V roce 2017 začala učit na katedře teorie a dějin umění Akademie výtvarných umění, od roku 2020 byla členkou akademického senátu. Ve funkci chtěla "zlepšit komfort organizace školy, zavést evropské standardy podpory rovnováhy života a práce a zároveň zvýšit vliv vyučujících a studujících na administrativní řízení".
Akademie výtvarných umění je nejstarší uměleckou školu v Česku, založena byla roku 1799. Nabízí bakalářské, magisterské a doktorské studijní programy v oblasti výtvarného umění. Studenti si mohou vybrat například z oborů malířství, sochařství či kresby a grafiky.
Video: Češi měli šedivý vkus, teď žijeme ve zmatku, říká Najbrt a komentuje i Černého motýly (2. 5. 2024)
